Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Žena poválečného poslance slaví stovku. Do vězení za ním chodila 19 let

  12:53aktualizováno  12:53
V Liberci oslavila sté narozeniny Emilie Veverková, manželka sociálního demokrata, novináře a poslance Národního shromáždění Josefa Veverky, jehož předkové vynalezli ruchadlo. Svůj život s mužem, který prošel nacistickými i komunistickými kriminály, popsala v knize s názvem Znovu bych mu ruku podala.

Emilie Veverková z Liberce právě oslavila stovku. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

"Byla jsem za něj vdaná třicet šest let, ale z toho byl zavřený dva roky za války a za komunistů sedmnáct let. Polovinu manželství jsem za ním prochodila po kriminálech," vypráví žena, která nyní žije ve svém rodném libereckém bytě.

Emilie Veverková

Narodila se 30. května 1912 v Liberci.

Rodiče měli hospodu Klobrda v Horním Růžodole v domě, kde dnes Emilie Veverková žije.

V letech 1928 až 1932 absolvovala Raisův státní koedukační ústav v Jičíně.

V letech 1932 až 1938 učila na několika místech. Ve Vojkově, v Heřmanově Městci, v Liberci a v Horním Růžodole.

Manžel Josef Veverka byl novinář s sociální demokrat, který strávil celkem 19 let ve fašistických a komunistických kriminálech.

Má čtyři děti a 17 vnoučat a pravnoučat.

Emilie Veverková, tehdy ještě Bulířová, se stala v roce 1932 učitelkou a s Josefem Veverkou se seznámila o pět let později. V tu dobu byl redaktorem Ještědského obzoru. Byla to podle ní láska na první pohled.

"V červnovém večeru mě Josef požádal o ruku ke společnému životu. Byli jsme zamilovaní až neodpovědně, třebaže mě bylo už tehdy pětadvacet let a Josefovi třicet čtyři," vylíčila Veverková ve své knize.

V roce 1939 se manželům narodil syn Vašek. O rok později pracoval Josef v pražském rozhlase, kam si pro něj přišlo gestapo. Byl zatčen a dvouletý trest si odpykal ve Waldheimu. Tři týdny poté, co se v roce 1942 z vězení vrátil, jim umřel syn.

Přestože se manželům v roce 1943 narodila dcera Světluška, nic pěkného je ve válečných časech nečekalo. V roce 1944 byl Josef zatčen znovu.

"Komunistický ilegální pracovník mu dal přečíst protinacistický leták a pak při výslechu z něj vytloukli jména všech, kteří ho četli. Zůstala jsem s půlroční Světlou zase sama, těhotná a bez peněz," popisuje Veverková. Ještě ve válce se manželům narodila dvojčata, holčičky, a v roce 1946 syn Zdeněk.

Nejraději ležím a vzpomínám, říká oslavenkyně

Hned v květnu 1945 začal Josef Veverka vydávat deník Stráž severu a stal se poslancem prozatímního Národního shromáždění. Rodině se dařilo. Například v roce 1947 letěli manželé do Curychu na mezinárodní sjezd socialistických stran. V únoru 1948 však dělníci a Lidové milice z liberecké Textilany pod vedením komunistického poslance Haruse vykopli dveře redakce Stráže severu a zabrali ji.

"Komunismus byl strašný," vzpomíná dnes Emile Veverková. Hned v březnu 1948 manželům státní bezpečnost dvakrát prohledala celý byt a Josefa zatkla. Byl odsouzen na dva roky do pracovního tábora v Jiřetíně. Jeho manželka zůstala se čtyřmi dětmi zase sama.

Svatba Emilie Bulířové a Josefa Veverky byla v roce 1937.
Rodinný snímek Emilie Veverkové s dětmi v roce 1946.
Josef Veverka s Janem Masarykem (vpravo) na Pavlovickém stadionu v Liberci v

V roce 1950 byl Josef Veverka zatčen podruhé a odsouzen na doživotí. Putoval po vězeních na Borech, v Jáchymově, v Leopoldově. "Byly to těžké časy a děkuji Bohu, že jsem všechno to zlé přežila. Neměli jsme peníze, do práce jsem dojížděla několik hodin. Ráno jsem udělala dětem kakao, v půl šesté je vzbudila, aby to vypili a odjela do práce," vypráví Emile Veverková.

Jejího manžela nakonec komunisté propustili z vězení v roce 1964 na nátlak anglické Labour Party. V roce 1969 emigroval syn Zdeněk do Kanady pod dojmem toho, kolik lidí zastřelila okupační vojska v šedesátém osmém v Liberci. Josef Veverka zemřel v roce 1971 poté, co se jeho zdravotní stav zhoršil po výsleších normalizační StB.

"Nejraději ležím a vzpomínám. Vždycky usnu a mám krásné sny. Zdá se mi, že jsem mezi lidmi, kteří už dávno nejsou mezi námi. Povídám si s nimi a když se probudím, mám pocit, jako bych se s nimi právě rozešla," říká dnes Emilie Veverková.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Erwin Cettineo, který žil v Liberci v letech 1903 až 1985, tramvaje miloval....
Tramvaje byly Italovou láskou, z jeho fotek vznikla kniha

Dluh jednomu z nejpilnějších fotografů libereckých a jabloneckých tramvají, který během více než šedesáti let zachytil proměny vozů i obou měst samotných,...  celý článek

„V zrcadlech není nic vidět, povětšinou jsou zastíněná autobusy, parkujícími...
Z křižovatky u univerzity zmizí parkovací místa, aby řidiči lépe viděli

Méně parkovacích míst a lepší rozhled do křižovatky. Tak chce vyřešit liberecká radnice stížnost rektora Technické univerzity na nebezpečí, které hrozí...  celý článek

Jan Pipiš (vlevo) a Miroslav Michlovský letí do USA uspět v extrémním hasičském...
Čeští hasiči chtějí uspět v extrémním závodě a zapsat se do síně slávy

Stát se prvními Čechy, kteří se zapíší do světové síně slávy extrémního požárního sportu a poměřit síly se stovkami hasičů z celého světa na mistrovství světa...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.