Kapely spí ve stanu, přesto některé i odmítáme, říká šéf festivalu v Banátu

  16:02
Pět let vyrážejí každé léto autobusy českých hudebních fanoušků i kapel do rumunského Banátu, kde žije početná česká komunita. V Eibentálu, jedné ze šesti ryze českých vesnic, pořádá parta kamarádů z České Lípy Festival Banát. Z původně partyzánského projektu se stala vyhledávaná akce, na kterou příští rok pojede i přímý vlak.
Festival Banát a jeho atmosféra.

Festival Banát a jeho atmosféra. | foto: Ivo Dokoupil

„Bude to historická událost nejen pro náš festival, ale i v železniční dopravě,“ říká duchovní otec festivalu, českolipský florbalista Štěpán Slaný.

Stál jste v roce 2012 při vzniku festivalu. Jak vás napadlo pořádat český festival více než tisíc kilometrů od Česka?
Do roku 2012 v banátských vesnicích Gerník a Svatá Helena pořádal Člověk v tísni komorní verzi festivalu, na nějž jezdilo tak pět kapel a cirka sto fanoušků. My už měli ve vsi Eibentál hospodu a penzion a z hecu jsme se rozhodli, že uděláme festival tam. Podstatné je, že já už Banát znal, moje manželka tam má kořeny. Zároveň jsme ale vůbec nevěděli, jak takový festival dělat. Všehovšudy jsem byl jedinkrát na Benátské noci a to bylo vše. Žádná zkušenost.

To bylo odvážné rozhodnutí. Chodil jste si pro radu k pořadatelům jiných českých festivalů?
Od našeho kamaráda Rudy, který v České Lípě pořádal reggae festival, jsme se dozvěděli jednoduchou trojčlenku: Lidi se musejí mít čeho napít, kde vyspat a kde vykadit (smích). A podle toho jsme se zařídili. Nasypali jsme do toho všechny naše peníze, sehnali autobusy, domluvili kapely a modlili se, aby se všechno povedlo.

A povedlo se?
Právě že moc ne. První ročník byl naprostá katastrofa, pokazilo se snad všechno, co se mohlo pokazit. Třeba jeden z autobusů, který prováděl kyvadlovou dopravu od Dunaje nahoru do vesnice na festival, píchl. V tu chvíli přijelo dalších deset autobusů s pěti sty fanoušky, kapelami a aparaturou. Všichni se vydali na dlouhou cestu po svých ve čtyřicetistupňových vedrech do vsi. Během festivalu pak zase vypadl proud, takže řada kapel si vůbec nezahrála. Naše pártypípy nedokázaly chladit tolik piv, ani pivovar nám nevěřil, že něco takového může fungovat. Rumuni pijí hlavě lahvové, my jsme chtěli do malé vesničky 150 sudů. S odstupem času je neuvěřitelné, že to všichni přežili (smích).

Jak to, že se tedy od vás fanoušci neodvrátili a neskončili jste s ostudou?
Jsme specifický fesťák pro specifické lidi. Jsme protipól komerčních festivalů sevřených sponzorským plněním. Cílíme na lidi, kteří hledají alternativu. Takže nejsou tak kritičtí k různým nedostatkům či chybám, které by třeba návštěvník mamutích komerčních festivalů nestrpěl. Nějaké nedokonalosti se stále snažíme dělat, nechceme, aby to měli všechno jako na dlaní. A hlavně, tak krásné prostředí, jako má Banát, nikde jinde nenajdete.

Dá se festival dělat bez sponzorů?
Dá, pokud necílíte na zisk. Oslovil nás třeba jeden známý výrobce energetických nápojů, že by chtěl být partnerem. My to odmítli, to by se do Banátu vůbec nehodilo. Ta vesnice by z toho nic neměla. Naopak dbáme na to, aby jídlo a pití nabízeli návštěvníkům sami vesničané, čímž částečně odpadá starost o tuto věc. A starousedlíci během prvních dvou dnů pochopili, že po jejich marmeládách, medech, klobáskách a sýrech se mezi hladovými fanoušky jen zapráší.

