Fotografie z roku 1915 dokládá obsazení turnovské Chlapecké školy armádou.

Fotografie z roku 1915 dokládá obsazení turnovské Chlapecké školy armádou. | foto: archiv Muzea Českého ráje v Turnově

Sprejeři byli už v roce 1916. Stejně jako výrostci hulákající po nocích

  • 1
Jsme odsouzeni k opakování. Právě tohle napadá Davida Marka, historika z Muzea Českého ráje, když pracuje na textech do rubriky „Stalo se před sto lety v Turnově a okolí“. Výsledky jeho bádání najdou čtenáři na stránkách druhého letošního Muzejního čtvrtletníku.

Marek se tam rozepisuje o dopadení „tlupy ničemných výrostků“, pachatelů drobných krádeží. Nadstrážmistr Václav Náhlovský je vypátral v dubnu 1916.

Jednoho z bandy lapil, když ulamoval kliky a mosazné ozdoby u domovních dveří. Čtrnáctiletý Emil Trakal se pak přiznal, že spolu se dvěma dalšími mladíky strhl desku z pomníku továrníka Boháčka na mariánském hřbitově, svícny z turnovských kostelů, hromosvody z Hlavatice, ze sokolovny a od jezu mlynáře Votrubce na Trávnici.

Dále si mladí neznabohové přisvojili starožitnou cínovou konvici a mísu na Valdštejně. Zloději si nemuseli, stejně jako dnes, dělat s odbytem odcizených věcí velké starosti.

„Lidé, schopní ukradené předměty koupit levně pod rukou, se našli už tenkrát,“ říká Marek. Za sto let se však výrazně změnila korektnost k pachatelům krádeží a k jejich odběratelům. Dnes se jména nezletilých zločinců nesmí zveřejňovat.

Stejně tak se nedozvíte, kdo odcizené věci výhodně získá. V roce 1916 se s překupníky v novinách nikdo nepáral. „Tlupa ničemných výrostků“ prodávala svůj lup v závodě pana Havránka, kde se vyráběly ozdoby na rakve, a také strojníku Šulcovi z Libštátu. „Mnoho tehdejších událostí připomíná to, co zažíváme nyní,“ upozorňuje Marek.

Historik hledá takové zprávy, které mají vazbu k současnosti

Poselství z dávno uplynulých dob zprostředkovává s pomocí starých výtisků Pojizerských listů a kronik. Čerpá i z vlastních poznámek.

„Vybírám staré zprávy tak, aby v nich čtenáři našli nějakou vazbu k dnešní době,“ upozorňuje historik. „Z ohlasů bych řekl, že rubrika ‚Stalo se před sto lety‘ lidi baví.“

Své špatné vzory měli na začátku minulého století také sprejeři. Pod titulkem „Nový sport naší školní mládeže“ referovaly Pojizerské listy v roce 1916 o rozmáhajícím se nešvaru, a sice o čmárání po zdech domů a výkladních skříních.

„Také jim (čmárajícím vandalům – pozn. redakce) překáží reklamní zrcadlo na nároží domu U Korunního prince, které je ostrým předmětem poškrábáno,“ zaznamenaly Pojizerské listy před sto lety jeden z nekalých činů.

A přidaly pár výchovných vět: „Něco podobného možno nazvati darebáctvím, a proto bylo by záhodno, aby slavné ředitelství škol upozornilo na trestnost tohoto uličnictví. Též by se mělo zakázati hulákání v ulicích a na náměstí, zvláště v době večerní, kdy často slyšeti řev jako nějakých šakalů.“

Dobročinnost na radnici

Těžké válečné časy přivedly před sto lety turnovskou radnici k dobročinnosti - podobně jako před několika měsíci, kdy město zkrušil ničivý požár v továrně Agba. Zahynuli při něm dva lidé. Radnice vyhlásila pro rodiny oběti sbírku a sama do ní vložila 50 tisíc korun.

Před sto lety Město Turnov rozdalo potřebným kromě peněz i 500 kilogramů rýže, 500 kilogramů cukru a 250 kilogramů mouky. Dámský odbor Červeného kříže uspořádal charitativní koncert. Majitel elektrárny Emil Votrubec poskytl bezplatně osvětlení akce, pivo pro hudebníky a raněné vojíny dodaly pivovary J. Táborský a Malý Rohozec.

K Českému ráji patří neodlučně čarovná příroda a její ochrana. Nejinak než před sto lety. Ačkoliv, i tehdy se našli páni, pro něž potěšení z lovu znamenalo více než čirá radost z krásné přírody.

Když se během první světové války objevily u Turnova divoké labutě, tehdejší lidé si už ani nepamatovali, kdy je naposledy viděli. Dobový tisk však uvádí, že „pan baron Aehrental na památku jejich návštěvy jednu z nich odstřelil.“

Před sto lety šlo podobně jako teď o životy na železničních přejezdech. Na konci února 1916 projížděl přes jeden z nich kočí z malorohozeckého pivovaru s nákladem piva na Semilsko.

Povoz, složený ze dvou za sebou spojených saní, táhli dva silní koně. Kvůli nedostatku sněhu se však zadní sáně na železničním přejezdu v Dolánkách zasekly přímo v kolejišti. Zrovna přisupěl vlak z Turnova a náklad piva rozmetal po okolí.

Markovy exkurze do roku 1916 prozrazují, že již tehdy existovalo něco jako turistická informační centra. Historik připomíná hostinského Josefa Hlouška z oblíbené restaurace na Hrubé Skále. Poskytoval prý výletníkům levně dobré pokrmy i nápoje. Rád ale také doporučoval příchozím turistické cíle a přírodní krásy svého kraje.