Někdejší vojenský prostor Ralsko je dodnes opuštěnou zemí nikoho. Mimoňská

Někdejší vojenský prostor Ralsko je dodnes opuštěnou zemí nikoho. Mimoňská radnice sem chce přilákat turisty a z Mimoně chce vytvořit turistické centrum. | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

Do Ralska se vrací duby, po Sovětech se bude uklízet až do roku 2016

  • 5
V bývalém vojenském prostoru Ralsko končí výsadba 828 dubů podél silnice Kuřívody - Osečná. Alej je dalším z kroků k obnově území, které okupovala sovětská armáda. Ten zásadní, vyčištění půdy od chemikálií z bývalé prádelny, se však kvůli krácení rozpočtů na vyčištění vojenských újezdů ještě protáhne.

"Aleje jsou důležitým krajinným prvkem, který ji nejen krášlí, ale výrazně zvyšuje i její biodiverzitu a působí také příznivě na její mikroklima, například jako větrolam," řekl při návštěvě bývalého vojenského prostoru Ralsko ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Výsadbou aleje se podle něj daří navázat na tradici české krajinářské tvorby.

Náprava škod

Sovětská armáda v ČSSR využívala 73 různě velkých lokalit, v 60 z nich za sebou nechali okupanti významné ekologické škody.

Škody se týkaly především znečištění podzemních vod ropnými uhlovodíky, chlorovanými uhlovodíky, ale také polychlorovanými bifenyly, těžkými kovy a dalšími toxickými látkami.

Mezi nejvíc postižená území patří Hradčany, Milovice - Boží Dar, Milovice, Luštěnice, Kuřívody, Frenštát pod Radhoštěm, Bruntál a Olomouc - Neředín.

Sanační práce byly zahájeny hned po odchodu Sovětské armády v roce 1991, skončí v roce 2016.

Víc než osm set dubů nejsou jediné nové stromy, které se při revitalizaci v bývalém vojenském újezdu objevily. Dalších padesát bylo vysázeno v oboře Židlov. Odborně ošetřeno bylo také několik dalších alejí na Mimoňsku, celkem 280 stromů. V mnohých vězely zbytky střel z tanků a letadel.

Po sovětské armádě, od jejíhož odchodu uplynulo 30. května dvacet let, zůstaly mimo zdevastované přírody i další škody. Nejvíc peněz stát investoval do vyčištění území od munice a především do revitalizace podzemích vod a půdy.

"Nejvíc bylo zamořeno letiště Hradčany. Na jeho sanaci vyplatil stát od roku 1990 už 330 milionů korun, dalších osmnáct milionů je ze státního rozpočtu vyčleněno na toto území pro letošní rok," uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Michaela Jendeková.

Podle jejich informací byly z tohoto území odstraněny pomocí vrtů čtyři tisíce tun ropných produktů, především leteckého benzinu kerosinu. Tato sanace skončila v roce 2008.

Chemikálie z prádelny vyčistí české nanoželezo

Odstraňování ekologických škod v Ralsku nyní probíhá jen v místech bývalé vojenské prádelny v lokalitě Kuřívody.

"Chemicky se v ní pralo všechno prádlo pro vojáky. Sověti k tomu používali všelijaké tetrachlory, které pronikly hluboko do země," upozornil někdejší krajský policejní pyrotechnik a bývalý místostarosta Ralska Václav Bilický. Podle něj se má k čištění začít používat takzvané nanoželezo, které umí z vody nebo půdy odstraňovat jedy.

V Ralsku se dnes prohánějí místo vojáků bruslařky.
Vzpomínka na ruské vojáky v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko - Rostov na Donu
Stopy po sovětské armádě

"Zkoušel se tady americký systém, ale ten neuspěl. České nanoželezo z liberecké univerzity je o osmdesát procent účinnější," dodal Bilický.

Kromě Ralska se provádějí sanace škod po sovětské armádě i v Milovicích, Bruntále a v Olomouci-Neředíně. Sanace měly podle původních propočtů skončit v roce 2012, kvůli krácení rozpočtů určených na vyčištění vojenských újezdů se však protáhnou o čtyři roky.