Někde jsem četl, že jste vesnici Eibentál vyjedli a vypili...
To je pravda. První den prvního ročníku nikdo nevěřil, že se může cokoliv prodat. Nelze čekat, že místní stařenka, co nemá žádnou zkušenost s obchodem, bude cokoliv nabízet ze dvora. Pro ty babičky a dědečky to byla první zkušenost s přímým prodejem. Ale druhý den už reagovali. Když vesnici obsadilo 700 lidí lačných po jejich jídle a pití, využili toho. Prodalo se naprosto všechno. Největší zájem byl o banátskou pálenku. Oni pálí naprosto všechno, ale je to vždy výborné.

Banát

Zemědělství stále živí většinu lidí v Banátu.

Je oblast ležící v Rumunsku asi tisíc kilometrů od českých hranic. Banát tvoří pět českých vesnic - Svatá Helena, Eibentál, Bígr, Rovensko, Gerník a Šumice.

Češi sem přišli poprvé roku 1823, když tehdejší monarchie chtěla osídlit liduprázdný kraj v obavě před vpádem Turků. Jejich hrozba ale pominula a tisíce Čechů, kteří se sem s majetkem i rodinami splavili po Dunaji, tu zůstaly odříznuty od světa, izolované a zapomenuté.

I díky tomu si zdejší lidé uchovali jazyk a zvyky z časů Františka Palackého, kdy opustili svůj původní domov. Komunistický režim Ceaușesca nedovoloval žádné kontakty, Banát tak byl „objeven“ až po pádu totalitních režimů v Evropě.

Jste možná jediný festival, který využívá služeb a síly místních obyvatel, kterým tím zároveň pomáhá.
Ještě větší kšeft je pro ně ubytování. Drtivá většina z lidí v Eibentálu nabízí nocleh. Pro našince je to extrémně levné, noc s polopenzí vyjde na čtyři sta korun, oni si tím ale za celý festival významně přivydělají. Mzdy v Banátu se pohybují kolem 4 500 korun, takže je to pro ně třeba zdvoj nebo ztrojnásobení jejich výdělku. Celou oblast svírá velká nezaměstnanost, ta je daleko přes 50 procent. Hodně turistů si představuje, že festival Banát ničí, ale pro místní je to akce roku, na kterou se těší a připravují. Omezená kapacita pak chrání to, aby se z toho nestalo něco za hranou a vesnice byla narvaná.

Jak se vám povedlo přesvědčit kapely v Česku, aby s vámi jely tisíce kilometrů autobusem do Rumunska, kde nikdo z nich nebyl?
To vše díky velké náhodě. V Banátu jsem potkal gurua české hudby, producenta a muzikanta Ondřeje Ježka z OTK, který má doma na poličce několik Andělů a Českých lvů. Měl zrovna ve studiu Mňágu a Žďorp, kterou k cestě překecal. Je totiž mezi hudebníky jistou autoritou, jejíž slovo má váhu. Přidal se ještě Divokej Bill, se kterým jsme se příjemně opili a plácli si. Další kapely se už jen nabalovaly.

Jak na vás koukali doma v České Lípě? Ťukali si na čelo, když jste oznámil, že jedete do Rumunska dělat hudební festival?
To už ne, tím jsem si prošel pár let předtím, když jsem v Banátu kupoval dům a stavěl tam hospodu. Kolega Honza přišel tenkrát za mámou a tátou a požádal je o peníze, které mu spořili na byt. Řekl, že kupuje barák v Rumunsku, kde nikdy nebyl, viděl ode mě jen pár fotek. Moji rodiče z toho taky byli trochu překvapení. Byla to partyzánština, velká sranda a toho se držíme doteď. Ale za hodně z toho můžou předsudky vůči Rumunsku. Rumunsko je furt synonymem ostnatých drátů, vlnitých plechů a toulajících se psů, přitom to tak už dávno není. Málo lidí si o té zemi zjistí víc.

Jak vás přijali místní? Věřili, že festival vesnici neublíží, nebo byli skeptičtí a měli vás za přivandrovalce?
Vlastníma rukama jsme si tam opravili barák a v chlívě udělali hospodu, takže nás už znali. Za těch deset let jsme už místní, nikdo nás ve vesnici nebere jako cizáky, oni se těší na nás, my zase na ně. Festivalu všichni věřili. My jsme za těch deset let nevydělali ani korunu, všechno tam zase investujeme. Děláme charitu, platíme stipendia dětem, pořádáme tábory pro školy. Rozvinuli jsme tam turistiku. Dřív jezdilo do Eibentálu tak 50 turistů ročně, díky nám tam teď přijede i s festivalem dva a půl tisíce lidí. Peníze z projektu rozvoje šetrné agroturistiky má celá vesnice. Naše vesnice je tak na třetině turistické roční kapacity.

