Při stavbě silnice mezi Libercem a Jabloncem objevili archeologové pět hrobů,...

Při stavbě silnice mezi Libercem a Jabloncem objevili archeologové pět hrobů, dva z nich byly hromadné. | foto: Petr Brestovanský

Déšť vyplavil při stavbě silnice kostry. Může jít o napoleonské vojáky

  • 0
Patnáct koster objevili liberečtí archeologové na stavbě silnice z Kunratic do Jablonce nad Nisou. Podle prvních odhadů by mohlo jít o napoleonské vojáky, kteří tudy v srpnu roku 1813 přecházeli.

V pěti odkrytých hrobech se ale nenašly žádné zbraně, pouze knoflíky, částečně zachované i s kusy látky. Právě na ně nyní archeologové sázejí. Na zkoumání je dostal konzervátor, ten by mohl odhalit podle značky či zkratky, zda skutečně patří vojákům.

Lidské ostatky hledali archeologové v Kunraticích už loni, ještě než stavba silnice začala. Průzkum jim ale nic neodhalil.

„U silnice stával novodobý pomník, i podle záznamů z ministerstva obrany to vypadalo, že bychom tam nějaké ostatky vojáků mohli nalézt. Ale nebylo tam nic, stejně jako na dalších vytipovaných místech. Probírali jsme se i starými katastrálními mapami z roku 1843, kde jsme našli několik křížů podél cesty. Jeden jsme objevili i kousek od místního autobazaru, byl tam i pozůstatek staré lípy a když jsme kopli do země, narazili jsme na starý kenotaf, zhruba dva a půl metru velkou žulovou desku, která zřejmě sloužila jako spodek od pomníku. Ale po hrobech ani památky,“ přiblížil Petr Brestovanský, archeolog Severočeského muzea v Liberci.

Archeologům příliš nepomohla ani historická data, písemných zpráv se totiž k libereckým Kunraticím mnoho nevztahuje a když ano, jde většinou o vlastivědné informace.

„Věděli jsme, že konflikt ze srpna roku 1813 se týká Kunratic, jenže ty jsou dvoje, jedny u Frýdlantu, jedny u Liberce. Tak jsme si říkali, jestli oni si to ti historici nespletli. S tím jsme také minulý rok ze stavby odcházeli a už jsme na ni pouze dohlíželi,“ dodal archeolog.

Kostry odkryly přívalové deště

Před pár týdny se ale na místo vrátili. Prudké přívalové deště totiž odkryly kost. Poté, co Brestovanský zjistil, že je lidská, pustili se archeologové do dalších výkopů.

„Museli jsme postupovat rychle, věděli jsme, že jakmile se ta zpráva rozšíří, naběhnou sem hledači s detektory kovů a hroby vyberou,“ popsal. Některé hroby jsou z velké části zachované, některé třeba jen z půlky. Dohromady v nich ale leželo patnáct koster. Jejich původ pomůže odhalit genetika i rozbor nalezených knoflíků.

„Doufáme a věříme tomu, že jsou z dob napoleonského tažení. Ale také se mohlo stát, že v hrobech vůbec neleží vojáci, ale místní lidé, kteří se s nimi třeba dostali do konfliktu a vojáci je zamordovali,“ vysvětlil Brestovanský.

Podrobná expertiza koster pomůže odhalit i příčinu úmrtí, zda šlo o násilnou smrt, či nemoc. Verzi o zavražděných vesničanech by mohl nahrávat i fakt, že v jednom z hrobů se nalezlo šest koster, mezi nimi i jedna dětská. Další vypadá na velmi starého člověka, jsou na ní již patrné srůsty na obratlech.

Právě přítomnost dětských ostatků v masovém hrobě má podle Brestovanského nějaký význam. Archeologové tak s napětím čekají na výsledky rozboru. Pokud se nepotvrdí, že šlo o vojáky, zcela jistě půjde o civilisty, jejichž osudy se s nimi nějakým způsobem protkly.

Vojáci se stahovali z Frýdlantska

„Kolem dvacátého srpna, kdy tu měla šarvátka propuknout, se Napoleonští vojáci skutečně stahovali z frýdlantských Kunratic a bojovali o každou vesnici. Šli z Mníšku do Krásné Studánky, pak bojovali o Pavlovice, zamířili do Liberce, do Vratislavic a nakonec i do Kunratic, což nám připomínají pomníky. A teď nově i kostry,“ upozornil archeolog.

Ten by byl rád, pokud by místo nálezu připomínalo do budoucna i nějaké odpočívadlo, kde by se lidé mohli dozvědět, co se tu před dávnými lety odehrálo.

Stavba silnice do Jablonce zatím pokračuje podle plánu. „Archeologický nález ji naštěstí nezastavil. Vycházíme si maximálně vstříc,“ sdělil Jan Wohlmuth, ředitel výstavby tohoto projektu z firmy M-Silnice.

Archeologové už zřejmě dál kopat nebudou. „Snažili jsme se vykopat hrobové jámy co nejvíce do krajů a pokud jsou nějaké ještě hlouběji pod silnicí, byl bych rád, aby tam zůstaly,“ dodal.

Napoleonské války zasáhly region v létě roku 1813, kdy vyslal císař jednotky na území v ose ze Šluknova na Jablonné v Podještědí, přes Liberec a Frýdlant až do Harrachova. Cílem bylo zjistit pohyby rakouské a pruské armády, čehož se ujali polští a vestfálští vojáci sloužící v jeho řadách. K významným bojům pak došlo na Frýdlantsku u Kunratic, v Liberci a v Jablonném v Podještědí.