Nové byty, kanceláře či obchody by v Liberci měly vzniknout ve čtvrti od Nisy...

Nové byty, kanceláře či obchody by v Liberci měly vzniknout ve čtvrti od Nisy směrem k Babylonu. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Růženka se probouzí. Chystá se radikální přestavba centra Liberce

  • 16
Chystá se největší přestavba dolního centra Liberce. Stovky bytů, kanceláří a míst k parkování, dílny, restaurace, obchody i místa k odpočinku, nové bloky domů, průchody a cesty by měly vzniknout ve čtvrti od Nisy směrem k Babylonu.

Alespoň tak to vymysleli autoři studie z liberecké architektonické kanceláře Siadesign. První ze tří etap proměny území v trojúhelníku ulic U Nisy, Tatranská a Mrštíkova už spěje k územnímu rozhodnutí. Místo o rozloze téměř čtyř hektarů zabírá jednou z největších částí centra Liberce, kterou architekti takto jednotně pojednali, a nyní představili lidem na liberecké radnici.

„Je to spící Růženka, která se teprve probouzí, velmi cenné území, svojí polohou, blízkostí ke všem druhům veřejné dopravy i k dálnici, vedle řeky a také v sousedství celé řady významných úřadů, jako je například krajský nebo finanční úřad, Ministerstvo zemědělství nebo ČEZ,“ komentuje šéf týmu, který studii zpracovával, Radim Kousal.

Podle něj jde o zásadní proměnu dolní části města, i když studie je jen jednou z možností, jak může vypadat.

„Podle ní tu mohou vyrůst viladomy, bloky činžáků až do osmi podlaží a administrativní budovy až do jedenácti pater. Zhruba pětinu území by měly tvořit parky a zeleň. Měly by tu také vzniknout zhruba tři stovky parkovacích míst,“ popisuje Kousal.

Některé části chtějí architekti zachovat

„Některé části, jako například ČEZ, historická budova ‚Tepichfabrik‘, dnes už opravený objekt Werk, či blok domů dnešního Ministerstva zemědělství od známého libereckého architekta Maxe Kühna chceme zachovat.“

Zmizet by naopak měl blok dnešních Montážních závodů nebo prodejna a opravna chevroletů Autoreparin. Majitelé pozemků - Montážní závody Liberec a projektová společnost Byty Kladenská by chtěli začít co nejdřív.

„Území jsme zcelili, studie je hotová. Zda a kdy se bude stavět, záleží na tom, jestli získáme územní rozhodnutí a peníze. Jedná se o projekt v řádech stovek milionů korun. Pokud ale všechno dobře půjde, začít chceme už v příštím roce,“ doufá Ivo Semerák, zástupce projektové společnosti Byty Kladenská.

Neobává se ani toho, že by nové byty investoři neobsadili. „Věříme, že náš projekt je natolik kvalitní a zajímavý, že se ekonomicky vyplatí,“ tvrdí.

Stoletá voda domy neohrozí

Podle Kousala není ani problém, že pozemky leží v sousedství Lužické Nisy. „Stoletá voda, by je zaplavila maximálně do výšky padesáti centimetrů, což by neměl být problém,“ podotkl Kousal.

Ze záměru mají naopak strach majitelé domů, podniků a pozemků v okolí Montážních závodů.

Bojí se, že studie omezí jejich záměry přestavět si podniky a rozšiřovat je, i toho, že se do čtvrti nahrnou denně tisíce aut, která ucpou ulice.

„Podle plánu má přibýt kolem tří stovek parkovacích míst. Všichni víme, jak to vypadá na křižovatce u Babylonu při výjezdu na Košickou, kde doleva neodbočíte. S otevřením iQlandie v sousedství se to ještě zhoršilo. Podle nás by mělo město řešit nejprve dopravu, pak vyvářet nějaké studie,“ tvrdí například bratři Rudolf a Petr Kusko, spolumajitelé servisu a STK v Mrštíkově ulici.

Čekají se protesty

„Určitě si podáme námitku. Máme obavu, že záměr omezí i naše vlastnická práva.“ Na námitku se chystají i zástupci společnosti ČEZ Korporátní služby v Tatranské ulici.

„Budeme reagovat. Nelíbí se nám například průjezd přes náš dvůr na rohu Kladenské a Tatranské, který je tu namalovaný, ani to, že se počítá se zbouráním dnešních garáží. Ze zkušeností víme, že soužití kanceláří, provozů a bytů přináší problémy. V části, která se dotýká našeho majetku, je další stavba nereálná bez dořešení vlastnických vztahů,“ řekl při jednání na radnici zástupce společnosti František Jirout.

Optimisticky vidí přeměnu náměstek primátorky pro rozvoj Jiří Rutkovský. „Na rozdíl například od Papírového náměstí a okolí, je tato lokalita vlastnicky mnohem jednodušší. Mohlo by se to povést do pěti až osmi let,“ míní Rutkovský.