„Vím o případu, kdy v jedné hale pracovali lidé dokonce ve čtyřiceti dvou stupních Celsia,“ tvrdí Šubrt, krajský předseda Asociace samostatných odborů.
„Ve velkých továrnách v průmyslových zónách, ale i v menších firmách není klimatizace. Třeba ve společnosti Denso, kde se dělají díly pro automobilový průmysl, a také v dalších továrnách se snaží zaměstnance před přehřátím chránit. Jsou však firmy, kde se ženou pouze za co nejvyšším ziskem a lidské zdraví považují za druhořadé.“
Šubrt dodal, že z vedra v halách někteří lidé omdlévají. „Někteří manažeři odmítají dělat ve vedrech bezpečnostní přestávky,“ upozornil Šubrt. „Bojí se, že by kvůli nim poklesla výroba a přišli by o prémie. Alespoň krátká pauza je pro zaměstnance v pásové výrobě velmi důležitá. Mohou se pořádně napít a opláchnout.“
Ve vedru mají zaměstnanci zákonem stanovený nárok na ochranné nápoje s obsahem minerálů.
„Například v automobilovém průmyslu je musí od zaměstnavatele dostávat zadarmo, pokud teploty překročí třicet dva stupňů. Od třiceti šesti stupňů musí zaměstnavatelé podle zákona zařadit do pracovní doby další přestávky, což ale velká část manažerů nechce respektovat,“ uvedl Šubrt.
2,8 litrů nápoje na jednu směnu
„Na směnu připadá 2,8 litru ochranného nápoje. Existují bohužel horké provozy, kde lidé nedostávají ochranné nápoje vůbec.“
Vedro trápí dělníky zejména při odpoledních směnách, kdy slunce pálí do výrobních hal nejsilněji. Šubrta mrzí, že řada firem není na tropické dny připravená a nedokáže dělníkům ulevit okamžitě.
„Předpovědi počasí přitom meteorologové zveřejňují několik dní dopředu,“ prohlásil odborový předák.
Šubrt považuje špatnou péči o dělníky během tropických veder za jednu z příčin špatných vztahů ve firmách. „Co si asi dělníci myslí, když sami dřou v horku, a manažeři sedí v klimatizovaných kancelářích?“ konstatoval Šubrt.
Odborový předák sleduje diskuze na internetu, v nichž si dělníci v období veder stěžují na své zaměstnavatele. „Mluví o otrokářském řádu či o tom, že kdyby řekli - Máme žízeň a chtěli bychom přestávku - , tak by ve firmě skončili,“ prozradil Šubrt.
Na webu si odborový předák přečetl také slova dělníků, kterým šéf vynadal do lenochů, když si po deseti hodinách práce v horku stěžovali na „převaření“.
V Densu dělníky ochlazují světlíky
„Tam, kde pracují odbory, dokážeme dělníkům pomoci, i když jednání s majiteli a manažery nejsou vždy jednoduchá,“ řekl Šubrt. „Ve firmách bez odborů si zaměstnanci bohužel musí pomoci sami. Často ale ani neznají zákony a nevědí, jak s vedením jednat. Někde ani nejsou teplotní čidla, nebo je manažeři úmyslně umisťují na chladnější místa.“
Vysoké teploty trápí během tropických dní mimo jiné dělníky v továrně Denso v liberecké průmyslové zóně. Pracuje v ní bezmála dva tisíce lidí. Od roku 2008 vložilo třicet tři milionů korun do opatření proti horku. Průměrná teplota ve výrobní hale se snížila o tři stupně.
Před horkem z pecí, kde se provádějí povrchové úpravy autodílů, chrání zaměstnance izolační zástěny. Halu ochlazují větrací světlíky. „V letošním roce otevíráme nově šest světlíků tam, kde je výroba spojená s největší tepelnou zátěží,“ řekl mluvčí Densa Markéta Dousková. „Během uplynulého horkého víkendu jsme k nim připojili ještě další větrací světlíky.“
Do lokalit, kde zaměstnanci čelí největšímu horku, umisťuje Denso sodabary - takzvané „studánky na vodu“. Ve vedrech kropí nepřetržitě studenou vodou místo před otevřenými vraty do továrny.
„Zaměstnancům ulehčují ve vedrech práci i ve společnosti Grupo Antolin,“ poznamenal Šubrt. Grupo Antolin dokonce v nejhorších vedrech kupovala lidem jako ochranu proti horku čtyři sta kusů mraženého občerstvení denně.
