Její majitelka ji chce zpřístupnit lidem. „Jen tak, pro radost,“ říká Šárka Melicherčíková.
Květiny na jeden a půl hektarovém pozemku prozatím klíčí, příští rok tu ale bude k vidění více než padesátka bylin a travin, z nichž mnohé známe už jenom z pohádek nebo apatyky.
Kromě výše zmíněných třeba ještě šalvěj, kontryhel, chrpu nebo svízel. Louka se bude kosit jen zřídka, což umožní rostlinám plně vykvést, vysemenit se. Zároveň motýli stihnou dokončit celý svůj vývoj a rozvinou se další hmyzí společenstva.
Semínka většiny květin se v hobbymarketu nekoupí
„Mám z toho radost. Chtěla bych sem umístit ještě nějaké lavičky a turistické ukazatele, aby sem lidé chodili přivonět a pokochat se tou barevnou paletou,“ říká majitelka louky. Sama provozuje zážitkové centrum Fabrika Cvikov, v jehož sousedství louka roste. Celý výsev nové květnaté louky financovala firma Lučina, která se zapojila do revitalizace luk.
Založit květnatou louku přitom není nic snadného. Semínka většiny květin se v hobbymarketu nekoupí.
Druhové složení louky zajistil velkopěstitel bylin Bohumil Bradna, který na třiceti hektarech v Markvarticích u Sobotky v okrese Jičín pěstuje přes 900 druhů přírodních lučních rostlin na semena, ze kterých se pak sestavují květnaté louky. Na polích jeho farmy Planta naturalis v současné době roste na dva tisíce druhů rostlin. Bradna je množí, sklízí a semena dále čistí a míchá z nich směsi na osev květnatých luk.
„V současné době jsme vlastně jediná farma v Česku, která pěstuje a dodává semena k založení květnatých luk. Je lepší, když pocházejí z pěstování a nebyly jejich sběrem ochuzeny přírodní populace rostlin v krajině. V naše skladu máme uloženy miliardy semen. Tahle banka semínek pro další generace je to největší bohatství, které na farmě máme,“ chlubí se Bradna.
Kvůli úbytku luk mizí z přírody motýli
Proč vlastně květnatých luk ubývá? Majitelé půdy z nich moc nemají. Když ještě zemědělci používali koňské síly, hodily se jim louky na krmivo. S nástupem mechanizace ztratily pro lidi význam.
Přitom jsou důležitou součástí krajiny. Kvůli úbytku luk mizí z přírody motýli, hmyz, což následně narušuje přirozený potravní řetězec i pro další drobné živočichy jako jsou ptáci, drobní savci, hlodavci, plazi a obojživelníci, kterých z naší přírody také rapidně ubývá.
„V posledních letech přece jenom nastává částečný obrat. Některá města, obce i někteří farmáři chtějí krajinu oživit a vrátit ji na některých pozemcích přirozený rozmanitý ráz,“ vysvětluje Ondřej Hampl z agentury ACCEDO, která je pod kampaní na záchranu luk podepsaná.
