V Koberovech mají třináct pasivních domů, tolik jich pohromadě jinde není.

V Koberovech mají třináct pasivních domů, tolik jich pohromadě jinde není. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Unikát v Českém ráji. Vesnička „šetrných“ domů tu stojí už deset let

  • 1
Deset let se malebná vesnička Koberovy v Českém ráji pyšní republikovým unikátem a znají ji i na Islandu. Ve svém středu má totiž komplex třinácti pasivních rodinných domů. Pasivní dům je takový, který má zhruba o 90 procent nižší spotřebu energie na vytápění než běžná stavba.

Obyvatelé pasivních domů v Koberovech vydají za topení jen několik tisícikorun na celý rok. Tuto sumu mnohé klasické rodinné domy spotřebují i během jediného chladného měsíce.

„Jsme čtyřčlenná rodina, vaříme a pereme každý den, topíme na dvaadvacet stupňů a měsíční zálohu na energii máme jen osmnáct set korun. Na topení padne jen pár set, zbytek připadá na svícení, praní nebo žehlení,“ přiblížil Tomáš Kott, obyvatel jednoho z koberovských domů.

Osmdesát pasivním domů zve na návštěvu

„Už bych neměnil. Díky vzduchotechnice je navíc celý dům pořád provětraný a má zdravé klima,“ dodal Kott.

Pasivních domů je v republice podle odhadů zhruba tisícovka. „Nikde jinde se ale nepodařilo to, co v Koberovech, aby bylo tolik pasivních domů pohromadě. Snahy o to byly. Vždy to ale bohužel na něčem zkrachovalo,“ zmínil autor projektu v Koberovech Petr Morávek, jednatel společnosti Atrea.

V Koberovech stojí také jeden energeticky zcela nulový dům. Slouží jako školicí středisko a byl vůbec prvním energeticky soběstačným domem v zemi. Energii, kterou potřebuje, si vyrobí díky fotovoltaickým panelům.

O víkendu budou dny otevřených dveří

O víkendu si jej budou moci během akce Dny pasivních domů lidé prohlédnout. Ostatní domy v Koberovech využívají solární panely, které v letních měsících jen ohřívají vodu. I tím výrazně šetří peníze.

Plášť pasivních domů je tepelně zaizolován a je vzduchotěsný. Okna mají trojitá skla, součástí je i větrání s rekuperací neboli zpětným získáváním tepla. Hlavní obytné místnosti jsou na jižní straně. K severu jsou obráceny jen technické či sociální prostory.

Dřevostavby v Koberovech se liší jen vnějším pláštěm. Buď jej tvoří tenkovrstvá omítka nebo tmavě hnědý dřevěný obklad ze sibiřského modřínu. Domy především zapadají do okolního rázu a nepůsobí vůbec rušivě. Podařilo se to i díky sedlovým šedočerným střechám.

Dnes pasivní domy v Koberovech oceňují i ochranáři, kteří měli na začátku vůči projektu řadu výhrad.

„Podařilo se najít společnou cestu a jsme rádi, že tu pasivní domy máme a že je jich víc. Koberovy jsou díky tomu dokonce slavné. Lidé si jezdí domy prohlížet z nejrůznějších koutů. Znali je třeba i starostové z Islandu, když jsem se s nimi bavil. Na souznění architektury s krajinou na Islandu dbají a domy v Koberovech oceňovali,“ řekl vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Český ráj Jan Mocek.

Vzorový dům v Koberovech prošel úpravou, lidé si mohou prohlédnout aktuální trendy bydlení a nejnovější technická zařízení.

„Renesanci zažívají tradiční přírodní materiály jako dřevo, hlína v moderní formě a aplikaci. Dříve lidé hodně řešili úspory energií, nyní už se víc zajímají obecně o kvalitu bydlení,“ zmínil Petr Dusil ze společnosti Atrea.