Osada Jizerka, pár minut po šesté hodině večerní, mezi cyklisty a pěšími turisty se objevuje jakási podivná postava. Přichází z lesů a již z dálky je poznat, že nepatří do tohoto století. Legendární pytlák Hennrich se vrátil do osady.
Přichází pomalu se svým psem k asfaltové cestě. Pára, která vychází z lesů navozuje jedinečnou atmosféru. "Dobrý den přeji, co vy tady hulákáte jak na lesy," pozdravil skupinku dětí, která na něj již netrpělivě čeká.
Děti by měly znát místní historii Lukáš Francl v převleku za pašeráka Hennricha na Jizerce O navrácení historických postav do osady se snaží majitel chaty Jizerka Lukáš Francl. Ten také navlékl napoleonskou uniformu a dětem přiblížil historii Jizerských hor. "Hennricha oživuji především kvůli dětem, aby poznaly místní historii. Žili, ale zároveň zde také umřeli zajímaví lidé. Mělo by se o nich vědět," vysvětluje Francl. Pytlák Hennrich se na Jizerku určitě vrátí. Francl přislíbil, že v zimě přijede na lyžích. Lidé ho budou moci spatřit i na Anenské slavnosti. |
Úžas v dětských tváří, u některých i strach, zmírní Hennrich větou: "Děti jsem měl vždycky rád. Ale už nechci do války, proto se skrývám v horách a přespávám v brlohu," vysvětluje pytlák v uniformě z osmnáctého století.
Děti svolí a vydají se s ním zadní cestou k chatě Jizerka. "Protože jsem zběh z napoleonských válek nemohou mě najít celníci. Pokud nějakého potkáme, musíte se se mnou schovat mezi stromy," vysvětluje Hennrich.
A tak se také děje. Cestu do chaty, kde je již připravená večeře, prodlužují neustálá utíkání do lesů, kde se děti společně s pytlákem schovávají před celníky (ty představují náhodní cyklisté).
Největší dobrodružství na děti ještě čeká, ale až po setmění. Protože, jak už bylo řečeno, má pytlák děti rád, chce jim ukázat poklady Jizerských hor. "V osadě pracovalo hodně sklářů a řemeslníků, v horách se tedy ukrývají například safíry, drahokamy a někde dokonce i zlato," říká pytlák, který se kdysi stal místní legendou.
Nedočkavost a touha po dobrodružství je cítit na každém kroku. Společně vyrážíme pod Bukovec. Po cestě vypráví Hennrich o skřítcích a především o pašerácké stezce, po které se dojde k opuštěné hospodě na půli cesty mezi českou Jizerkou a polskou Velkou Jizerou.
Na stráni pod Bukovcem děti hledají netrpělivě poklad. Jeden z nejmenších se zaraduje. Našel zlatý peníz a kus mapy. Postupně stejná odměna čeká na každého. Když roztrhané kousky pospojují, hromadně přečtou vzkaz napsaný na mapě: Přejděte přes hranici na Polskou stranu. Přeneste zlatý poklad a vyhněte se celníkům.
