Návštěva fotografa byla tehdy velkou událostí, fotograf se ze zákazníkem většinou předem setkal aby zhodnotil povahu zákazníka a podle ní doporučil vhodný typ oblečení a typ portrétu... Lidé se na fotografiích neusmivali, používala se dlouhá závěrka a portrétní židle měla v ateliérech opěrku krku, která měla zabránit rozostření pohybem hlavy...

Posmrtné fotky byly v té době standardní, pozůstalí si chtěli uchovat památku na zesnulého, často byly fotografie stylizované jako běžná rodinná fotografie, jen některý z členů rodiny na fotce nebyl zrovna v kondici

To nebolo standardne v tej dobe ale o pol storocia predtym...

Jděte s tím fejsbůkem někam.

Úplně koukám, jak má holčička upravené vlasy na 4. fotce. Dnes na to mám elektrického pomocníka - krepovačku, ale tenkrát a s takovými krásným hustými vlasy to musela být pěkná makačka.

Na noc se zapletlo 15- 20 copánků z navlhčených vlasů, pokud člověk chtěl ostré vlnky, tak se to vlhčilo cukrovou vodou a nerozčesávalo, jinak stačila voda obyčejná a ráno byl účes, to jsme si se ségrou zaplétaly navzájem poměrně často, ale na spaní je to dost nepohodlné

Koukám, že starého pána už autor opravil. Taky se přikláním k prosbě o víc fotek, ty stařičké fotky jsou hodně zajímavé.

Pro nás z daleka jste taky mohli přiložit trochu víc fotek.

Souhlasím. Reportáž o mnoha fotkách a ukáží 4?!

0