Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Příroda v Českém ráji je opět v kondici. Vrací se do ní vzácní dravci

  10:30aktualizováno  10:30
Potvrzeno. V Českém ráji letos hnízdí šest párů chráněného sokola stěhovavého a všichni ptáci mají mladé. Je to nejvíce skutečně potvrzených hnízd s mláďaty v tomto území od roku 2001, kdy se dravci začali do kraje vracet.

Čerstvě okroužkované mládě sokola v Českém ráji | foto: Václav Tomášek

Svědčí to o zlepšujícím se životním prostředí, ale také o tom, že si sokoli zvykají na lidi a nevadí jim turistické hemžení ve skalách pod nimi.

„Dosud jsme o šestém páru tušili, ale teď ho máme potvrzený. Letos jsme věnovali mapování hnízd velkou pozornost. V Suchých skalách má tamní pár dokonce čtyři mláďata, což je opravdu hodně. Sokoli mívají většinou dvě až tři,“ přiblížil vedoucí správy CHKO Český ráj Jakub Čejka.

Ochránci přírody nyní dokončili kroužkování mláďat. Jsou stará zhruba tři týdny, což je pro kroužkování ideální věk. U starších mláďat by hrozilo, že vyskočí z hnízda. Každé mládě má pařát ozdobený hned dvěma kroužky.

Jedná se o ornitologický kroužek Národního muzea Praha a odečítací kroužek s barevným kódem a vygravírovanými písmeny pro identifikaci ptáka. Dají se odečíst na velkou vzdálenost pomocí dalekohledu nebo fotografie.

Dostat se kvůli kroužkování k některým hnízdům znamená podstoupit náročný horolezecký výstup. CHKO pro to najímá horolezce, kteří zafixují lano, aby se k hnízdu dostali strážci. Případně horolezci snesou mláďata dolů.

Na některé skály horolezci nesmí

„Ptáci se orientují hlavně zrakem, nehrozí proto, že by se kvůli lidskému pachu už rodiče k mláďatům nevrátili. Mají silné pouto k mláďatům a hnízdu,“ uvedl Jakub Čejka.

Kvůli hnízdění platí v Českém ráji až do osamostatnění mláďat omezení. Uzavřena je například část Suchých skal nebo masivu Maják. Další hnízda jsou v místě, kde není horolezecký provoz intenzivní.

„Spíš se snažíme okolí neomezovat, pokud to není bezpodmínečně nutné. Zatím se nám zdá, že ta opatření stačí,“ řekl Jakub Čejka.

Sokoli se do kraje vracejí ze západní Evropy přibližně od přelomu tisíciletí, kdy postupně osidlují historická hnízdiště. Ve skalních oblastech Českého ráje jsou první hnízda zdokumentována z roku 2001, první úspěšné hnízdění s vyvedením mláďat z roku 2005.

Tehdejší páry přiletěly patrně z oblasti Hřenska nebo ze Saského Švýcarska. „Sokolům se daří díky lepšímu stavu životního prostředí. Ubylo chemizace, především insekticidu DDT. Způsoboval, že vajíčka měla tenkou skořápku a sokoli vejce rozsedli. Byla to jedna z příčin, proč sokolů v šedesátých a sedmdesátých letech tak ubylo,“ zmínil Jakub Čejka.

Ptáci si pomalu zvykají na lidi

Dalším důvodem, proč se sokolům v Českém ráji tak daří, je ochrana hnízd před zloději. A fakt, že si ptáci postupně zvykli na lidi. Podle šéfa CHKO Český ráj hnízdí i nad frekventovanými stezkami nebo v blízkosti horolezeckých cest.

„I když tam rušení je, páry sokolů si na to zvykly a dokáží tam fungovat. Třeba na Suchých skalách se leze na sousedních věžích, které jsou dvacet metrů od hnízda. Ptáci to tolerují. Stejně jako to, když je hnízdo nad cestou. Vadí jim jen, pokud se lidé dostávají nad hnízdo,“ přiblížil Jakub Čejka.

V Česku žije pouze několik desítek sokolů. S Českým rájem se mohou jejich počtem měřit především Labské pískovce.

Dravci hnízdí buď v opuštěných krkavčích hnízdech, ve skalních dutinách s pískem nebo na skalních římsách s vřesem a borůvčím. V Českém ráji chyběli čtyřicet let. Největšími nepřáteli sokolů jsou kuny nebo výři. Mohou zahubit i dospělé ptáky, zejména v noci, kdy sedí na vajíčkách.

Sokoli loví drobné ptáky, jako jsou skřivani, drozdi nebo kvíčaly. Troufnou si i na holuby.

Autor:


Nejčtenější

Začínal sám v garáži, dnes výrobní linky z jeho firmy dobývají svět

Jakub Krofián s manželkou Alenou.

Jakub Krofián žije svůj americký sen už osmnáctý rok. Jako pětadvacetiletý mladík si z úspor koupil soustruh a doma v...

Za siluetu Ještědu zaplatí kraj dědicům práv sto tisíc. Vyhne se sporům

Televizní vysílač a hotel Ještěd vystupuje z mraků. (10. června 2012)

Siluetu symbolu kraje - horského hotelu na Ještědu, mají v logu kluby i firmy, přitom často netuší, že tím porušují...



Přibývá pádů z elektrokol, lidé podceňují rychlost i delší brzdnou dráhu

Turisté stále častěji vyjíždějí do Jizerských hor i na elektrokolech.

Prodejci jásají, starší lidé jsou spokojeni, že ujedou trasy, které by jinak nezvládli. Horská služba a další záchranné...

Policie obvinila tři lidi kvůli nelegálnímu zabíjení tygrů

Policie a celníci zasahují v Zooparku Bašť kvůli údajnému nelegálnímu zabíjení...

Po zásahu kvůli neoprávněnému nakládání se zvířaty obvinila dnes policie tři lidi. Hrozí jim až pět let vězení, řekla...

Radní narychlo napouští koupaliště vodou z potoka. Schytává kritiku

Cisterny obsadily Lesní koupaliště.

Nákladní cisterny ve čtvrtek druhý den doplňovaly vodu Lesního koupaliště, protože přítok z Jizerského potoka nestačí....

Další z rubriky

Ze schránky z roku 1934 se ztratily mince. A dokumenty jsou nečitelné

Ve schránce oproti očekávání chyběly mince, které v ní s vysokou...

Fázi očekávání střídá fáze zklamání. V duchu jedné z přednášek souboru Divadla Járy Cimrmana se na frýdlantské radnici...

Z druhé ruky, ale spolehlivá. Špičák obohatí sedačková lanovka

Zatím jsou díly lanovky složené na hromadě. Až se poskládají, dočkají se už v...

V plném proudu je výstavba čtyřsedačkové lanovky na Tanvaldském Špičáku. Stavební firma už zabetonovala všech deset...

Nanovlákna pomohou s hojením ran, v Liberci je testují přímo na pacientech

Vlákna se navíjejí na nosné jádro, jakým je třeba hedvábí a vyráběný materiál...

Liberečtí lékaři jako první na světě testují na pacientech kožní kryt na bázi nanovláken. Zdravotnický prostředek na...

Najdete na iDNES.cz