A stejně jako před čtyřmi lety si k adrenalinové zábavě opět vybrali „ideální“ počasí. Déšť s větrem a pocitovou teplotou nula stupňů Celsia střídal svit slunce. Jen sníh letos chyběl.
Nechyběl však opět odvážlivec, který pásce přešel bosý. Tentokrát jím byl Michal Pírek z firmy Slack Show, která akci v Liberci pořádala.
Prozradil, proč se mu bez bot chodí lépe. „Máte lepší citlivost při dotyku s lajnou. Navíc palcem se můžete jaksi držet, je to podobné jako u opic,“ vysvětluje Pírek.
Ten již přešel stovky lan i v daleko závratnějších výškách. „Jednou jsme v Číně lezli po lajně dlouhé asi dvanáct set metrů a ve zhruba půlkilometrové výšce. Já to však celé nepřešel, ale kamarád to dal,“ odhalil highlinista.
Nabízí se otázka, zda i takto zkušený lezec má ve výškách stále strach. Už moc ne, tvrdí.
„Strach už tam moc není, je to spíše už o překonávání výzev, sama sebe, rekordů. Pokud ale potřebuji více adrenalinu, tak si ho dokážu vyrobit. Třeba tím, že si jištění dám jen za kotník nebo kolem pasu a pád je pak horší. Mohu si potrhat vnitřní orgány nebo zlomit nohu. Potom mám zase adrenalin a strach zpátky,“ dodává Michal Pírek.
„Tohle jištění, co je k vidění, je bezpečné. Může se však stát, že si někdo udělá smyčku kolem ruky a popálí se nebo si ji zlomí. Ale to se takřka nestává, i když někdy ano.“
Disciplína zvaná higline se odehrává ve výškách přesahujících deset metrů. „Je to stejné, jako když chodíte po laně nataženém mezi stromy v parku, akorát ve větších výškách. Je to pak jen o hlavě a mentalitě. Lajna je stále stejná, jen hlava pracuje jinak,“ upozorňuje sportovec.
Na Harcově si tento poměrně mladý adrenalinový sport kromě Pírka vyzkoušely asi dvě desítky odvážlivců. Někteří bosí, jiní obutí. Na střeše budovy jim k tomu hrál dýdžej a tleskaly desítky zvědavců.
