Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fakulta architektury v Liberci slaví 20 let. Je stále košatější

  18:30aktualizováno  18:30
Před 20 lety začala v Liberci fungovat Fakulta architektury. Startovala s pěti studenty a dvaceti pedagogy. Založil ji a prvních šest let vedl známý architekt Jiří Suchomel. Mezi vyučujícími byl i tvůrce Ještědu Karel Hubáček.

Fakultu architektury v Liberci založil a prvních šest let vedl známý architekt Jiří Suchomel. | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

Když v lednu 1995 začínal architekt Jiří Suchomel jako děkan nové Fakulty architektury v Liberci s jednou sekretářkou bez žáků a pedagogů, nenapadlo ho, že za dvacet let tu bude škola se třemi studijními programy, sedmi katedrami, téměř třemi stovkami žáků a pětistovkou absolventů.

Fotogalerie

„Architektura v Liberci? To nemá šanci,“ prorokovali tehdy pochybovači. Přežila a stále košatí. „Chtěl jsem, aby vniklo něco životaschopného a v lednu 1995 k tomu bylo hodně daleko,“ vzpomíná Suchomel.

Trvalo ještě šest let než mohl konstatovat: Fakulta existuje. Jeden studijní program, šest kateder, odpovídající skladbu výuky a všechny potřebné prostory k ní.

„Byl to nezpochybnitelný útvar, i když kritici z venku to mohli vidět jinak. Byl jsem si toho vědom a snažil jsem se, aby fakulta vysílala ven obraz usazené instituce,“ říká Suchomel.

Začátky byly těžké. Na rozjezd školy měl necelé tři měsíce. „Prorektor tehdy ještě Vysoké školy strojní a textilní Vojtěch Konopa obešel kdekoho. Řada lidí ho ale odmítla s tvrzením, že se to v Liberci nepodaří dát dohromady,“ říká Suchomel.

Pomohli kolegové z ČVÚT i z Brna

Odmítli i jeho kolegové z architektonické kanceláře SIAL. Přesto v březnu skutečně fakulta začala - s dvaceti vyučujícími a pěti studenty.

„Byli jsme rádi i za těch pět lidí, kteří k nám uprostřed akademického roku přišli z jiných škol. To byl úspěch a od nich velká odvaha. Bez nich bychom nenastartovali. Tehdy pomohli kolegové z ČVÚT a z techniky z Brna,“ vysvětluje Suchomel.

„Starší studenti se stali v budoucnu pro mladší oporou. Pokud spolu všichni studenti sdílejí jeden velký ateliér, mladší mohou pozorovat ty starší a učit se od nich.“

Mezi vyučujícími byla slavná jména - Karel Hubáček, Stanislav Zippe či Tomáš Bitnar, který kvůli tomu dokonce přesídlil na rok z Ameriky, ubytoval se s rodinou v Praze a do Liberce jezdil.

Heslem školy bylo a je - malá, otevřená, dynamická. Dnes má 277 studentů na oborech Architektura a urbanismus, Výtvarná umění a Design.

Udržet školu stále malou je problém

„Zpočátku se zdálo, že malá bude to nejsnazší a že ta druhá dvě hesla budou výzvou. Dnes je problém udržet školu malou. Na architektuře mě to příliš netěší. Malá velikost je základní kvalita, která umožňuje snadné kontakty mezi lidmi a aktivity snadnější právě v malém ansámblu,“ míní Suchomel.

Atmosféra, kdy žáci a učitelé diskutovali a mezi katedrou a lavicemi nebyla bariéra, byla pro libereckou školu typická.

„Vládlo tam svobodné prostředí s výborným vztahem učitel a žák, kde si spolužáci pomáhají, jak nejvíce dovedou,“ vzpomíná například na svá studia jeden z absolventů, dnes uznávaný propagátor architektury Adam Gebrian.

Vztahy mezi studenty se podle Suchomela za těch dvacet let změnily. „Dokonce bych řekl, že za socialismu jsme měli k sobě blíž, než mají oni teď. Roli tam hraje konkurence současná i budoucí, navíc jsou rozptylovaní celou řadou podnětů a možností. Cestují do zahraničí, během studia procházejí stážemi, takže kompaktnost kolektivu se vytrácí. Ale zůstávají malé skupinky a zaplaťpánbůh za ně,“ říká Suchomel.

Pojmem mezi architekty je i studio Mjölk

Za dvě desetiletí prošlo školou téměř pět stovek studentů a řada z nich si získala renomé. Třeba Eva Hendrychová, dnes Le Peutrec.

„Ta si na konci studia sedla k internetu a objevila inzerát architektonické kanceláře v Šanghaji. Napsala jim, že u nich chce pracovat, a oni ji přijali. Dnes je tam osm let. Udělala skvělou kariéru, má rodinu, žije v Nové Kaledonii a do Číny jezdí pracovat,“ popisuje Suchomel.

