Johanna Kammerlanderová, dědička rodu Walderode

Johanna Kammerlanderová, dědička rodu Walderode | foto: Radek Petrášek, ČTK

Dědička Walderode se vzdala pozemků v Brodě, na zámku stále trvá

  • 1
Kauza Walderode se o kousek pohnula, zdaleka ale není u konce. Dědička Johanna Kammerlanderová se vzdala restitučních nároků na pět pozemků u Železného Brodu, které tak zůstanou městu. Ve hře jsou však další pozemky a hlavně zámek Hrubý Rohozec.

"Zmíněné parcely nebyly pro moji klientku nikterak významné. Zástupci Železného Brodu se v soudním sporu vždy chovali seriózně, používali věcné argumenty a nesnažili se tahat špínu. Paní Kammerlanderová se proto rozhodla, že už nebude město dál vláčet po soudech," vysvětlil advokát dědičky Roman Heyduk.

Kauza Walderode

Počátky takzvané kauzy Walderode sahají až do doby po druhé světové válce. Karl des Fours Walderode, poslední potomek šlechtického rodu, se tenkrát přihlásil o majetky, o které rod přišel kvůli Benešovým dekretům.

Hrabě Walderode po válce ztratil také československé občanství. To mu sice úřady v roce 1947 vrátily, ale po komunistickém puči z února 1948 musel emigrovat a znovu o něj přišel.

Walderode občanství znovu získal až po změně režimu v roce 1989. Poté, co dostal devadesát hektarů lesa u Turnova, se nicméně objevily domněnky, že hrabě za války kolaboroval s nacisty, a o pozemky znovu přišel.

Od té doby kauza Walderode pokračuje se střídavými výsledky. Hlavním argumentem odpůrců vydání je právě nevyjasněná minulost hraběte. Situace se nezměnila ani v roce 2000, kdy Karl des Fours Walderode zemřel. O nároky na restituci majetků se totiž přihlásila jeho manželka Johanna Kammerlanderová. Spor tak pokračuje a konec je v nedohlednu.

"Vztahy pana starosty s paní Kammerlanderovou jsou přátelské," potvrdil advokát Vlastimil Motlík, který město ve sporu zastupoval. Jeden pozemek na Železnobrodsku už soud v roce 2010 Kammerlanderové přiřkl.

"Daruje ho ale Železnému Brodu zpátky," prozradil Heyduk. Doplnil, že vdova po Karlu des Fours Walderode má k Železnému Brodu osobní vztah. Ve městě je totiž hrobka rodu jejího manžela.

Kauza je problém pro sběrný dvůr

V celé kauze se nicméně jedná jen o nepatrný posun dopředu. Kammerlanderová si totiž dělá nárok na další rozlehlý majetek. Nejznámější jsou pozemky v okolí Turnova spolu se zámkem Hrubý Rohozec. Dědička rodu Walderode se jich vzdávat nehodlá, soud tak bude pokračovat. S tím se pojí spousta potíží.

"Nejvíce problémů máme s pozemky, na kterých je sběrný dvůr technických služeb," řekl místostarosta Turnova Otakar Špetlík. Kvůli restitučním nárokům nemůže stavební úřad na místě povolit žádné změny.

"Potřebujeme sběrný dvůr rozšířit," vysvětlil Špetlík. Podle něj by bylo nejlepší, aby soud rozhodl jakkoli, hlavně co nejdřív. "Kdyby pozemky připadly rodu Walderode, snažili bychom se je odkoupit," uvedl Špetlík.

Zástupci Turnova se nesnažili vyrovnat mimosoudně

Restituční nároky Johanny Kammerlanderové se týkají také pozemků v turnovské průmyslové zóně na Vesecku. "Je to podobná situace jako se sběrným dvorem. Prostor jsme mohli využít, ale je kvůli kauze blokovaný," řekl Špetlík. Některé firmy se s dědičkou Walderode domluvily mimosoudně, zaplatily jí a ona se nároků vzdala. "Turnov tohle jako veřejnoprávní subjekt udělat nemůže," podotkl Špetlík.

Zastupitelé Turnova se ani nesnažili s dědičkou vyrovnat bez soudů. "Paní Kammerlanderová není jistě nadšená z přístupu města. Jeden ze zástupců Turnova pan Kunetka proti ní totiž ve jménu města vystupoval velmi ostře," podotkl Špetlík.

Takže i osud zámku Hrubý Rohozec je ve hvězdách. Semilský okresní soud před dvěma lety rozhodl o jeho vydání, Krajský soud v Hradci Králové však rozsudek minulý měsíc zrušil a případ vrátil zpět. Kdy bude spor pokračovat, advokát Kammerlanderové zatím neví. "Brzy to ale podle mě nebude," vyjádřil Heyduk obavu.

Kammerlanderová usiluje také o statek Červený Dvůr, který leží u Jenišovic na Jablonecku. Soud jí ale doposud vydal jen jediný z pozemků, a to na Liberecku.