Strom na sobě může mít „zavěšeno“ třeba tisíc nebožtíků a stane se tak alternativou k anonymním rozptylovým loučkám.
Novák si přeje, aby jeho strom nazvaný Eiwa časem nahradil často kýčovitá kolumbária. Lidé by přicházeli na své předky vzpomínat namísto k urnám nebožtíků zavřených do komůrek ke stromu s křišťálovými listy.
Pozůstalí si můžou rozsvítit lístek po internetu
„Člověk v křišťálovém listu odpočívá v podobě symbolického množství popela, který se do něj zataví. Vývoj pohřebnictví na Západě jde tímto směrem. Lidé hledají alternativy. Nechtějí popel svého blízkého někam vysypat, ale zároveň tradiční způsoby uchovávání popela jim nejsou blízké. Nejde ale o žádnou revoluci. Pozůstalí prostě jen nebudou chodit do kolumbária, ale k Eiwě,“ vysvětluje Novák.
Jeho jméno je v pohřebnictví pojmem. Novákova firma Memory Crystal už řadu let vyrábí drobné památeční sklo se zataveným popelem zesnulých, Novák později postavil v České Lípě zvířecí krematorium a nedaleko hradu Bezděz otevřel zvířecí hřbitov.
Strom vzpomínek Eiwa je přitom technickým unikátem. Pod speciální hmotou se strukturou kůry je kovová konstrukce, která je protkána optickými vlákny ke každému z listů, kterých může být až tisíc. Iluminátory ukryté v kmeni vedou světlo do jednotlivých listů a umožňují měnit jeho barvu. Pozůstalí si tak lísteček s popelem svého blízkého budou moci rozsvítit libovolnou barvou, což půjde i na dálku přes internet.
„Eiwa tak žije vlastním životem, listy se rozsvítí pokaždé, kdy si někdo vzpomene na svého blízkého,“ zdůrazňuje Dalibor Novák.
Obcím se investice rychle vrátí, slibuje Novák
Inspiraci pro název stromu našel Novák v Avatarovi. V tomto filmu je strom, který se jmenuje Eywa, a je matkou všech bytostí. Všichni jsou se stromem neustále spojeni a po smrti se do něj vrací jeho duše. „Je to propojení země, vzduchu, vody a ohně - čtyř elementů života, které využíváme i při výrobě skla, s nímž pracujeme,“ doplňuje.
Novák počítá s tím, že jeho strom si zakoupí správci hřbitovů – tedy obce, města nebo církve. Prvotní investice přibližně půl milionu korun by šla za nimi. Peníze by se jim vracely z pronájmu každého listu, podobně jako se pronajímá kolumbární místo. Návratnost takové investice má být ale desetinásobně rychlejší. Stavba kolumbárií je drahá, jedno místo v něm vyjde i na deset tisíc. Jeden list s lidským popelem má být mnohokrát levnější.
„Cena listu je tři tisíce korun a roční pronájem například 300 korun ročně, ale to již záleží na samotných provozovatelích. Provoz stromu je extrémně levný, jeho příkon je 0,1 wattů při rozsvícení jednoho listu,“ popisuje Novák.
Do pěti let chce prodat nejméně 25 památečních stromů. Poprvé Eiwu představil na veletrhu pohřebnictví v Düsseldorfu, kde měla obrovský úspěch. Již jedná s ředitelem Pražských hřbitovů, kde by Eiwa mohla stát na Ďáblickém hřbitově.
„Náš vzpomínkový strom také velmi oslovil farářku Církve československé husitské, která je z Eiwy přímo nadšená. Tato církev, jako jedna z mála, podporuje kremace a má přímo na hřbitovech své budovy. Naše myšlenka je taková, že by Eiwu mohli mít ve svých Husových sborech, jejich zesnulí blízcí by tak zůstali s nimi v komunitě i během modliteb,“ líčí Dalibor Novák.