Další bývalí studenti Veronika Nebesářová a Petr Štefek se dostali k Normanu Fosterovi, což je gigantická architektonická kancelář v Londýně, která svého času měla až 1 500 zaměstnanců.

A pojmem mezi architekty je i liberecký ateliér Mjölk.

„Ti vykonali hrdinský skutek, když si po studiu založili firmu. Všem absolventům doporučuji, aby prošli kanceláří, kde za cizí peníze a riziko získají zkušenosti. Oni šli na to jinak. Počátky měli všelijaké, ale dnes už jsou braní vážně a fungují. Další z našich, Jiří Zhoř, pracuje v Brně, navrhuje hlavně interiéry obchodů, moc pěkné kavárny tam třeba dělá další absolvent Martin Hrdina,“ vypočítal Suchomel.

Fakulta architektury se podepsala i na podobě liberecké univerzity. Lidé z fakultní architektonické kanceláře, totiž „namalovali“ pavilony, které v kampusu na Husově třídě v posledních letech vyrostly.

Prvním z nich je šikmý válec Informačního centra a rektorátu školy, další třeba menza, nebo budova L Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Posledním je „Géčko“ s nápadným průchodem ke kopci Na Skřivánku a slavnostní aulou.

Budoucnost? Možná 3D tisk budov

„Na tom, co se tady postavilo, spolupracovali i studenti, i když gro práce odvedli pedagogové. S postupem času se z některých studentů stali učitelé, takže se na nich podílí coby architekti, například Jiří Janďourek,“ upřesňuje Suchomel.

A kam se fakulta ubírá? Podle svého zakladatele košatí do několika směrů. „Když budu mluvit za architekturu, něco klíčí,“ naznačuje Suchomel.

„Zatím jsme neprovozovali žádnou vědu a výzkum. Teď se k tomu schyluje. Jedno z témat je 3D tisk budov, výsledkem by měla být budova jako tištěný produkt metodou vrstvení. Funguje už 10 let, ale zatím se jí vyrábějí menší věci, prototypy a modely. My bychom chtěli vyvinout způsob, jak ji použít pro stavbu domů. Zatím je to ale na samém počátku,“ dodává Suchomel.



Nejčtenější

Na vrcholku Ještědu hořel les, hasiči nasadili vrtulník a letadlo

Požár lesa na Ještědu pomáhají hasit i letadla (13.8. 2018).

Stovka hasičů likvidovala šest hodin požár na vrcholku Ještědu. Vzplanul zde lesní porost. Kvůli svažitému terénu...

Nechci dělat mizernou mouku, říká mlynář a chce prorazit do řetězců

Dosud zákazníci mouku z mlýnu Daniela Pernera nemohli koupit v maloobchodech....

Nechci být nejlevnější, ale nejlepší. Krédo, které provází majitele mlýna ve Svijanech Daniela Pernera už řadu let. A...



Nezmarův recept na posily: Nebrat ty nejlepší, ale nejvhodnější

Jan Nezmar

Když v posledním půlroce kariéry nakukoval do manažerské práce, ocitl se u zrodu pozoruhodné kooperace - v létě 2012...

Zápřednice vyděsila lidi ve Cvikově. Jako píchnutí vosy, uklidňuje odborník

Zápřednice jedovatá chránící kokon s vajíčky. Výrazná kusadla jí v tom pomáhají.

Ve Cvikově se objevil jeden z nejjedovatějších pavouků žijících v Česku. Zápřednici jedovatou vyfotili lidé v...

VIDEO: Muž našel v lese 158 grošů z doby Václava II. a Jana Lucemburského

Vysocký poklad, nalezený před týdnem, obsahuje 41 grošů Václava II. s nápisem...

Zatím se koupou v destilované vodě ve dvou plastových miskách a vypadají docela obyčejně. Ale tak velký poklad...

Další z rubriky

Ztracené filmové záběry ze srpna 1968 v Liberci se po letech našly

Záběry z filmové kamery zachycují i současné Šaldovo náměstí.

Ještě 19. srpna 1968 si Ivo Lajksner z Liberce užíval krásného léta. Zrovna se s manželkou vracel ze zájezdu do...

Nechci dělat mizernou mouku, říká mlynář a chce prorazit do řetězců

Dosud zákazníci mouku z mlýnu Daniela Pernera nemohli koupit v maloobchodech....

Nechci být nejlevnější, ale nejlepší. Krédo, které provází majitele mlýna ve Svijanech Daniela Pernera už řadu let. A...

Jablonecká Proseč si oddechne od kamionů, skládka se přesune na Brandl

Škody po pátečním požáru se odhadují na dvacet milionů korun. Narušená je...

Páteční požár na skládce odpadů v jablonecké Proseči poukázal na problém: překladiště stojí na nevhodném místě a je moc...

Najdete na iDNES.cz