Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fakulta architektury v Liberci slaví 20 let. Je stále košatější

  18:30aktualizováno  18:30
Před 20 lety začala v Liberci fungovat Fakulta architektury. Startovala s pěti studenty a dvaceti pedagogy. Založil ji a prvních šest let vedl známý architekt Jiří Suchomel. Mezi vyučujícími byl i tvůrce Ještědu Karel Hubáček.

Fakultu architektury v Liberci založil a prvních šest let vedl známý architekt Jiří Suchomel. | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

Když v lednu 1995 začínal architekt Jiří Suchomel jako děkan nové Fakulty architektury v Liberci s jednou sekretářkou bez žáků a pedagogů, nenapadlo ho, že za dvacet let tu bude škola se třemi studijními programy, sedmi katedrami, téměř třemi stovkami žáků a pětistovkou absolventů.

Fotogalerie

„Architektura v Liberci? To nemá šanci,“ prorokovali tehdy pochybovači. Přežila a stále košatí. „Chtěl jsem, aby vniklo něco životaschopného a v lednu 1995 k tomu bylo hodně daleko,“ vzpomíná Suchomel.

Trvalo ještě šest let než mohl konstatovat: Fakulta existuje. Jeden studijní program, šest kateder, odpovídající skladbu výuky a všechny potřebné prostory k ní.

„Byl to nezpochybnitelný útvar, i když kritici z venku to mohli vidět jinak. Byl jsem si toho vědom a snažil jsem se, aby fakulta vysílala ven obraz usazené instituce,“ říká Suchomel.

Začátky byly těžké. Na rozjezd školy měl necelé tři měsíce. „Prorektor tehdy ještě Vysoké školy strojní a textilní Vojtěch Konopa obešel kdekoho. Řada lidí ho ale odmítla s tvrzením, že se to v Liberci nepodaří dát dohromady,“ říká Suchomel.

Pomohli kolegové z ČVÚT i z Brna

Odmítli i jeho kolegové z architektonické kanceláře SIAL. Přesto v březnu skutečně fakulta začala - s dvaceti vyučujícími a pěti studenty.

„Byli jsme rádi i za těch pět lidí, kteří k nám uprostřed akademického roku přišli z jiných škol. To byl úspěch a od nich velká odvaha. Bez nich bychom nenastartovali. Tehdy pomohli kolegové z ČVÚT a z techniky z Brna,“ vysvětluje Suchomel.

„Starší studenti se stali v budoucnu pro mladší oporou. Pokud spolu všichni studenti sdílejí jeden velký ateliér, mladší mohou pozorovat ty starší a učit se od nich.“

Mezi vyučujícími byla slavná jména - Karel Hubáček, Stanislav Zippe či Tomáš Bitnar, který kvůli tomu dokonce přesídlil na rok z Ameriky, ubytoval se s rodinou v Praze a do Liberce jezdil.

Heslem školy bylo a je - malá, otevřená, dynamická. Dnes má 277 studentů na oborech Architektura a urbanismus, Výtvarná umění a Design.

Udržet školu stále malou je problém

„Zpočátku se zdálo, že malá bude to nejsnazší a že ta druhá dvě hesla budou výzvou. Dnes je problém udržet školu malou. Na architektuře mě to příliš netěší. Malá velikost je základní kvalita, která umožňuje snadné kontakty mezi lidmi a aktivity snadnější právě v malém ansámblu,“ míní Suchomel.

Atmosféra, kdy žáci a učitelé diskutovali a mezi katedrou a lavicemi nebyla bariéra, byla pro libereckou školu typická.

„Vládlo tam svobodné prostředí s výborným vztahem učitel a žák, kde si spolužáci pomáhají, jak nejvíce dovedou,“ vzpomíná například na svá studia jeden z absolventů, dnes uznávaný propagátor architektury Adam Gebrian.

