- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
V Čechách ani nevíme, jak takový podstávkový dům vypadá a kde všude vůbec jsou. Poláci nemají peníze na to aby je zbořili a postavili si nějaké bedničky podle svého vkusu, Češi v pohraničí zase nemají chuť , peníze a schopnosti se o ně starat. Podle mého je plošná ochrana domu severočeského pohraničí dávno ztracená věc, pro niž je navíc nemožné získat jakoukoliv veřejnou podporu. Moc se nedaří ani záchrana ojedinělých staveb, i když pár ojedinělých výjimek existuje.
Projekt záchrany slovanskogermánské architektury je smysluplný a usiluje o zachránění nádherné podhorské, sudetoněmecké architektury. Podobné snahy jsou např. i ve Švýcarsku, samozřejmě i v jiných německých zemích. Do t.zv. Umgebindehäuser (podstávkových, sle i hrázděných a roubených) jsou montována moderní azřízení při zachování retrostylu bydlení. O to se pokuší i mnozí čeští podnikatelé, třeba pan Heršálek vyrábí v Novém Městě pod Smrkem kachlová kamna a speciální komíny. Umgebindehäuser jsou po celých Sudetech V projektu se uvádí, že v den podstávkových domů otevírají majitelé dveře a umožní každému turistovi vstup do domu. V jižních Čechách se např. lidovými stavbami zabývá pan Petr Luniaczek. jeho aktivity vččšak sahají až na sever Čech, o jehož architektuře publikuje články např. v časopise Krkonoše a dokumentuje domy formou fotografických reportáží.
to snad nemyslíte vážně, tohle že je podstávkový dům, ani omylem, je to hrázděný dům v přízemí zděný, to nemá s podstávkou nic společného
Bodejď, když po válce vyhnali jejich majetele a pak tyto opuštěné domky dostali bezzemci a jiné živly, které se do pohraničí nastěhovali. Jak si mohou vážit něčeho, co nemuseli vybudovat?