Geologové objevili v Jizerských horách sopečný kráter, chrlil safíry

  16:24aktualizováno  16:24
Unikátní objev učinili geologové v samém srdci Jizerských hor. V amfiteátru ledovcového původu o průměru asi půl krát půl kilometru nazvané Pytlácká jáma nedaleko osady Jizerka zmapovali podivuhodný útvar, který se ukázal být asi 20 milionů let starým a dnes již zaneseným vulkanickým kráterem.

Může se jednat o potvrzení existence první a zatím jediné sopky typu diatréma v celých Jizerských horách.

„Nesmíme si představovat klasický vulkán jako je například Vesuv. V tomto případě šlo o takzvanou diatrému, která má podobu úzké a hluboké díry – kráteru. Pod povrchem Pytlácké jámy je prokazatelně minimálně osmdesátimetrový kráter, ale upozorňuji, že jsme v rovině hypotézy, která teprve bude oponována. Zároveň si musíme uvědomit, že horní partie celého tělesa už dávno neexistuje a dnešní podoba Pytlácké jámy je výsledkem působení ledovce karového typu,“ popisuje historik a kurátor Severočeského muzea v Liberci Ivan Rous.

Sopku objevili náhodou

Sopka byla objevena vlastně náhodou. Severočeské muzeum ve spolupráci s Českou geologickou službou a firmou Inset zde iniciovalo výzkumný program, který měl zmapovat naleziště drahých kamenů, aby je šlo lépe chránit před nelegálními sběrači minerálů. Začali oblast monitorovat, aby bylo možné rychleji odhalit zásahy do břehů Safírového potoka i Jizerky. Snímkovali oblast z dronů a tvořili nové modely povrchu a mapy.

V rámci výzkumu pomocí moderní geofyzikální techniky gravimetrie, magnetometrie a elektromagnetického profilování zjistili, že Pytlácká jáma má řadu vlastností geologické struktury vulkanického původu označované geology jako maarová diatréma. Měření zatím ukazuje až osmdesátimetrový nános sedimentů. Je tedy velmi pravděpodobné, že původ anomálie je sopečný.

Objev sopky je o to cennější, že dává odpověď na to, odkud se na Jizerce vzaly safíry. Tato modrá odrůda korundu se v Česku nacházela pouze zde a v minulosti se tu i těžila.

Drahé kameny rozházel po okolí výbuch

„Pytlácká jáma, respektive kráter na jejím místě, vznikl explozivní interakcí žhavého vulkanického magmatu s podzemní vodou. To vedlo blízko povrchu k výbuchu, kdy do atmosféry bylo vrženo mračno úlomků okolního granitu i vulkanického materiálu, který pravděpodobně obsahoval také úlomky matečných hornin dosud neznámého složení bohaté na drahé kameny. Tak se mohly tyto drahokamy snadno dostat vzdušnou cestou do blízkého okolí,“ přibližuje Josef Klomínský z České geologické služby.

Fotogalerie

Před desítkami milionů let - geologové erupci sopky zatím nesměle datují do stejného období jako vznik známého nedalekého Bukovce - panovalo na Zemi období neogénu, mladšího období třetihor či staršího paleogénu. Lidé ani jejich předchůdci z řad primátů ještě neexistovali. Po Zemi se proháněli obří chobotnatci, jako například mastodonti.

Geomorfologové se doposud domnívali, že Pytláckou jámu vytvořil ledovec, ten se zde ale pravděpodobně usadil mnohem později, když už roklina vzniklá erupcí existovala. Dřívější vědecké metody ale neumožňovaly v jizerskohorské žule pozůstatky kráteru objevit.

Kráter má podobu díry do země

„Kdybychom byli přímí účastníci výbuchu, viděli bychom, jak ze země exploduje velké množství materiálu a vzniká během krátké doby kráter. Ten nemá podobu sopky, ale díry do země, která se po nějaké době plní úlomky, sedimenty a vodou a po čase může znovu explodovat. Prostě bychom lidově řečeno viděli díru do pekla,“ směje se Ivan Rous.

