Jen malá připomínka k textu : Obě cestovní kanceláře, které v přízemí budovy byly, dobře fungovaly. Autor článku v textu lže.

Jak by asi tak vypadala Evropa, kdyby památkáři existovali už v 10. století? Žili bychom v polozemnicích?

to je furt dokola. památkáři remcají, ale na údržbu nepřispějí.

Ať se jdou kluci památkářský podívat třeba na Papírové náměstí. Zajímalo by mě kdo z nich ho má na svědomí.

Kdyby měl v té době Ernst Muller k dispozici plastová okna v dnešní kvalitě, určitě by je při výstavbě multifunkční budovy použil.

Takže majitel prodal dům, pro který neměl využití. Město ho koupit nechtělo (i když byla nabídka splátek), protože by nemělo na jeho opravu a údržbu.

Soukromý majitel ho za velké peníze zachraňuje a do toho ještě památkáři kafrají, protože jsou zvyklí z kanceláře škrtem pera rozhodovat o cizích domech a cizích penězích.

Jestli chtějí dřevěná okna, nechť majiteli proplatí cenový rozdíl dřevo-plast a je to. Pokud na to památkáři nemají, ať jsou zticha a rozhodnou se, že budou zachraňovat jen tolik budov, na které jim vyjde rozpočet.

Jinak ať se nediví, že tu máme tolik historických domů, které majitel raději nechá spadnout, než by dodržel všechny jejich výmysly.

Přesně. Plast je plast, dřevo je dřevo. Mám na chalupě dřevěná okna a vyměním je za plast. Není třeba je natírat, nejspíše mě přežijí a co si budem povídat, ze sta metrů to stejně nikdo nepozná. A kdyby mi sem nějaký památkář zavítal a kafral cosi o tom, že to je původní zástavba, dvě stě let stará, tak mu nadrolím azbestovou tašku, pošlu mi ji poštou na památku a raději ten dům zapálím, abych měl klid. A myslím, že nebudu jediný, komu červený kohout pomohl od památkářů. Už Margaret Thatcher říkala, že problém socialismu je v tom, že cizí peníze jednou dojdou...