Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Frýdlantské děti obnovily německé hroby a připomněly bombardování

  10:30aktualizováno  10:30
Obnova zpustlých německých hrobů na městském hřbitově, vybudování památníku obětem bombardování na konci druhé světové války, výstava srovnávacích fotografií ale i oprava skateparku. To vše zvládly v poměrně krátké době děti ze základní školy v Purkyňově ulici ve Frýdlantu.

Frýdlantské děti vede učitelka dějepisu a němčiny Lucie Zralá | foto: Ota Bartovský, MAFRA

„Aby je to bavilo, musejí v tom vidět nějaký smysl, což očividně vidí. Jsou hrdé na to, že po nich něco zůstane a že jim někdo řekne: super, udělali jste kus práce,“ říká učitelka dějepisu a němčiny Lucie Zralá, bez níž by se nic z výše vyjmenovaného neuskutečnilo.

Projekty započaly před třemi lety. „Ten úplně první nesl název Návraty a v jeho rámci jsme na základě historických snímků z mnohdy zapomenutých míst Frýdlantu pořizovali současné záběry stejných míst. Z toho pak vzešla výstava na frýdlantské radnici. Byl o ni zájem, lidé se například dozvěděli, že tam, kde byl po válce sběrný tábor Němců před odsunem, máme dnes moderní fotbalový stadion,“ poukázala Zralá.

Rok nato se žáci vrhli na historický průzkum a mapování frýdlantského hřbitova.

„Zaměřili jsme se na ty nejstarší hroby původních německých obyvatel podél zdí. Vytvořili jsme jejich databázi i s fotkami, protože ty hroby postupně mizejí. Záznamy jsme předali městu a odtud je přeposlali na německou ambasádu. Doufali jsme, že se zadaří oslovit německé pozůstalé po odsunutých, podařilo se nám dostat tu zprávu do řady tamních médií,“ vzpomíná pedagožka, jejíž diplomová práce byla na téma Odsun Němců z Frýdlantska.

V některých případech se to povedlo. „Dodneška komunikujeme. Oni mají i zájem se o hroby starat, spíš ale pořád čekají na takové to symbolické gesto, které by řeklo: jste tu vítáni,“ přemítá Zralá.

Zároveň si řekli, že nebudou dělat jen suchopárnou technickou práci, ale přiberou si k tomu ještě brigádu.

„Asi osmdesát hrobů jsme s dětmi dali do pořádku - a to byli i takoví, kteří u mě s dějepisem válčí, ale chtěli přiložit ruku k dílu. A zároveň, když jsme si o tom všem povídali, do sebe nasávali teoretické informace, které by je v rámci běžné výuky nebavily. Bylo to skvělé, dobrovolně se hlásili i žáci z jiných tříd, že nám pomohou,“ říká učitelka.

Děti na hřbitově připomněly osobnosti

Nakonec ve spolupráci s Technickou univerzitou ještě naplánovali hřbitovní noc.

„V netradičním večerním čase jsme na speciálně osvětleném hřbitově uvítali návštěvníky a děti jim popovídaly o všech těch osobnostech, které na hřbitově objevily. Leží tam starostové, stavitelé, kameníci, sochaři, průmyslníci, lékaři i ředitelé místních škol. V rozbitém a zchátralém hrobě je například pohřben stavitel Obřího sudu,“ upozornila Zralá.

V rámci obnovy hřbitova navíc ještě přišli na to, že by bylo dobré uctít oběti bombardování Frýdlantu na samém sklonku války.

„Přišel k nám tehdy pán, který nás tam už delší dobu sledoval při práci. Přivedl nás k jednomu hrobu, kde leželo sedm lidí pohřbených v poslední den války, 8. května 1945. Říkal, že by to mělo souviset s bombardováním Frýdlantu a že by bylo dobré tenhle fakt nějak připomenout. Zrovna jeho rodina přitom musela v osmatřicátém z pohraničí před Němci uprchnout, takže to bylo o to pikantnější,“ vypráví Zralá.

Děti i s učitelkou se do toho tedy ponořily. „Fáze bádání byla náročná, protože se moc dokumentů nezachovalo. Nakonec jsme potřebná data získali a přemýšleli, co dál. Rozhodli jsme se, že pomník uděláme všem, kteří zahynuli. Ve Frýdlantu šlo zhruba o sedm desítek obětí,“ přibližuje učitelka.

Dům s koňským řeznictvím, kde zahynulo nejvíc lidí, asi jednadvacet, stával kousek pod školou, ale dnes je tam křižovatka.

„Domluvili jsme se tedy s městem, že památník umístíme kousek vedle, aby se k němu dalo přijít a třeba posedět,“ řekla Zralá.