„Dnes už zde není na první pohled co vidět. Kráter je zcela zanesený sedimenty a jedině geofyzika nám může ukázat jeho tvar.“

Nadšení odborníci se nespokojili s existencí sopky a možným vysvětlením původu drahokamů, ale chtějí zmapovat i bílá místa v historii těžby drahých kamenů na Jizerce. Nejstarší písemné údaje o těžbě safírů na Jizerce sahají do roku 1539, kdy eskaloval spor mezi Smiřickými a Biberštejny ohledně vedení hranice, přičemž důvodem byly s největší pravděpodobností právě doly na drahé kameny.

„O tři roky později Biberštejnové připomínají rýžování na „malé i velké Jizeře“ jako tradiční činnost na jejich panství. Spor o naleziště drahokamů se táhnul léta a v zemských deskách z roku 1585 se dokonce mluví o konkrétním dolu na drahé kamení, který byl při sporu poničen,“ popisuje Ivan Rous.

Podle něj je ale možné, že těžba na Jizerce probíhala už v 15. století, nebo dříve, jen o tom chybí důkazy. Ty by mohlo přinést srovnání některých světových šperků z té doby, obsahující safíry, s kameny nalezenými na Jizerce.

„Geologie, geofyzika a mineralogie je v tomto případě klíčem k historii a jednou to snad doplní i archeologie. Jen do této chvíle se podílelo na výzkumu asi jedenáct odborníků, z čehož máme velkou radost.“ usmívá se Rous.

Nejčtenější

Dopravu v Česku na řadě míst komplikuje sníh, na D1 na Vysočině ležel strom

Sníh na dálnici D1 u Měšína (Vysočina) - 11.12.2018

Dopravu v Česku komplikuje sněhová pokrývka. Na Vysočině jsou silnice sjízdné jen se zvýšenou opatrností, v kraji...

Nahá těla stoupala mezi zasněženými smrčky. Otužilci vyrazili na Ještěd

Skupina otužilců vyrazila pěšky na Ještěd.

Bez bundy, dokonce i bez mikiny nebo trička. Jenom v botách, kraťasech a kulichu vyrazila v sobotu šestice otužilců na...

Lyžařům hrozí problémy na cestě do Jizerek, spolek zablokoval solení silnic

Ilustrační snímek

Silničáři v Jizerských horách nesmí solit důležité vozovky, které protínají místní chráněnou krajinnou oblast. Důvodem...

Jablonec - Slavia 0:2, lídr zase vítězí, v hlavní roli video

Slávisté Josef Hušbauer (vlevo) a Miroslav Stoch se radují z gólu v zápase s...

V nejvyšší soutěži vyhráli popáté v řadě, na čele mají znovu čtyřbodový náskok na druhou Plzeň. Fotbalisté Slavie...

KOMENTÁŘ: Je čas vymazat Liberec. Česko, země sportovním akcím zaslíbená

Finští fanoušci během finálového zápasu mistrovství světa proti Švédsku.

Medaili, o které snili, nemají, a po dvou letech jsou zase ve sportu, jemuž i nadále vévodí čtyři stejné země, až těmi...

Další z rubriky

Nahá těla stoupala mezi zasněženými smrčky. Otužilci vyrazili na Ještěd

Skupina otužilců vyrazila pěšky na Ještěd.

Bez bundy, dokonce i bez mikiny nebo trička. Jenom v botách, kraťasech a kulichu vyrazila v sobotu šestice otužilců na...

Hercům ani divákům už nebude horko, v libereckém divadle vymění topení

Poslední rekonstrukce divadla proběhla v 80. letech.

Divadlo F. X. Šaldy v Liberci čekají perné chvilky. Nepůjde však o zkoušení žádné náročné hry, baletu ani opery....

V Liberci vydali speciální znakoknihu, je určena pro čtení neslyšícím

Tlumočník Karel Redlich převedl knihu O zahradě do znakového jazyka.

Když knihu psal, zdály se mu sny o pokroucených uličkách a o tajemné zahradě, od které jen on vlastní klíč. Za jejími...

Najdete na iDNES.cz