Sdružení Vodní brána před dvěma lety vybudovalo úspěšnou via ferratu u Semil.

Sdružení Vodní brána před dvěma lety vybudovalo úspěšnou via ferratu u Semil. | foto: Horolezecký klub Jizera

Lezeckou skalní trasu v srdci Jizerských hor může pohřbít ohrožený pták

  • 15
Čtyři sta padesát metrů čistokrevného adrenalinu na skále se železným lanem, díky kterému lezec překoná výškový rozdíl sto padesát metrů. Plán na via ferratu na Frýdlantské cimbuří v Jizerských horách má přesnější obrysy. Zároveň naráží na to, že cesta povede domovem kriticky ohroženého sokola stěhovavého.

Občanské sdružení Vodní brána už má dokonce pohromadě peníze potřebné na vybudování ferraty. Desítky tisíc poslali turisté, horolezci i veřejně činné osoby a politici.

Otázkou ale zůstává, jestli dobrovolníci budou moci celkem 350 kilogramů lana, 125 kusů kotev nebo 10 kilogramů spon vůbec na skále montovat.

Ochranáři mají obavu z toho, že dopad nové atraktivní skalní cesty na přírodu může být příliš velký.

Dnes skály slézají jen skuteční horolezci, kteří jsou rozptýleni na velkém území a mají udělenu výjimku. Po dostavbě ferraty by se provoz na skalách Frýdlantského cimbuří podle odhadů zvýšil šest až osmkrát.

„Obecně mohu říci, že se území nachází v národní přírodní rezervaci a je to záměr, který není z hlediska ochrany přírody nekonfliktní. Pro takovou aktivitu by bylo zapotřebí vydat řadu výjimek,“ uvedl vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory Jiří Hušek.

V místě, kudy má via ferrata vést, hnízdí kriticky ohrožený sokol stěhovavý. Jedná se o národní přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny, ve které se ze zákona nesmí chodit mimo značené cesty.

„Nechceme nic uspěchat, sami jsme pro to, aby se posoudilo, jestli může cesta poškodit přírodu. To si samozřejmě nepřejeme. Naše studie ale například vyloučila významný negativní dopad,“ řekl předseda občanského sdružení Vodní brána Martin Marek.

Buď Frýdlantské cimbuří nebo nic

Pokud by se podle Marka novou cestu na Frýdlantském cimbuří nepodařilo vybudovat, o jiné variantě sdružení neuvažovalo.

Autoři projektu z občanského sdružení Vodní brána si zároveň myslí, že podobná stezka může v lidech pomoci budovat vztah k přírodě.

„Vybudují si ho jen tím, že do té přírody půjdou a třeba vylezou zajištěnou cestou na skálu. Mnohem horší pro přírodu podle nás je bezhlavé nakupování a obecně plýtvání, bezhlavé využívání přírodních zdrojů a nezájem o přírodu,“ míní Marek.

Sdružení Vodní brána před dvěma lety vybudovalo úspěšnou via ferratu u Semil. Slezly jí už tisíce lidí, podle zápisů ve vrcholových knížkách je to zhruba dva tisíce lezců ročně.