- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pro me osobne byly nejtezsi nehody kde se vazne zranil a nebo zemrel ten co to nezavinil. S uplne jinym pocitem jedete k nehode kde to floutek rozmlatil ve 160 o strom (je uplne jedno zda v aute a nebo na motorce) a uplne jinak se jede k nehode kde opilec nedal prednost autu a v nem se vazne zranily dve deti a jejich otec zemrel. No a uplne nejhorsi je, kdyz dorazite k nehode a mezi tezce zranenymi je manzelka vaseho kamarada a kluk ktereho znate od detstvi zemrel. A vy musite tohle vsechno hodit za hlavu a odvadet stoprocentni vykon tak jako vzdy. Smekam pred vsemi kteri to zvladaji. Ja to v hlave neustal a zamestnani u zachranky povesil po osmi letech na hrebik.
Nedokážu si představit, jak náročné to asi je. A za to, že jste si nehrál na hrdinu, který všechno zvládne, a i když to nejspíš nebylo nejlehčí rozhodnutí, tak jste tu práci opustil. Získané zkušenosti a dovednosti se Vám jistě budou hodit i dál. Ať se Vám daří!
Respekt predevsim pilotum tech vrtulniku. To prave oni a jen oni maji v rukach a nohach zivoty vsech ostatnich, a jen na nich je rozhodnuti o tom, kam letet, kam uz neletet, kde pristat a kde naopak se o to ani nepokouset. A to vsechno za zcela nuzne penize podotykam...
Nechápu ty řidiče na dálnici, kteří se snaží projet.
Osobně by mi více vadili dopravní nehody rodin s malými dětmi, než nějakého bezmozka co litá hlava nehlava jako nesmrtelný...
Uplne normalne jako jakakoliv jina ovladaci paka. Obema rukama by to ani moc dobre neslo
Bylo to ohrožení. Kdybych jel 50, podle předpisů, tak jsem v něm.
Když si odmyslím ne zcela dobrou formulaci té věty (která navozuje doměnku, že neznáte odst. (1) § 18 zákona o provozu na pozemních komunikacích, neboť tím se - dle Vašeho vlastního tvrzení - i ta 30 km/h stala předpisovou rychlostí), stále působíte dojmem, že vyžadujete od okolí ohledy, které mu sám neposkytujete.
Úžasný kolik kyselejch ksichtů se vyrojí když se řekne motorkář i když rozhovor je naprosto o něčem jiném. Pomalu jim tu smrt i přejou. Hnus
Bohužel. Někdy je to fakt přehlídka mindráků, závisti, zbabělosti a trapností...
"Pamatuji si, jak na nás kdysi mával nějaký pán. Přistáli jsme u něj, šli jsme za ním a on, že nic nepotřebuje, že nás jen tak zdravil."
Lyžující vrtulník? To žádná sanitka neumí.