Festival nikdy nešel cestou velkých hudebních jmen. Proč?
To souvisí s tím, jaké podmínky jsme nastavili. Jsou dost extrémní. Nemůžeme si dovolit žádné rauty a hotely, kapely spí povětšinou na zemi ve spacáku, navíc je podmínka účasti, že každý člen kapely s sebou musí vzít aspoň tři fanoušky. Mají jedno jídlo denně a musí se podílet na propagaci festivalu. Možná i tak zvláštní podmínky kapely lákají a každý rok se nám jich hlásí čím dál více.

Kdo letos zahraje?

Pořadatelé festivalu oslovují jen takové kapely, které rády cestují,...

Vladimír Merta, Zrní, Jablkoň, Živé Kvety, Th!s, Vasilův Rubáš, Underground Comedy, Lucie Redlová, Prouza, Tere Čhave, Slovosledi, Bára Zmeková, Vyjakomy, Never Sol, Bombarďáci, CERMAQUE & IAMME, David Stypka & Badjeez, Ghost of You, Holy Fanda & The Reverends, Jiříkovo vidění, Káča a Sára, Krabice Teplice, Legendary Buccaneers, Lekses, Noir Voir, One World, Stinka

Jdete dost alternativní cestou, letos je to spíš world music. Proč ta změna a odklon od rocku?
Vychází z naší vize a filozofie. Nebráníme se větším kapelám, ale oslovujeme takové, které rády cestují, nepotřebují mít luxusní podmínky a v backstage plné stoly jídla a pití. Z toho vychází, že jsme zajímaví hlavně pro interprety spíše z nezávislé scény. Ale každý ročník je trochu jiný a vždy si tam najdete, co potřebujete.

Takže musíte některé kapely i odmítnout?
Je to tak. Dnes už se nám kapely hlásí samy, jako třeba nedávno Abraxas. Jenže Slávek Janda vystupuje na pódiu společně s Brichtou a Konvičkou, což by pověsti našeho festivalu mohlo uškodit. Festival je křehký. Odmítli jsme. Naši fanoušci by to nepřijali, hlavně by si asi během dlouhé cesty do Banátu s fanoušky kupříkladu Aleše Brichty moc nerozuměli.

Jak se vaše hudba líbí lidem v Banátu, nejsou z ní trochu v šoku?
Je pravda, že když posledně hráli Už jsme doma, bylo to na hraně jejich poslouchatelnosti (smíh). Pro jejich uši je to často složitá a neznámá muzika. Ale nikdo je nenutí festival navštěvovat, někteří chodí a hrozně je to baví, jiní přijdou ze zvědavosti. Oni si užívají především ten mumraj kolem, kdy táhlou vesnicí zasekanou v údolí korzují návštěvníci a přes ploty si vypráví s místními, zajímají se, degustují. Za to jsou krajané hrozně šťastní, celý rok potkávají stále stejné sousedy. V sobotu pořádáme i krajanský folklórní festival, na něj se sjedou české soubory z českých vesnic Rumunska a Srbska. Letos navíc vezeme kromě kapel ještě deset divadelních souborů, které vystoupí v kulturním domě.

Je nějaká česká kapela, o jejíž účasti sníte a je reálné, že si tam v budoucnu zahraje?
Jednoznačně Ivan Král. S ním jsme v kontaktu, ale žije v Americe a je těžké sladit termíny a podmínky. Chtěl bych ještě Tatabojs, Traband, Fixu, ale mají moc hraní tady doma a zatím jsme se nedohodli. Bavíme se třeba i s Vladimírem 518 z PSH. To je naprosto jiný styl hudby, ale vyhovuje nám lidsky. Respektuju ale, že dnešní kapely se živí hraním a v létě je to pro ně největší byznys. Aby se na týden utrhli a jeli s námi do Rumunska, není zkrátka pro každého. Přijdou o několik hraní doma.