Vztahy mezi studenty se podle Suchomela za těch dvacet let změnily. „Dokonce bych řekl, že za socialismu jsme měli k sobě blíž, než mají oni teď. Roli tam hraje konkurence současná i budoucí, navíc jsou rozptylovaní celou řadou podnětů a možností. Cestují do zahraničí, během studia procházejí stážemi, takže kompaktnost kolektivu se vytrácí. Ale zůstávají malé skupinky a zaplaťpánbůh za ně,“ říká Suchomel.

Pojmem mezi architekty je i studio Mjölk

Za dvě desetiletí prošlo školou téměř pět stovek studentů a řada z nich si získala renomé. Třeba Eva Hendrychová, dnes Le Peutrec.

„Ta si na konci studia sedla k internetu a objevila inzerát architektonické kanceláře v Šanghaji. Napsala jim, že u nich chce pracovat, a oni ji přijali. Dnes je tam osm let. Udělala skvělou kariéru, má rodinu, žije v Nové Kaledonii a do Číny jezdí pracovat,“ popisuje Suchomel.

Další bývalí studenti Veronika Nebesářová a Petr Štefek se dostali k Normanu Fosterovi, což je gigantická architektonická kancelář v Londýně, která svého času měla až 1 500 zaměstnanců.

A pojmem mezi architekty je i liberecký ateliér Mjölk.

„Ti vykonali hrdinský skutek, když si po studiu založili firmu. Všem absolventům doporučuji, aby prošli kanceláří, kde za cizí peníze a riziko získají zkušenosti. Oni šli na to jinak. Počátky měli všelijaké, ale dnes už jsou braní vážně a fungují. Další z našich, Jiří Zhoř, pracuje v Brně, navrhuje hlavně interiéry obchodů, moc pěkné kavárny tam třeba dělá další absolvent Martin Hrdina,“ vypočítal Suchomel.

Fakulta architektury se podepsala i na podobě liberecké univerzity. Lidé z fakultní architektonické kanceláře, totiž „namalovali“ pavilony, které v kampusu na Husově třídě v posledních letech vyrostly.

Prvním z nich je šikmý válec Informačního centra a rektorátu školy, další třeba menza, nebo budova L Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Posledním je „Géčko“ s nápadným průchodem ke kopci Na Skřivánku a slavnostní aulou.

Budoucnost? Možná 3D tisk budov

„Na tom, co se tady postavilo, spolupracovali i studenti, i když gro práce odvedli pedagogové. S postupem času se z některých studentů stali učitelé, takže se na nich podílí coby architekti, například Jiří Janďourek,“ upřesňuje Suchomel.

A kam se fakulta ubírá? Podle svého zakladatele košatí do několika směrů. „Když budu mluvit za architekturu, něco klíčí,“ naznačuje Suchomel.

„Zatím jsme neprovozovali žádnou vědu a výzkum. Teď se k tomu schyluje. Jedno z témat je 3D tisk budov, výsledkem by měla být budova jako tištěný produkt metodou vrstvení. Funguje už 10 let, ale zatím se jí vyrábějí menší věci, prototypy a modely. My bychom chtěli vyvinout způsob, jak ji použít pro stavbu domů. Zatím je to ale na samém počátku,“ dodává Suchomel.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pomoci Liberečanům přestat s kouřením dorazil do centra města osvětový stánek v...
V restauracích, kde se nekouří, lidem více chutná, ukázal průzkum

Čistý vzduch v pohostinství vybízí hosty k větší konzumaci. Alespoň tak hovoří výsledky průzkumu mezi obyvateli Libereckého kraje, který si nechalo po...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Matematika jako hra na obchod. V Náruči zdarma pomáhají pomalejším žákům

Děti, jimž hrozí, že by ve škole propastně zaostávaly, zachraňuje před problémy doučování v turnovském Centru pro rodinu Náruč. Lektoři s nimi pracují zadarmo.  celý článek

Amfiteátr pojal až 35 tisíc návštěvníků.
Amfiteátr se změní na parkoviště, místo tu najde přes sto aut

Dříve se sem vešlo až pětatřicet tisíc diváků, nahradit je teď mají desítky aut. Přírodní amfiteátr v libereckých Lidových sadech, který je již léta opuštěný a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.