Důl Turów má vliv na podzemní vodu, tvrdí geolog. Vrty odhalí, co bude dál

  18:24aktualizováno  18:24
Rozsáhlý projekt České geologické služby má odpovědět na otázky, zda prohloubený polský důl Turów sebere podzemní vodu českým obcím, nebo zda je zbytečné se bát, jak tvrdí polská strana. „Velký vliv na podzemní vodu má důl už teď,“ říká ředitel České geologické služby Zdeněk Venera.

Mamutí důl v polském Turówě leží jen kousek od českých hranic. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Díky téměř třicetimilionové dotaci z ministerstva životního prostředí čeští geologové detailně zmapují složení hornin v okolí Hrádku a ve Frýdlantském výběžku. Pak pomocí až dvousetmetrových vrtů zjistí skutečný stav a chování podzemní vody před rozšířením dolu a po jeho prohloubení. A zpracují modely pravděpodobného chování vody.

„Podle údaje z roku 2015 důl vyčerpá víc než dvanáct milionů kubických metrů vody za rok. Je to ohromné množství, které se dá přirovnat k roční spotřebě jedné čtvrtiny obyvatel Prahy,“ říká Venera.

Dá se říci, že tento dlouhodobý projekt zjistí, jestli se kvůli Turówu ztrácí podzemní voda?
Předpokládá se, že rozšíření Turówa bude mít opravdu významný vliv na chování podzemních vod na našem území. Ale abychom mohli skutečně Polsku tento vliv dokázat, potřebujeme zjistit, jak se bude voda v budoucnu chovat. A jestliže budeme schopni dokumentovat, že dochází k významnému poklesu podzemních vod, který nesouvisí se srážkami, tak máme argumenty říci, že to je způsobeno vlivem dolu.

Co vlastně očekáváte za data?
Získáme představu, odkud a kam podzemní voda teče, kolik jí je, jak vodu ovlivní, kdyby někde vznikla hluboká těžební jáma, jestli nezačne téci jinudy. Budeme zkrátka vědět, jak horninami protéká voda, jestli se v nich může udržovat, nebo jestli někde nenarazí na překážku ve svém proudění. Na základě toho je pak možné vytvořit hydraulický a hydrogeologický model toho, jak se podzemní voda chová. Pod zem nevidíme a potřebuje získat údaje, abychom si udělali představu o tom, co se pod zemským povrchem odehrává.

Zdeněk Venera

Zdeněk Venera

Jak projekt poběží dlouho?
Rešerše datových zdrojů a jiných podkladů je naplánovaná na čtyři roky. Po ní bude následovat dlouhodobá etapa, kdy se bude monitorovat, jaký je stav podzemní vody. Až do roku 2040. Do té doby chtějí Poláci těžit.

Začnete už letos vrtat?
Letos proběhnou geofyzikální práce, díky nim zjistíme geologickou stavbu. Tedy strukturu podloží. Vrtat bychom měli začít příští rok. Ještě musejí proběhnout výběrová řízení na firmy, které vrty provedou.

Jak budou vrty hluboké?
Bude to různé. Od mělčích, dejme tomu pětadvacetimetrových, až po zhruba dvousetmetrové.

Dokážete odhadnout, kolik vrtů bude vlastně zapotřebí?
Už ze současné znalosti území budeme potřebovat zhruba kolem dvaceti nových vrtů. Asi patnáct bude hydrogeologických, zbytek plánujeme jen jako geologické.

V čem se liší?
Hydrogeologickými vrty můžeme sledovat hladinu podzemí vody, měřit, jaký je přítok podzemní vody za určitý čas nebo jaká je vydatnost v daném místě. Geologické vrty poskytnou informace o tom, jaká je geologická stavba.

Jinými slovy, až vyhodnotíte vrty, zjistíte, jaký je stav vody v tomto území?
Přesně tak. Nějakou představu už máme ze starších údajů, ale nejsou dostatečné. Data z nových vrtů naši znalost doplní.

Ještě to sice nemáte podloženo naměřenými daty, ale může se voda ztrácet kvůli dolu už teď, jak o tom hovoří starostové nedalekých českých obcí?
Obavy nemusí být rozhodně plané. Už k tomu došlo. Je zdokumentováno, že v polovině 80. let Poláci přetěžili takzvaný jižní zlom. Významnou tektonickou strukturu, která běží napříč dolem. Došlo pak k poklesu hladiny podzemní vody o několik desítek metrů. Hlavně v oblasti hrádecké pánve. Tedy mezi Hrádkem nad Nisou, Václavicemi, Uhelnou, Oldřichovem je pokles skutečně dokumentován. V podstatě není jiné vysvětlení, než že to bylo v důsledku těžby.