Kterého interpreta z letošního ročníku byste vypíchl?
Máme zatím 30 kapel, největším tahákem je asi Zrní. To je kapela, co u mladých lidí neskutečně letí a je v oblibě. Už jednou v Banátu hráli, vzpomínám si, že poté, co napsali na svůj Facebook, že tam pojedou, přihlásilo se přes ně asi 120 jejich fanoušků. To nedal ani Wohnout s Divokým Billem dohromady. Živé Kvety jsou hodně populární Slováci, Lucka Redlová je už pomalu spolupořadatelka. Vasilův Rubáš je něco nepopsatelného. Terne Čhave bude velká párty, Merta, Jablkoň, Prouza, Cermaque, je toho moc!

Chci se zeptat na účast Vladimíra Merty. Ten už není nejmladší, jakpak asi snese spaní ve stanu?
Zrovna on nás překvapil, když na všechno kývnul. Letos oslavil 70 let a přitom nám napsal, že bude spát v kempu pod stanem. Tohle často nezvládnou o dvě generace mladší muzikanti.

Jakým směrem chcete festival tlačit v dalších letech?
S návštěvností už nehneme, jsme na stropu tisíc lidí a výš nejdeme. Nechceme se stát mamutím festivalem, který by poškodil vesnici a otočilo se to, kam nechceme. Spíš budeme vylepšovat už zaběhlé věci. Například plánujeme vypravovat na festival vlaky. Češi jsou totiž zvyklí cestovat po železnici a vlak je rozhodně pohodlnější na delší cesty, než autobus.

Ale zase by cestující museli mnohokrát přestupovat...
Právě že nemuseli. Oslovili jsme RegioJet, kde byli z našeho nápadu nadšení. Potřebujeme se ještě domluvit s Maďary a Rumuny, aby nás pustili na koleje a příští rok to bude fungovat. Vlak pojede z Prahy přímo do rumunské Oršavy, pár desítek kilometrů vzdálené od Banátu. Trasu Praha - Bratislava - Budapešť - Szeged - Temešvár - Oršava lidé absolvují bez přestupů. Některé vagony navíc budou hudební a lidé si tam poslechnou „unplugged“ koncerty kapel, které pojedou s námi. Tohle bude historická událost nejen pro náš festival, ale i v železniční dopravě. Máme toho plnou hlavu, před půl rokem jsme mysleli, že to nedáme, na Českých drahách se s námi nebavili, nebo si klepali na čelo, teď už to má hodně reálné obrysy.

Teď, když i díky vám jezdí do Banátu spousty Čechů, nebojíte se, že se naruší uzavřená skořápka tamní komunity a tamní lidé se začnou stěhovat do Česka?
Exodus lidí z Banátu nastal už v roce 1990, když padl Ceaucescu. Banátská elita tehdy odešla do Čech, založili tu firmy a usadili se. Druhá vlna přišla, když banátští Češi v Česku oslovili příbuzné, aby je sem přilákali. Ne všichni lidé z Banátu u nás našli štěstí. České firmy je platí jako Rumuny. Firmám se to vyplácí, ale je to vykořisťování. Dost lidí se pak do Banátu vrátilo, mají v přírodě zakořeněnou volnost a nedokázali chodit do kolbenky a bydlet v paneláku na velkém sídlišti, pro mě pocit jako Otík ve filmu Vesničko má středisková.

Položil jste si otázku, jestli nebude jednou z vesnic liduprázdný skanzen, až staří umřou a mladí odejdou za kariérou?
Lidé v produktivním věku odcházejí, to je zkrátka fakt. Mladé je těžké tam udržet. Ale mnoho z nich se vrací. Náš člen organizačního týmu Tibi je toho příkladem. Je z Banátu, má manželku, koupil si dům a je ukázkou toho, jak se dá v Banátu žít. Živí se turistikou, stará se o expedice, rybáře, turisty, jeho žena Romina zase vaří. Bohužel lidé tam nejsou moc podnikaví, my je to musíme učit. Turistika je opravdu jednou z mála šancí, jak tam naše krajany udržet.

