V horách stojí osm tisíc sloupků, hraběcí obora se možná stane památkou

  15:29aktualizováno  15:29
Tak obrovské množství kamenných svědků dávných časů se jen tak nevidí. V Jizerských horách jich stojí nebo leží asi osm tisíc. Žulové sloupky byly páteří obory, vystavěné hluboko v 19. století hrabětem Eduardem Clam-Gallasem.

Do plotu dlouhého více než 42 kilometrů nechal vsadit přes jedenáct tisíc žulových sloupků. Několik tisíc z nich však zmizelo pod rukama zlodějů, některé leží v lese rozbité.

„V současné době zjišťujeme, kolik sloupků ve střední a západní části Jizerských hor zůstalo. Skončíme ještě letos. Spolupracuje s kolegy z Národního památkového ústavu v Liberci,“ říká Markéta Kavková z krajského ředitelství Lesů České republiky v Liberci. „Naším cílem je, aby se Clam-Gallasovská obora dostala mezi národní kulturní památky.“

Obora ohraničovala les o rozloze více než 55 kilometrů čtverečných a vznikla v letech 1848 až 1852. „V roce 1914 v ní napočítali pět set kusů jelení a srnčí zvěře, daňků a divočáků,“ tvrdí Libor Dostál, zástupce ředitele Lesů ČR v Libereckém kraji.

„Clam-Gallasové oboru založili z několika důvodů. Chovali v ní vysokou zvěř na maso. Když chtěl hrabě k večeři jelení pečínku, ráno poslal do obory lovčího a nemusel se bát, že by nic nestřelil. Clam-Gallasové se chtěli také chlubit mezi ostatní šlechtou a zvát ji na hony. Mohli navíc v oboře udržet nejlepší trofejní jeleny a nebát se, že se přestěhují na panství jejich sousedů.“

Vybudování ohrady vyšlo na 21 500 zlatých

Franz Clam-Gallas dokonce postavil v revíru Fojtka na přelomu 19. a 20. století past na odchyt zvěře. Potom ji převážel na velkopanské štvanice až k Pardubicím.

Podle Dostála stálo vybudování obory bezmála 21 500 zlatých, což v přepočtu na současnou měnu odpovídá přibližně sto milionům korun. Do obory vedlo 53 velkých bran a 51 vrátek a čtyři jelení skoky. Divoká zvěř se po nich dostala do obory, kde našla dostatek potravy. Ale zpátky už pro ni cesta nevedla.

Nejzachovalejší jelení skok se ukrývá nedaleko od Farské louky u Raspenavy. Clam-Gallasové přišli o své panství a také o oboru po první světové válce. Obora zanikla a lidé z ní brali sloupky, umístěné hlavně u cest.

„Bohužel se sloupky ztrácejí i nyní,“ říká René Bělohradský, který společně s Kavkovou mapuje oboru. „Někteří zloději jsou schopni přijet ke sloupku traktorem a sloupek ze země vytrhnout a naložit. Často ho přitom zlomí nebo poškodí. Na některé poničené sloupky dopadly stromy vyvrácené při větrných kalamitách.“

Více než dva a půl tisíce sloupků za den

„K historii obory se neodmyslitelně váže kříž, vztyčený v místech, kde na hraběte Franze střílel pytlák Josef Pörner, přezdívaný Kropp-Seff,“ uvádí Bělohradský.

Lesníci a Bělohradský nejsou prvními, kdo oboru zkoumá. V druhé polovině 80. let minulého století se vydali po jejích stopách turisté z TJ Jiskra Tanvald. „Začali jsme v roce 1987 v Oldřichově v Hájích. Sloupky jsme hledali celý rok,“ prohlašuje jeden z pamětníků Josef Kuna.

„Prodírali jsme se houštinami a ostružiním, brodili se mokřinami. Během prvního dne jsme prošli dvanáct kilometrů někdejšího oplocení a napočítali jsme více než dva tisíce pět set sloupků.“

Tanvaldští turisté při pátrání po oboře spatřili mezi Kamenicí a Blatným potokem sloupky vyvrácené jedním směrem.

„Bylo to jak po pádu Tunguzského meteoritu,“ vzpomíná Kuna. „Ale šlo zřejmě o pozůstatek těžby dřeva a bezohledné použití techniky. Na našich výpravách nikdy nechyběl výtvarník a rytec skla Miroslav Valenta. Kreslil pro nás roztodivné tvary patníků a detaily vrat do obory.“

Z více než jedenácti tisíc původních sloupků nalezla tanvaldská expedice 8 458.

„Myslím, že zachovalých sloupků zbývá teď v lesích méně než před třiceti lety,“ dodává Kuna.

Dodnes si pamatuje zážitek z Kateřinek, kde turisté vkročili za sloupky na soukromý pozemek.

„Vyjel na nás chalupář, co tam děláme a proč jeho sloupky počítáme. Vymysleli jsme si, že sloupky počítáme pro hraběte Clam-Gallase a chalupáře jsme pěkně vystrašili.“

Nejčtenější

Badatelé objevili štolu, která zřejmě vede k nacistickému testovacímu bunkru

Podzemní kryt a bunkr (Rychnov u Jablonce)

Badatelé, kteří pátrají v Rychnově u Jablonce nad Nisou po podzemním nacistickém testovacím bunkru zbrojní továrny...

Ledař si postěžoval na nízkou mzdu svou i kolegů, ve firmě hned skončil

Osm ledařů se obrátilo se žádostí na zvýšení platů na vedení Sportparku v...

Rolbař libereckého Sportparku, který si za sebe a své kolegy v MF DNES posteskl na podprůměrné platy, u firmy druhý den...

Mozky elektromobilů bude skládat linka z Českolipska, rychleji než lidé

Mechanik firmy Krofian Tomáš Zeman u stroje na výrobu diodových ovladačů...

V dobranovské firmě Krofian vyvinuli 47 metrů dlouhou montážní linku, která bude poloautomaticky skládat proudové...

Umřel tu Cimrman, tornádo zničilo vlak. Blíževedly mají nejkrásnější nádraží

Železniční stanice Blíževedly na Českolipsku (7. listopadu 2018)

Myslíte, že ve 120 letech můžete uspět v soutěži krásy? Nádražíčku v Blíževedlech na Českolipsku se to podařilo....

Výroba v autoprůmyslu se zmenšila, firmy v Libereckém kraji propouštějí

Klimatizační jednotky vyrobené v Densu jsou používány ve vozech značek VW, BMW,...

Několik firem, které vyrábějí komponenty do aut v Libereckém kraji, snížilo výrobu, zastavilo nábor nových pracovníků...

Další z rubriky

Chodci nejsou za tmy vidět, jejich střetů s auty neustále přibývá

Výroba reflexních prvků v chráněné dílně v Hradci Králové

Červená nebo modrá jsou na nic. Ani oranžová není to pravé. Nejlepší je svítivá žlutozelená. Policisté a dopravní...

Auto rozkolísané rychlou jízdou skončilo v kotrmelcích, řidič zahynul

Při dopravní nehodě u Citonic na Znojemsku se zranilo šest lidí, pro těžce...

Vysoká rychlost a nezvládnuté řízení zřejmě stály život řidiče osobního automobilu, který dopoledne havaroval u Mimoně...

Je to příběh o mužích, jejichž rájem je sauna, říká o nové knize Rudiš

Spisovatel Jaroslav Rudiš (2017)

Spisovatel Jaroslav Rudiš, rodák z Turnova, představil v Liberci svoji novou knihu. V rozhovoru pro MF DNES se...

Najdete na iDNES.cz