Pražští prkýnkáři co si jezdí dokazovat, jací jsou to gerojové - ať spí pod širákem. Nakonec hotelů je v Liberci & Jablonci, etc. dostatek pro ně!

Ale hoteliéři, pronajímatelé lůžek na horách musí vydělat aj na úřednickou sqadru, na daně, na režii a - z něčeho musí také žít. To je snad jasné. Proč dojíždět co nejblíž k lyž. dráze? Proč se neubytovat, kde to je možné a nevynucovat si NEMOŽNÉ?

Mají to dát na konec dubna. To už nejsou jarní prázdniny.

Ani se jim nedivim pri ty buzaraci co dnes maji ze stran uradu. Kazdej si mysli ze horska chata/penzion je slepice co snasi zlata vejce ale to je prace, prace a jeste jednou prace pokud to ma mit nejakou uroven a k necemu to vypadat. A navic tuny zbytecnych lejster a penez pro urady.

Ač rozený Pražák, Jizerské hory miluji (a Šumavu, a aby to nebylo Moravákům líto, i Jeseníky). Do Bedřichova jsem jezdil na jednu podnikovou chatu, v zimě, v létě, s dětmi, později jen s manželkou. Podmínky tam byly skromné, ale ty stačily. K objevování přírodních krás mi stačilo najít arniku (místa neprozradím) nebo tokání tetřívka. Dnes už tam nic takového neobjevíte. Pamatuji i pasoucí se krávy, dnes je ze statku udělaná hospoda.

A kácí se, kácí se a na zelených loukách se staví baráky a ty penziony.

Příroda si to ovšem nedá líbit, už čekám záplavy na Černé Nise, i když ta má velký spád, apod.

No, běžkařům docela fandím, ti tak přírodu neohrožují, ale těch sjezdovek je až příliš.

V létě ale (netýká se to jen Bedřichova) vidím cyklisty jak si to plazí do vršků a pak riskantně rychle sjíždí dolů, což je obvyklé třeba u josefodolské přehrady.

Nejhorší na tom je, že na rámu nebo v takové budce vozí malé děti, které z toho nic nemají, je to nebezpečné a ty děti by raději byly v těch horách na nějakém pískovišti nebo louce. Jenže tatínkové (absolutní většina) si musí dokazovat, jak jsou zdatní a jejich protějšky (ne většinou manželky, ale "družky") chtějí mít od těch děcek klid.

Rozumím Vám. I pro mne je tento kout ČR srdeční záležitostí.

Já pamatuji už jen konec 70. let a léta 80-á. Smrky už usychaly, v Jizerkách už byla síť asfaltek (tradovalo se, ze kvůlivá Štrougalovi, který tam má chatu), ale ty hory ještě bývaly relativně prázdné.

Moc lituji, ze jsem nemohl Jizerky zažít tak, jak je objevoval pan Nevrlý - v letech 50-tých a 60-tých. Nepoškozené imisemi, liduprázdné, tajemné...

Peníze až na prvním místě. Lze s tím předem počítat, je to náročnější, to je pravda, ale pro zachování tradiční atmosféry snad potřebné. Jenže dneska lidi koukají jen na sebe a nic jiného je nezajímá, jen kde vydělat. Proč tu není blicí smajlík?

V Libe a Jabkách ubytovací je ubytovací kapacita výrazně vyšší než v Bedřichově. Prážáci dojedou. A závodníky nahoru vyveze kyvadlová doprava. Tak na co spát v Bedřichově?

A proč by hoteliér vyháněl v pátek hosta bydlícího celé jarní prázdniny?