Na odhalení přišla i pamětnice

Odhalení bylo poměrně překvapivé. „Přišla totiž pamětnice, která bombardování zažila. Měla v ruce dřevěnou náhrobní tabulku rodiny Weinertovy - Kamila Weinert a pod ní tři děti. Našli jsme paní Weinert v hřbitovní knize mezi těmi, kdož zemřeli v ruinách koňského řeznictví. Byla pohřbena na místě, kde byli později uloženy ostatky dalších obětí bombardování. A protože tato pamětnice byla rodinná přítelkyně Weinertových, podařilo se jí náhrobní tabulku zachránit a opatrovat ji až dodnes,“ prozradila vyučující.

S prvním letošním projektem pak přišly děti z osmé a deváté třídy, které si chtěly zútulnit místní skatepark.

„Podařilo se nám tam zabudovat sloupky na slack line, teď nás čekají výkopové práce na osazení nových laviček. Přibudou tam rovněž dva posilovací stroje pro dospělé. Nakonec bychom rádi uchystali nějakou exhibici a ozdobili skatepark graffiti od nějakého dobrého výtvarníka. Děti samy s chutí pracují. Natírají, vykopávají jámy, brousí zdi,“ zmínila Zralá.

Na 14. května děti ve Frýdlantu uchystaly historický pochod. „Samy si řekly, že se toho ve Frýdlantě, co se týče kultury, málo děje a že by něco chtěly uspořádat. Přemýšlely o výstavách, přednáškách a dalších věcech a nakonec z toho vznikl historický pochod, inspirovaný frýdlantskými pověstmi,“ líčí Zralá.

Místní pověsti jsou přitom vcelku drsné a končí často morbidním způsobem.

„Děti je upravily a převyprávěly dnešním slovníkem. O výtvarnou spolupráci jsme požádali frýdlantské gymnázium. Přemýšleli jsme, do kterých míst ve Frýdlantě pověsti zasadíme, abychom přitáhli pozornost k věcem, které obyvatelé města kolikrát ani nevnímají. Jsou tu pozůstatky hradeb, katovská branka, pivovar, Šibeniční vrch, na němž kdysi opravdu stála šibenice, a tak dále. Na jednotlivých stanovištích se plnily úkoly a ještě jsme to doladili postavičkami z pověstí, které děti ztvárňovaly - například vodníkem nebo Kateřinou z Redernu,“ doplnila pedagožka.



Nejčtenější

Na vrcholku Ještědu hořel les, hasiči nasadili vrtulník a letadlo

Požár lesa na Ještědu pomáhají hasit i letadla (13.8. 2018).

Stovka hasičů likvidovala šest hodin požár na vrcholku Ještědu. Vzplanul zde lesní porost. Kvůli svažitému terénu...

Nezmarův recept na posily: Nebrat ty nejlepší, ale nejvhodnější

Jan Nezmar

Když v posledním půlroce kariéry nakukoval do manažerské práce, ocitl se u zrodu pozoruhodné kooperace - v létě 2012...



Zápřednice vyděsila lidi ve Cvikově. Jako píchnutí vosy, uklidňuje odborník

Zápřednice jedovatá chránící kokon s vajíčky. Výrazná kusadla jí v tom pomáhají.

Ve Cvikově se objevil jeden z nejjedovatějších pavouků žijících v Česku. Zápřednici jedovatou vyfotili lidé v...

VIDEO: Muž našel v lese 158 grošů z doby Václava II. a Jana Lucemburského

Vysocký poklad, nalezený před týdnem, obsahuje 41 grošů Václava II. s nápisem...

Zatím se koupou v destilované vodě ve dvou plastových miskách a vypadají docela obyčejně. Ale tak velký poklad...

VIDEO: Okupanty přelstili lidé z médií a Havel, vysílali tajně z Ještědu

Po tříminutové palbě před libereckou radnicí zůstalo na dlažbě několik desítek

Před padesáti lety se z Liberce šířila do éteru pravda o invazi. Stěžejní úlohu v protiokupačním vysílání sehráli lidé...

Další z rubriky

Stavba cyklostezky u Jizery narazila na skalnaté údolí a zátopovou oblast

Jezdci na bicyklech na cyklotrase Greenway Jizera.

Měl to být ráj cyklistů, místo toho stavba cyklostezka Greenway Jizera stojí. Naráží na to, že se zatím neví, kudy...

Ztracené filmové záběry ze srpna 1968 v Liberci se po letech našly

Záběry z filmové kamery zachycují i současné Šaldovo náměstí.

Ještě 19. srpna 1968 si Ivo Lajksner z Liberce užíval krásného léta. Zrovna se s manželkou vracel ze zájezdu do...

Nechci dělat mizernou mouku, říká mlynář a chce prorazit do řetězců

Dosud zákazníci mouku z mlýnu Daniela Pernera nemohli koupit v maloobchodech....

Nechci být nejlevnější, ale nejlepší. Krédo, které provází majitele mlýna ve Svijanech Daniela Pernera už řadu let. A...

Najdete na iDNES.cz