Odpůrci stavby hovoří o tom, že dům v chráněném území neodpovídá krajinnému...

Odpůrci stavby hovoří o tom, že dům v chráněném území neodpovídá krajinnému rázu. Jde prý o extrémně cizorodý prvek. | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

Obří dům zapuštěný ve stráni vyvolal poprask v Jizerských horách

  • 242
Podle jedněch megalomanský a atypický dům, který nemá v chráněné oblasti Jizerských hor co dělat. Podle druhých v krajině citlivě zamaskovaná stavba hodná následování. Hypermoderní rozlehlý rodinný dům v Oldřichově v Hájích každopádně nezapadá do představ o tuctovém bydlení a budí emoce.

Nízkoenergetický jednopodlažní dům ve svahu, zbudovaný převážně z betonu a skla a doplněný libereckou žulou, je před dokončením a kolaudací.

Na to podstatné - zelený porost, který má většinu stavby pokrýt a skrýt - si ale počká nejméně rok.

„Až terénní úpravy kolem stavbu dodělají,“ varoval architekt Pantelis Larcou před ukvapenými úsudky na podobu nedodělané stavby. Je přesvědčen o tom, že dům citlivě zapadá do terénu a splyne s okolím.

Místní a lidi, kteří kolem jezdí po silnici mezi Raspenavou a Libercem, před rokem vyděsila obří odbagrovaná jáma. Skála se musela dokonce odstřelovat.

Nesouhlasné hlasy neutichly ani teď, kdy jámu zaplnil rozlehlý dům a jeho podstatnou část zasypala zemina.

„Když má někdo hodně peněz, nelze mu dost dobře bránit v tom, aby si je užil a pořídil si, po čem touží. Jenže tady to není otázka individuálního vkusu. Stavba v chráněném území musí odpovídat krajinnému rázu a sídelnímu obrazu. Problém je tedy hlavně v pravidlech, která buď platí pro každého, nebo ne. Tady došlo k tomu, že příslušné orgány povolily něco extrémně cizorodého, byť možná samo o sobě hodnotného,“ nesouhlasí s povolením stavby Libor Stejskal z Hejnic.

Dům do krajiny zapadne, hájí se investor

Stejskal učí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a je také členem Jizerskoještědského horského spolku. Poukazuje na to, že o kilometr dál platí nařízení o sklonu a barvě sedlových střech nebo o počtu oken ve štítové zdi.

„Velká část zeminy se vrátila při zasypání. Dům zapadne do okolní krajiny a splyne s ní. Budovali jsme jej s ohledem na přírodu a morfologii terénu. Střechu a okolí ještě pokryjí malé místní sukulenty, dům skoro nebude vidět. Při pohledu ze svahu uvidí lidi jen zelenou louku, zeleň bude i před domem,“ hájí stavbu pražská právnička Irena Kozlová, jednatelka investora - firmy Bonitas.

Na otázku, jestli bude s manželem, právníkem Ivanem Kozlem, v Oldřichově bydlet, dává vyhýbavou odpověď. „Investorem je Bonitas. K Liberci mám ale vztah,“ říká, když se ze střechy dívá na futuristickou stavbu Ještědu. Panorama, které z novostavby vidí.

Jenže stát si s povolením neobvyklé stavby plánované v chráněné krajinné oblasti nevěděl rady. Dokonce ji posuzovala architektonická komise Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Architekti se shodují, že jde o kultivovaný návrh

Většina z pětice externích členů-architektů se nakonec shodla, že se jedná o kultivovaný návrh, který krajinu nenaruší.

Navzdory tomu měla Správa CHKO Jizerské hory s povolením domu problém. Probírala se jeho rozloha, odrazy velkých prosklených ploch, i to, jak bude působit mezi ostatními stavbami se sedlovými střechami. Nakonec správa souhlasila.

„Teď je ještě stavba syrová, není dokončená a zkolaudovaná do podoby, jak si ho představuje architekt a investor. Je téměř stoprocentní jistota, že si ho architekt pohlídá do konce včetně sadových úprav,“ řekla za správu CHKO Jana Mejzrová, architektka z oddělení ochrany krajiny.

Stavby tohoto typu už podle ní v okolí existují. Například v údolí v Mníšku nebo ve Fojtce. I v chráněné krajinné oblasti se tak začínají prosazovat domy bez sedlových střech.

„Za správu CHKO si myslíme, že to není zcela nereálná cesta. Samozřejmě je třeba vše posoudit v kontextu daného místa. Je to typ domu, který je za určitých podmínek možný,“ uvedla Mejzrová.

Pět set metrů čtverečních

Podle ní jde o téma na širší diskusi, která jistě přijde. „Zastávám názor, že nadzemní stavba, kterou si může kdokoliv dotvořit jak chce, včetně svého okolí, jako jsou trpaslíci, kované ploty a nevím co ještě, může působit mnohem hůř, než takto jednoduchá stavba zapuštěná do terénu,“ doplnila Jana Mejzrová.

Jednopodlažní dům zaujímá včetně garáží pro dvě auta nebo kotelny plochu 560 metrů čtverečních. Dům je projektován jako vícegenerační . Obsahuje obývací pokoj s kuchyní a jídelnou, pracovnu, ložnice se šatnami nebo technické místnosti. Součástí je i vnitřní atrium pro posezení, do nějž jsou otevřeny všechny místnosti, nebo vnitřní bazén. Plot budou tvořit dřevěné kůly s elektrickým ohradníkem.

„Zatím jsme se nesetkali s averzí místních. Odborníci kvitovali, že na pozemku nemáme žádný venkovní bazén, kurty. Zmenšili jsme třeba i garáž, původně byla plánovaná na čtyři auta. Se vším jsme se museli vejít do domu. Náš dům je prostě jiný, klasické montované domky asi holt zatím lidé přijímají bez mrknutí oka,“ míní Irena Kozlová.

Ani ostatní oslovení lidé nemají se stavbou problém. „V našem kraji takto zapuštěné domy existují a myslím, že to je rozhodně hezčí než ty nejrůznější moderní nadzemní rezidence. Lidé v krajině bydlet musí. A pokud se hledá šetrný způsob, což myslím zapuštěný dům do terénu se zatravněnými střechami a symbiózou s terénem, splňuje, měla by být tato cesta propagovaná,“ domnívá se známý liberecký fotograf a člen Jizersko-ještědského horského spolku Milan Drahoňovský.

Proti domu není ani starosta

„Mně je sympatičtější moderní dům ve stráni, než moderní typizované domky, jako je třeba podnikatelské baroko,“ doplnil fotograf Drahoňovský.

Proti není ani starosta Oldřichova, který se na nové panorama bude ze svého domu dívat.

„Splnili, myslím, velmi trpělivě vše, co měli a stavba byla povolena. Dům budil obří zájem u lidí tím, že je to stavba z velké části podzemní a docházelo k velkému přesunu hmot. Myslím, že teď, když jde stavba do finále a dělají se terénní úpravy, obavy ustaly. Na protějším svahu je ostatně třeba objekt pily, který vypadá mnohem hůř. Z mého pohledu se stavba při pohledu z dálky ztrácí,“ domnívá se starosta Oldřichova v Hájích Jaromír Tichý.

„Je pravda, že stavba má zcela jiný ráz, než okolní zástavba, na druhou stranu jistá uniformita je také na škodu, když vše vypadá jako jakýsi Šmoulov,“ dodal starosta.