Ve středu jejich zájmu je mokřad, který zabírá hlavně dolní část zhruba dvouhektarového pozemku.
„Hejnice se potýkají s nedostatkem vody jak ve studních, tak v okolních přítocích. Zdá se, že to souvisí s probíhající změnou klimatu, která se bude dle mínění odborníků nadále stupňovat. Kromě toho máme obavy z dolu Turów a jeho případného negativního vlivu na vodní poměry na Frýdlantsku. Proto nám připadá důležité bojovat za každý rezervoár vody v této oblasti,“ stojí v textu petice.
Autoři petice požadují místo stavby rodinných domků rekultivaci mokřadu z dotací Libereckého kraje. Voda je podle nich důležitější než výstavba nových domů.
Ještě před třiceti lety ale žádný mokřad ve Skalním městě nebyl. Byla to louka, na které se pásl dobytek. Jenže odvodnění, které tam bylo ještě po odsunutých Němcích, se zničilo a následná meliorace se zpackala. Udržovaná louka tak zmizela, a na silně podmáčeném pozemku začalo růst rákosí, místní tam vysázeli i vrby a v postupně vznikajícím mokřadu se uvelebily žáby, užovky a další živočichové.
„Myslím, že kdyby se tady udělal lesopark nebo nějaký rybník, tak by to bylo lepší. Já bych se bál tady stavět. Všechno je tu hrozně podmáčené. I loni v létě, kdy bylo to strašné sucho, jste tam neprošli bez holinek. Pod barákem mi sklepem pořád protéká voda. To odvodnění bude stát hrozné peníze. Podle mě je bláznovství tady stavět,“ poukazuje Rudolf Ponc, který pod zmíněnou zarostlou podmáčenou loukou bydlí už 60 let.
Podle starosty Hejnic Jaroslava Demčáka je ale zmíněná lokalita ve Skalním městě spíš pro ostudu. Někteří si ji občas pletou i s černou skládkou.
„Rada města se rozhodla zkusit využít tuto plochu k rekultivaci, a protože v územním plánu je vedena jako plocha pro bydlení, tak jsme veřejnosti představili návrh zastavovací studie, která tam počítá s třinácti domky. V žádném případě nemá jít o masovou zástavbu. Je to pouze návrh. Není zatím jasné, jaké stanovisko mají nadřízené dotčené orgány, které budou mít hlavní slovo. Teprve na jaře se bude dělat biologický průzkum na výskyt chráněných druhů živočichů a rostlin. Od toho se také bude vše odvíjet,“ sdělil Demčák.
O vodu by podle starosty přitom místo nemělo přijít. Návrh totiž počítá kromě výstavby domů i s dvěma vodními plochami. Ani to se však signatářům petice nezamlouvá.
„Plánované tůně svou rozlohou neodpovídají současné zamokřené ploše. Pro zachování funkce mokřadu a zadržování vody v krajině jsou tak podle nás nedostatečné,“ píše se v petici, kterou podepsalo zatím přes 460 lidí a to nejen z Hejnic, ale i z Liberce, Prahy a dalších míst.
Podle starosty to je trochu problém. „Nás zajímá názor našich lidí, kteří ví, kde jsou Hejnice, či kde tato louka leží. Podpisy lidí z různých koutů republiky nejsou moc vypovídající, když si myslí, že jdeme stavět nové sídliště, protože znají jen jednu stranu problému,“ myslí si Demčák. Přesto se peticí bude zastupitelstvo řádně zabývat.
Argumenty, ať město vybere pro rodinné domy jinou lokalitu a mokřad zachová, jsou podle starosty liché. Jiný vlastní pozemek, kde by se mohlo stavět, totiž Hejnice nemají.
A parcely chtělo město prodávat právě místním, za cenu nižší než by pozemek získali od soukromníků. „Chceme tu udržet mladé rodiny, aby nešly jinam. Je tu sice ještě lokalita Na Skřivánku, což je severní svah přímo pod Lázněmi Libverda. Jenže tam to není celé naše, je tam asi pět soukromých vlastníků plus město. Takže dohoda bude těžká. Otázkou je, kdo by platil inženýrské sítě, výstavbu komunikací, to bude minimálně pět milionů korun. A ti soukromníci na to nemají a prodat pozemky také nechtějí,“ vysvětluje Demčák.