Pomohl jste Banát znovuobjevit pro Čechy. Kolik lidí tam ročně z Česka míří?
Jenom Eibentálem projde ročně 2,5 tisíce turistů, kteří tu přespí a najedí se. U dalších vesnic, jako je Gerník nebo Bígr to bude podobné. Jsme rádi, že lidé už nejezdí jenom do nejprofláklejší Svaté Heleny. Festival udělal celému Banátu obrovskou reklamu a řada lidí se sem často vrací na vlastní pěst sama, aby kraj poznali bez festivalového mumraje. Díky festivalu totiž zjistí, že Rumunsko je bezpečná země, do které se dá bez problému vydat. Pro mě je Rumunsko nejkrásnější a hlavně nejzajímavější země Evropy.

Nehrozí, že čím víc kapitálu mezi lidmi přivezete, tím dřív se začnou na domech objevovat satelity, plastová okna a reklamy?
To riziko existuje, ale spíš ze strany Rumunů, kteří by tam třeba koupili dům a jezdili na víkendy. Rumuni obecně nemají vkus. Jenže pro ně je Banát moc daleko, obtížně přístupný, takže zatím nemovitosti moc neskupují. A někteří místní si už uvědomují, jak by třeba plastová okna na domech poškodila ráz vesnice. I na tomhle musí lidé, kteří se o český Banát starají, myslet.

Pokud teď některý čtenář uvažuje nad návštěvou Banátu, kam byste ho pozval?
Za návštěvu stojí všech šest českých vesnic, každá je naprosto odlišná. Poděkujme Rakousko - Uherské vládě za to, že je tehdy rozmístila na dohled, tedy asi 20 kilometrů od sebe, což je ideální vzdálenost na denní výlet. Za návštěvu stojí tamní příroda, krasové jeskyně a hlavně magický Dunaj, který v soutěsce dosahuje hloubky 80 metrů. Paradoxně, nejhorší zážitek z Banátu si odnesete z české dálnice D1 (smích).

  • Nejčtenější

Vinen, vyslechl si hejtman Krkoška u soudu. Krátce poté oznámil rezignaci

21. března 2024,  aktualizováno  11:20

S peněžitým trestem 200 tisíc korun odešel dnes od Obvodního soudu pro Prahu 2 hejtman...

Sparta zlomila Liberec a je v semifinále, Pardubice se postupu přiblížily

20. března 2024  16:40,  aktualizováno  22:55

Hokejisté Sparty jsou prvním semifinalistou letošního play off extraligy. Pražané ve čtvrtém zápase...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kriminalisté vyšetřují údajné zneužití dětí, podezřelým se jejich rodiny mstí

25. března 2024  17:10

Kriminalisté vyšetřují údajné zneužití dvou dětí v Mimoni na Českolipsku. Podle zjištění portálu...

Spory dědiček ohrožují oblíbenou samoobsluhu, zaměstnanci se bojí o výplaty

21. března 2024  9:38,  aktualizováno  15:18

Budoucnost prodejny potravin Kendik v libereckém paláci Dunaj je nejistá. Dlouhodobé rodinné spory...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Všichni se snaží šetřit, pro nás je to cesta do pekla, říkají malovýrobci

22. března 2024  15:48

Ruční a bio výrobou mohou jen těžko konkurovat cenám v supermarketech. Kromě prodeje na svých...

Soda mezi sklo i pečení na 860 stupňů. Medaile pro MS se tvořily měsíce

28. března 2024  12:19

Medaile pro květnový hokejový šampionát už spatřily světlo světa. Jsou z tradičního tuzemského...

V jablonecké nemocnici hořela kuchyně, hasiči zachránili dva lidi

27. března 2024  12:20,  aktualizováno  15:50

V nemocnici v Jablonci nad Nisou hořela dnes kolem poledne kuchyně. Několik desítek lidí se před...

Naprosto likvidační, zhodnotil soud zbití známého. Muži zpřísnil vězení na 12 let

27. března 2024  15:45

Odvolací soud dnes poslal osmačtyřicetiletého Jana Holického za pokus o vraždu na dvanáct let do...

Soukalová zrušila účast v charitativní show, nahradí ji šéfkuchař Pohlreich

27. března 2024  10:32

Ještě před týdnem se z plakátů zvoucích na charitativní M. K. Show smála někdejší biatlonová hvězda...

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...