"S touto studií jsme už seznámili dotčené obce. Do konce roku studii dopřesní konkrétní řešení, která budou vycházet z připomínek obcí, po jejichž území by měla silnice v budoucnu vést," zmínil hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Studie ještě nevypočítává celkové náklady. Porovnává jen náklady na stavbu 1 kilometru různých variant silnice. A právě dvoupruh je v tomto srovnání výrazně nejlevnější.
Nejen kvůli zabranému území a zásahům do krajiny, ale i kvůli použitým technologiím nebo stoupání. Pokud by například stát zvolil dálnici, museli by stavbaři odtěžit mnohem více zeminy.
Podle hejtmana už stát začíná přistupovat k plánování investic jinak, než v minulých dobách hojnosti.
"Podle signálů, které máme, bude preferovat jen taková řešení, na která bude mít dostatek argumentů, včetně této studie," zmínil hejtman Půta.
S výstavbou čtyřpruhové rychlostní silnice R35 z Liberce na Hradec Králové v takzvané severní trase přes Turnov, Rovensko pod Troskami na Jičín zatím ještě počítá územní dokumentace Libereckého kraje.
I přes protesty obcí a ekologů ji krajské zastupitelstvo schválilo v roce 2011.
Kraj nejspíš od prosazování čtyřpruhu také upustí
"Předpokládám, že při aktualizaci zásad územního rozvoje Libereckého kraje použijeme variantu z této studie, tedy dvoupruh nebo střídavý třípruh a nebudeme dále prosazovat stavbu čtyřpruhu nebo dálnice," konstatoval hejtman.
"Pro naše obyvatele je důležité, aby se už s dopravou začalo konečně něco dělat. Cokoliv. To, co se teď děje na té současné silnici, je naprosto neúnosné," zmínila starostka obce Ktová Jiřina Bobková.
Ktovou, stejně jako ostatními obcemi na trase současné silnice, projíždějí nyní po celé dny kolony aut, ať už směrem na Turnov nebo na Jičín a Hradec Králové.
"Obchvaty by nám rozhodně pomohly. Jsem také přesvědčená o tom, že by nová silnice měla zároveň řešit bezpečnost cyklistů. V možnostech našeho rozpočtu to není," dodala starostka Ktové.
Podle Jana Mocka, vedoucího správy Chráněné krajinné oblasti Český ráj, je vidět, že zavládl rozum a to nejen s ohledem na zásah do krajiny, ale i ekonomiku.
Vytvořit jen dvoupruhy s třípruhy ve stoupáních a tedy s jen minimálním zásahem do krajiny navrhoval už před několika lety.
"Znamenalo by to minimální zásahy do krajiny, přitom by to řešilo kritickou situaci při průjezdu obcemi, například u Hrubé Skály. Naproti tomu by byla dálnice neproniknutelná překážka nejen pro zvěř, ale i byla by obtížně překonavatelná i pro obyvatele obcí," tvrdí Jan Mocek.