Aby mohli těžit, odčerpávají těžaři z dolu obrovská kvanta vody. Máte představu, kolik jí vlastně jen tak zbůhdarma odteče?
Faktem je, že se z jámy čerpá opravdu hodně. Mám tu údaj z roku 2015, podle něhož se z dolu vyčerpá víc než dvanáct milionů kubických metrů vody. Což by se dalo přirovnat ke spotřebě jedné čtvrtiny obyvatel Prahy. Nebo jde o zásobu vody na více než tři roky pro obyvatele Liberce. Máme také údaj, že během těžby dolu od roku 1961 do roku 2015 čerpali Poláci 336 až 1223 litrů vody za sekundu. Jsou to těžko představitelná čísla a zkrátka ohromné množství vody.

Když pomineme třeba sušší roky, kdy moc nepršelo ani nesněžilo a voda se méně vsakovala, může mít na ztrátu vody vliv i nedaleký pískový lom ve Václavicích?
Polská strana to ráda uvádí, k tomu je ale potřeba říci, že těžba štěrkopísku probíhá nad hladinou podzemní vody. Tudíž by nemělo docházet k nějakému přečerpávání či snižování hladiny podzemní vody v důsledku těžby v pískovně.

Víte přesně, jak hluboko těžaři půjdou? Zatím se uvádí, že jámu chtějí prohloubit o 80 metrů.
Tuto informaci máme také, ale oficiálně potvrzená není. Stále marně čekáme na vypracování studie vlivu na životní prostředí, která detailně popíše záměr na rozšíření těžby. Polská strana měla studii dodat do konce loňského roku, zatím se tak ale nestalo. Očekáváme, že ji předá českému ministerstvu životního prostředí až během letošního roku. Následně ji dostaneme k dispozici. Konkrétní údaje budou v této studii. Včetně toho, jak Poláci modelují dopad na podzemní vodu. Těžko předjímat, ale předpokládáme, že jejich pohled bude optimističtější než ten, kterého se obáváme my. Ale uvidíme. Nechci o tom spekulovat.

Poláci pravděpodobně důl rozšíří navzdory povyku starostů. Dá se vůbec zabránit tomu, aby se voda neztrácela?
V tento moment je poměrně těžké o tom mluvit. Vliv dolu na podzemní vodu ještě není ani namodelován. Ale například víme, že na hranici dolu směrem do Saska je podél Nisy fyzická nepropustná podzemní bariéra, tak zvaná larsenová stěna, co chrání řeku, aby pod zemí neodtékala do dolu. Stavebně by se to dalo představit, bylo by to ale velmi nákladné. Opravdu je to ale předčasná úvaha.

Autor:

Nejčtenější

Dopravu v Česku na řadě míst komplikuje sníh, na D1 na Vysočině ležel strom

Sníh na dálnici D1 u Měšína (Vysočina) - 11.12.2018

Dopravu v Česku komplikuje sněhová pokrývka. Na Vysočině jsou silnice sjízdné jen se zvýšenou opatrností, v kraji...

Nahá těla stoupala mezi zasněženými smrčky. Otužilci vyrazili na Ještěd

Skupina otužilců vyrazila pěšky na Ještěd.

Bez bundy, dokonce i bez mikiny nebo trička. Jenom v botách, kraťasech a kulichu vyrazila v sobotu šestice otužilců na...

Lyžařům hrozí problémy na cestě do Jizerek, spolek zablokoval solení silnic

Ilustrační snímek

Silničáři v Jizerských horách nesmí solit důležité vozovky, které protínají místní chráněnou krajinnou oblast. Důvodem...

KOMENTÁŘ: Je čas vymazat Liberec. Česko, země sportovním akcím zaslíbená

Finští fanoušci během finálového zápasu mistrovství světa proti Švédsku.

Medaili, o které snili, nemají, a po dvou letech jsou zase ve sportu, jemuž i nadále vévodí čtyři stejné země, až těmi...

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

Další z rubriky

Z Belgie chtěl do Británie, místo toho cizinec v návěsu dojel do Liberce

Ilustrační snímek

Do Liberce dojel cizinec, který se z Belgie chtěl dostat do Velké Británie v nákladovém prostoru kamionu. Vloupal se...

Na Tanvaldském Špičáku mají tichá sněžná děla a rovnější parkoviště

V příští zimní sezoně využijí lyžaři ve skiareálu Tanvaldský Špičák další...

Čtyři nejmodernější sněžná děla přibyla ve skiareálu Tanvaldský Špičák v Jizerských horách. „Nová sněžná děla nám...

Kvůli vyhlídce na Troskách se lidé bouřili, odhalí nová kniha o Českém ráji

„V Českém ráji slouží za rozhledny spíše věže starých hradů, skalní vyhlídky a...

Tři roky bádání, fotografování v různých ročních obdobích a v nohách stovky kilometrů. Tak by se dala shrnout práce na...

Najdete na iDNES.cz