Už jednou byl chycen a ke své deviaci se logicky vrací, proč by mělo být vše nyní jinak? To je jako tvrdit, že když si uříznu ruku, přestanu mít hlad. Vše svědčí o hluboce zakořeněné psychotické vlastnosti, která se nemění. Hledá pro svůj chtíč snadnou oběť. Prostě se tak ukájí. Dokládá to i jeho výpověď (bez emocí přiznává, že se mu to líbí). Deviace nikam nezmizí. Ten člověk potřebuje umístit do ústavu.
Rozsudek přijímá bez emocí. Typický vzorec chování. Neprojevuje neurotické chování. Pro něj je jeho antisociální chování přirozené. Chybí emoční složka. (Už jednou se na kameru vyjadřuje ve smyslu, že neví, zda-li činu lituje). U výslechu vypovídá o tom, že se mu to líbí.
Pro něj je jeho potřeba přirozená. Chápe postihy a má strach z chycení (viz. jeho skrývání). Proto bude přemýšlet jen nad tím, jak svou potřebu lépe ukojit a zakrýt. (O tom svědčí i jeho postup, kdy si dodává odvahu, začíná svazováním, které přeroste v pomalé usmrcení, skrývá se, nebývá lapen u činu, využívá znalost prostředí, zdokonaluje se.)
Místní mají zas o důvod víc, proč večer hůř spát a hlídat hospodářství. Maminky se tu bojí o děti.
Stěží říct, zda-li jeho deviantní chování a potřeba ukojit chtíč zůstane jen u zvířat. Má typický vzorec chování. Neutíral jen jednoho koně, ale dalšího pověsil na strom, jinému svázal nohy drátem, tele v chlívě přivázal na smyčku. Psané v obráceném pořadí. Dodává si odvahu. Byl odebrán matce z mnoha nehezkých důvodů. Později se k ní vrací na rok. Poté následuje série týrání. V té době byl spatřen několikrát před školkou (tvrzení místních).
