„Do konce roku chceme návštěvníkům ukázat nové prostory - vytvořili jsme nový menší sál, čímž získáme vhodný prostor pro pořádání menších akcí,“ prozradil jednatel Domu kultury Pavel Škoda.
Sál dříve sloužil jako útočiště Krátkého a úderného divadla.
„Později tam byla diskotéka. S tím jsme ale skončili a chceme, aby se sál zapsal spíš do povědomí starší generace,“ přiblížil jednatel.
Co dalšího v Domě kultury chystají? Plány nejsou malé.
„Interiéry už jsme dali do pořádku, teď zbývá zevnějšek. Vnější plášť je potřeba přesklít. To je ale třicetimilionová investice, takže sháníme peníze,“ říká Škoda.
Přestože dům je desítky let starý, za energie tu prý moc neutrácejí. „Problém není dům vytopit, ale spíš ho v létě uchladit. Proto máme v červenci a srpnu prázdniny podobně jako v divadle.“
O tom, že v dolním centru Liberce vyroste stavba zasvěcená kultuře, bylo jasno už před mnoha desetiletími.
„Téměř ve všech poválečných studiích týkajících se uspořádání dolního novodobého centra Liberce v místech rozšířeného Soukenného náměstí se předpokládalo, že zde budou umístěna i kulturně společenská zařízení, která by sloužila obyvatelům i ze širšího okolí,“ napsal architekt Svatopluk Technik ve třetím dílu své knihy Liberecké domy hovoří.
Největší část ploch uvolněných od nevyhovující zástavby zabral obchodní dům Ještěd. Na jeho jižní straně byl pak navržen členitý komplex kulturního střediska.
Skládal se z domu kultury, k němuž mělo být podél ulice 1. Máje napojeno kolmo křídlo obsahující restauraci, kavárnu a další stravovací zařízení.
Na opačné straně domu směrem k ulici Náchodské pak bylo navrženo cosi jako pravěký multiplex: tři městská kina různých velikostí a filmový klub. Projekt počítal s i přeložením okolo vedoucí tramvajové trati.
Z velkorysého záměru nakonec sešlo
„Jak už se u velkorysých záměrů stává, z celého kulturního střediska se podařilo vybudovat pouze samotný kulturní dům. Dokončení původního záměru zabránilo rozhodnutí ponechat tramvajovou linku v úseku před obchodním domem,“ uvedl Technik.
Budova, přezdívaná Liberečany kvůli svému tvaru Rakev, má neobvyklé architektonické ztvárnění.
„Svými šikmými zasklenými stěnami vytváří zajímavé, i když barevně poněkud smutné prostorové uzavření rozšířeného Soukenného náměstí na jižní straně. Prozatímní ukončení na obou stranách vytvářejí čela z režných cihel,“ popsal Technik.
Autorem projektu je Pavel Vaněček, architekt, který se později ve městě podepsal například pod Centrum Babylon nebo Komerční banku na Benešově náměstí.
