Kraj pořídí 44 defibrilátorů za téměř tři miliony korun. Objevit se mají nejenom na nejnavštěvovanějších turistických cílech, ale také ve výbavě hasičů či policie.
„Dostanou je například také hasiči v Kravařích, Holanech nebo v Dubé,“ připomněl náměstek hejtmana Přemysl Sobotka. Peníze ovšem nepůjdou jen na pořízení samotných přístrojů, ale také na školení, kde se lidé naučí, jak s nimi zacházet.
Defibrilátory jsou určeny proškoleným lidem
„Dojezdová doba záchranné služby je dvacet minut. Jsou však místa, kde může být dříve třeba policie a díky defibrilátoru může pomoci,“ vysvětlil náměstek. Podle Sobotky jsou defibrilátory určeny spíše proškoleným lidem.
„Když se ovšem u události nachomítne někdo, kdo přístroj zvládne ovládat, je to samozřejmě dobře. Ona to fakt ale není legrace, když je někde člověk, který se nehýbe a vám se klepou ruce. Já sám jsem si práci s tímto přístrojem zkoušel na metodickém cvičení v lanovce na Ještědu a opravdu to není až tak snadné,“ upozornil Sobotka.
Zmínil také loňský případ, kdy při výstupu na Sněžku zkolaboval náčelník krkonošské horské služby Adolf Klepš a později v nemocnici zemřel. „Kdyby tam tehdy byl defibrilátor, možná by tu dnes byl mezi námi,“ dodal náměstek Sobotka.
Bezděz je pro záchrannou službu špatně přístupný
Miloš Kadlec, ředitel územní památkové správy Národního památkového ústavu na Sychrově, defibrilátory na hradech a zámcích vítá.
„Je to velice dobrý nápad a už jsme hovořili i o tom, že by se tyto přístroje měly později objevit na všech nejnavštěvovanějších památkách, například na Troskách či Sychrově. Náš personál bude pro práci s defibrilátory proškolen,“ uvedl Kadlec.
Ředitel je rád, že jako první přišel na řadu Bezděz. Je totiž pro záchrannou službu špatně přístupný. „Občas se nám stane, že dojde k nějaké krizové situaci, k nějakému kolapsu. Ze své praxe oddávajícího na Sychrově vím, že se tak stalo při svatbách. Už tady byla i sanitka a před pěti lety vrtulník,“ doplnil Kadlec.
Přístroje, které mohou zvýšit u lidí se zástavou srdečního oběhu šanci na přežití, dostali hasiči a policisté od kraje již loni na jaře. Šestatřicet automatických defibrilátorů vyšlo na dva miliony korun. Podle záchranářů se každý rok v kraji stane asi 400 případů náhlého srdečního selhání.
Defibrilátory míří také do škol
„Průměrná dojezdová doba našich posádek na místo události je osm až devět minut od zavolání. S každou minutou se však šance na přežití u pacienta s náhlou zástavou srdce snižuje,“ sdělil před časem vedoucí operátor záchranné služby Petr Matějíčka.
A defribrilátory míří také do škol. Například do Základní školy Sever v České Lípě, kde na jaře oživovali jednoho ze žáků.
„Za naši školu jsem za defibrilátor rád. To, co se stalo, bych opravdu nikomu nepřál zvláště, když záchranka byla v dojezdu dvaceti a více minut. Často jezdíme na školy v přírodě, na lyžařské kurzy, rodiče nám svěřují to nejcennější, co mají. Osobně budu rád, když ten přístroj nikdy nebudeme muset použít, ale teď budu klidnější. Jestli ho někdo odmítá, nebo to považuje za zbytečnost, tak jen proto, že nezažil to, co my,“ řekl v září ředitel školy Pavel Černý.
