„Zkušenost s takovou stavbou v Česku nikdy nebyla. Papír snese všechno, ale když jsme řešili jednotlivé detaily, trošku jsme se vyděsili. Přistupovali jsme k tomu jako k výzvě,“ podotkl Martin Žagan, výkonný ředitel VHS stavby, firmy, která vodojem postavila.
Na svařování šestiúhelníkových plátů, z nichž je tvořena kopule, museli najmout člověka, který svařuje na atomových elektrárnách. Vztyčení šestice třicetimetrových betonových nosníků muselo jistit hned několik silných jeřábů.
„Vezměte si, že máte holý prostor a máte na něm vztyčit nakloněnou betonovou tyč. Jak ji ale upevníte přesně do jednoho bodu, aby tam celou dobu vydržela, a jak ji tam udržíte do doby, než vztyčíte další? To byly otázky, které jsme řešili. Přesnost musela být i u takto obří stavby dodržena na milimetry, jinak by tam koule nepasovala,“ svěřil se starosta Ohrazenic František Novák, spoluautor podoby vodojemu.
Inspirace přišla z Kazachstánu
Novák tvar vymyslel, když hledal inspiraci na internetu. „Viděli jsme řadu českých vodojemů ze 30. let, které jsou zděné a krásné. Proč ale stavět něco poplatného tehdejší době? Tak jsem pátral na internetu, co se staví ve světě. V Kazachstánu je v Astaně věž Bayterek Tower. Hned jsem věděl, že tohle je přesně ono,“ vzpomněl starosta.
Vodojem svým vzhledem znázorňuje kuličku poskakující na tryskajícím pramenu vody. Pod rezervoárem je ochoz, kam mohou lidé vystoupat po točitém schodišti. Je odsud vyhlídka do celého Českého ráje a na Turnov. Vodojem pak leží na spojnici Trosek a Ještědu. Návštěvníky sem chtějí pouštět zpočátku individuálně.
„Když se najde skupina lidí, která bude chtít na vodojem vystoupat, tak jim ho zpřístupníme. Stačí, když nás kontaktují, a domluvíme se na termínu. Očekávám, že největší zájem bude trvat tak půl roku,“ dodal Milan Hejduk, šéf VHS Turnov, které je investorem.
Vztyčený vodojem doplňují dva další
Vodojem stál 90 milionů korun, z toho 29 milionů přispěl Státní fond životního prostředí. Dalších jedenáct milionů přidal Turnov, osm milionů poskytl Liberecký kraj, dva miliony věnovaly Ohrazenice, zbytek hradilo VHS Turnov.
„Přispěli jsme přibližně deset procent. Jsou to dobře investované peníze. Kdybychom je nedali, voda by zdražila obyčejným lidem. Každá další koruna získaná jinde než od obcí znamená, že cena vody neroste tak rychle,“ zmínil hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Součástí celého projektu bylo ještě postavení dvou sousedních podzemních vodojemů s kapacitou 1 600 kubíků. V součtu tak zdejší zdroj získal kapacitu 1 750 kubíků pitné vody. Tou zásobuje Ohrazenice, část Turnova a průmyslovou zónu Vesecko, kde sídlí například Ontex, Kamax nebo Agba.
Hlavním přínosem a důvodem, proč vodojemy vznikly, je odstranění manganu z vodovodní sítě. Ten je v pitné vodě nežádoucí a předchozí vodní zdroj v Rakousích jej obsahoval nadlimitní množství. Mangan se nejčastěji váže s železem, spotřebitelé jej poznají snadno – teče jim nahnědlá voda, která dělá skvrny na prádle. Oba prvky navíc zanáší a ucpávají vodovod.
„Pitná voda z vodovodu je pro všechny samozřejmostí. Prostě otočí kohoutkem a teče. Tady jde ale vidět, co vše se za tím skrývá. Investice do vodohospodářských sítí lidé nesou nelibě, musí strpět rozkopané silnice, prach a hluk. Proto je dobře, že tady ty investice i vidíme,“ pochvaloval si ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.
