Obří andělská křídla vyrostla na českolipském kopci Holý vrch. Zdůrazňují odvěkou potřebu lidí pomáhat slabším, v tomto případě dívce Miroslavě Štické, která trpí nevyléčitelnou spinální svalovou atrofií a je upoutána na invalidní vozík.
Lidé se s křídly fotografují a mohou se tak obrazně i doslova stát anděly, kteří pozvednou děvčátko, které nikdy nebude chodit. Je tu slaměný betlém s jezulátkem v kolíbce, který je v noci slavnostně nasvícen.
Metu 500 lidí už dávno překonali
„Původně byla naše cílová meta 500 andělů, tedy 500 lidí, co se s křídly vyfotografují. Ale to už máme dávno splněno. Ani to už nedokážu spočítat, kolik lidí tu bylo. Až budeme z fotek dělat nemocné holčičce koláž, bude problém tam vůbec všechny dostat,“ směje se Jana Mrkvičková ze spolku Souznění, který na Českolipsku pořádá charitativní a společenské akce.
Na účtu 161199700/5500 je v současnosti přes 70 tisíc korun, prostředky ale rychle přibývají. Sbírka poběží do 2. ledna 2021.
„Jakákoliv částka se vybere, bude předána rodině Mirky. Ona se teď chystá do lázní, ale je na tom psychicky špatně, protože jí právě teď na Vánoce zemřel její pejsek,“ podotkla Mrkvičková.
Poustevník se postaral o rodinu v karanténě
To, že se celá charitativní akce koná na Holém vrchu, není vůbec náhoda. Spolek Souznění si léta zanedbané místo cíleně vybral, aby mu vrátil zašlou krásu.
Kdysi tu totiž stávala kaple, kde zachránili před morovou epidemií dvanáctičlennou rodinu Gabriela Patze, barvíře působícího v Praze. Ten na Českolipsko v roce 1713 uprchl před nákazou, ale měšťané rodinu nepustili za městské brány. O početnou skupinku se postaral právě poustevník žijící na Holém vrchu, který obstarával vše potřebné ve městě a osobně to vynášel až na kopec.
„Čtyřicet dní se tu o všechny staral a pomohl jim přežít celou dobu karantény. Patz, který byl jinak velice zámožným člověkem, zde potom z vděčnosti nechal vystavět kapli,“ přiblížil předseda spolku Souznění Martin Šimončič.
Rozhlednu místní odmítli
V roce 1814 kaple vyhořela. Českolipský Okrašlovací spolek tu na základech kaple v roce 1885 postavil výletní restauraci s vyhlídkou a okolí upravil do parkové podoby. Jenže restaurace byla po válce opuštěná, až pak v roce 1970 vyhořela a dodnes ji připomínají rozvaliny.
Krátce se uvažovalo, že by na Holém vrchu mohla stát rozhledna, ale proti tomu se zase postavili místní obyvatelé.Těm přišla rozhledna příliš velikášská, nevhodná a cizorodá. Od té doby je Holý vrch jen lesoparkem bez dalšího využití.
Spolek Souznění místo letos opravil a učinil z něj opět poutní areál. „Zbytky kaple byly celé posprejované graffiti, zevnitř jsme vyvozili 600 koleček bordelu. Nikdy tu nikdo neuklízel. Kolem bylo křoví, kopřivy, sídlili zde bezdomovci a feťáci. Opravili jsme schody, podestu, zpřístupnili jsme to, teď sem chodí tisíce lidí. Cílem bylo přimět je k procházce do přírody, vidět něco pěkného a třeba udělat dobrý skutek, což se, myslím, povedlo,“ podotkl Martin Šimončič.
