S Jarmilou Levko jsme se jako dávné známé v květnu setkaly u šatny libereckého Malého divadla. Kolem nás hučel festival WTF a foyer byl našlapaný mladými lidmi, natěšenými na každé další představení.
„Když se staneš šéfkou, doufám, že nezrušíš takovéhle úžasné věci, třeba proto, že nebudou peníze,“ řekla jsem jí jako horké kandidátce na šéfovskou sesli. „Fandím tomu, ale ředitelkou ještě nejsem,“ odpověděla. Teď už ředitelkou je a já se ptám.
Co bude s WTF, Kalbou (Divadlo F. X. Kalby - alternativní scéna Divadla F. X. Šaldy) a dalšími alternativními iniciativami?
Rozhodně je budu podporovat jako i můj předchůdce. Kalba si vytvořila svůj fanklub hlavně mladých lidí, což je skvělé. A my doufáme, že zůstanou, dozrají a dorostou a z Malého divadla se přestěhují do velkého i na operu a klasičtější činohru. A není to jen Kalba, kdo dělá jiné zajímavé věci. Příští pondělí bude mít premiéru inscenace Na útěku, kterou Jana Hejret Vojtková nazkoušela s železnobrodskými amatéry.
Na ředitelku ses hlásila potřetí. Co bylo jinak? To, že tu tři roky „náměstkuješ“ ekonomiku?
Nejsem suchar ekonom. Srdcem jsem divadelník. Už za mládí jsem tu hopsala po jevišti a později hrála i v Malém divadle. Jako ekonom jsem tu skončila, protože jsem vystudovala ekonomiku a potřebovali ekonoma. Pravdou je, že jsem to nyní měla jednodušší, protože za tři roky mám podrobný přehled o tom, jak divadlo funguje. Koncepci nějak převratně neměním. Myslím, že liberecké divadlo prakticky na koleně a s málo lidmi dělá dobré umění.
Takže kam půjde Šaldovo divadlo?
Máme výborné šéfy uměleckých souborů. Já musím zařídit podmínky, aby mohli tvořit. Prioritou je ale modernizace. Divák spoustu věcí nevnímá, ale lidem z divadla ztrpčují život.
Například?
Když přijdete na Rusalku a vidíte, jak vodník v podání pana Vančury vystoupá z jezera ven, vypadá to efektně. Málokdo ale ví, že to kolo, na kterém stojí, rvou chlapi ručně. To je lesk a bída libereckého divadla: vyprodaná představení, za která sklízíme ceny, a zastaralé technologie, které některé věci vůbec neumožňují, a nebo jen za cenu obrovského úsilí.
Jako dítě jsem zázemí znala z vystoupení se Severáčkem. Před pár lety jsem se do šaten a zákulisí dostala znovu a ono se nic nezměnilo - šatny, záchody, stejný nábytek.
A stejný inspicientský pult. Pomocí něj inspicient svolává herce na scénu, techniky, aby šli vytáhnout oponu, koordinuje zvukaře, kostymérky, hlídá, aby všechno postupovalo, jak má. Je to technický mozek divadla, ale tak starý, že už na něj nejsou náhradní díly. Kdyby kleknul, byl by to malér a asi bychom pár dní nehráli. A není to záležitost na pár korun, ale za statisíce. Nezbývá než shánět dotace - z Evropy, z ministerstva kultury. Studie na modernizaci velkého divadla je hotová a už jednou byla zařazená do Integrovaného plánu rozvoje města, ale přednost dostali jiní. Spoléhám na další výzvu.
Nová ředitelkaJarmile Levko je 45 let. Vystudovala ekonomii na Technické univerzitě v Liberci, působila v Českém rozhlase, na jabloneckém Výstavišti (nyní Eurocentrum), v soukromé škole Doctrina v Liberci, tři roky zastává funkci ekonomické náměstkyně libereckého divadla. Dvakrát se hlásila do výběrového řízení na ředitelku Šaldova divadla, potřetí uspěla. Funkce se ujme od 1. září. Chce sehnat peníze na opravu divadelních budov z fondů EU a z ministerstva kultury. |
A Malé divadlo?
Je zastavené bance, takže nemáme šanci čerpat dotace. Vedení města ho chce vyjmout ze zástavy ještě do voleb, kéž by se to podařilo. Budově je pětadvacet let. Vloni byla střecha děravá tak, že jsme v místech, kde chodí diváci, měli kbelíky a lavory a do nich chytali vodu, takže tu část střechy město opravilo. Zatéká ale do ubytoven. Potřebujeme vyměnit okna, zateplit i omladit technologii.
Kolik by to stálo?
Malé divadlo nevím, nemáme studii, ale velké by přišlo na celkem 250 až 280 milionů. Ne najednou, po etapách.
A co Jimmy’s club pod divadlem?
Radní teď nevybrali nájemce. Jako důvod uvedli, že koncepce uchazečů nekorespondovala s divadlem. My chceme také, aby korespondovala. Ideální by bylo, kdyby si tam po představení šli sednout diváci i herci. Na Malém divadle to funguje. Na velkém ne. Pár lidí ale provoz klubu neutáhne. Je to otevřená otázka.
Za necelý měsíc končí sezona. Čím divadlo překvapí v té příští?
K roku hudby ale chceme udělat operu Eva od Bohuslava Foerstera a budeme mít i světovou premiéru opery. Speciálně pro naše divadlo složila Sylvie Bodorová Legendu o Kateřině, která pojednává o Kateřině z Redernu. Chystáme rodinné představení baletu Popelka od Sergeje Prokofjeva a nastudujeme i muzikál My Fair Lady. Činohra nabídne divákům hru od Pavla Landovského Pro tentokrát zbohatneme a na Malém divadle uvedeme nový projekt od Tomáše Dianišky. Dramaturgický plán je ještě „mokrý“. Musíme se držet při zdi, protože zatím nevíme, kolik dostaneme peněz. Nemůžeme naslibovat něco, co bychom nemohli splnit. Na druhou stranu mám zkušenost, že dražší a náročnější věci se pak hrají delší dobu, přijde na ně víc lidí, takže se divadlu vrátí.
