Severní křídlo, tedy část směrem k třídě 1. Máje, je nyní pod lešením.

Severní křídlo, tedy část směrem k třídě 1. Máje, je nyní pod lešením. | foto: Jan Mikulička, MF DNES

Pytloun hlásí zpoždění. Legendární hotel Imperial uvítá hosty až v létě

  • 2
Přestavba hotelu Imperial v Liberci nabírá zpoždění, protože se ukázala být náročnější, než se čekalo. Jeden z nejznámějších libereckých hotelů přivítá první hosty zřejmě až v létě. Hotové bude severní křídlo, tedy část směrem k třídě 1. máje.

„Pokud jde o kongresovou část a parkovací zázemí, které se bude stavět na druhé straně, měly by být hotové do konce roku,“ řekl majitel hotelu Lukáš Pytloun.

Podle původních odhadů měla být první část hotová už na konci loňského roku.

„Čekali jsme, že to bude jednodušší. Počítali jsme, že budeme moci použít kanalizaci, hrubé rozvody vody i elektřiny, ukázalo se, že to nejde,“ vysvětlil Pytloun.

Imperial byl postaven v době obrovského rozkvětu Liberce za první republiky, ještě než na pohraničí dopadla průmyslová krize.

Vyrostl podle návrhu místního architekta Pavla Zeha v roce 1930. Nechal si ho postavit provozovatel kavárny Radio na dnešním Sokolovském náměstí a také majitel hotelu Terminus Franz Fiedler.

Z art deca nezbylo po přestavbě prakticky nic

Jedná se téměř o konstruktivistickou stavbu, jejíž fasáda nese znaky art deca i funkcionalismu. Spolu s dalšími budovami, jako jsou Kavárna Nisa a obchodní domy Dunaj či Brouk a Babka, měl dát i Imperial Liberci vzhled evropského velkoměsta.

Tyto vize ale záhy zbrzdila krize ve třicátých letech a nakonec zcela zhatila druhá světová válka. Po ní doplatil hotel na změnu režimu, která se podepsala i na necitlivé rekonstrukci interiéru v roce 1986.

Z art deca nezbylo uvnitř prakticky nic. „Jen schodiště, dlaždičky kolem něj a dochovaly se nám asi tři talíře,“ upřesnil Pytloun.

Po adaptaci mohl hotel poskytnout ubytování 250 hostům ve 114 pokojích a dvou apartmánech. Nechyběla vlastní restaurace, noční klub, snack bar Zlatý kohout a stylová pivnice Staročeská jizba.

K tanci a poslechu vyhrávaly od počátku v Imperialu kapely; v barové skupině tu začínal třeba zpěvák Jiří Schelinger.

Po revoluci hotel sloužil dokonce jeden čas také jako hotel hodinový.

„Jednou jsme stěhovali z Imperialu zpěváka Richarda Müllera, který u nás vystupoval. Nezamlouvala se mu tam upoutávka na hodinový hotel,“ vzpomínala kdysi Ivana Plechatá z Domu kultury.

Imperial po pádu socialismu získali v restituci původní majitelé - Němci. O své vlastnictví však přišli, hotel se po libereckém lyžařském mistrovství světa uzavřel a disponovalo jím ministerstvo financí.

Od roku 2010 se jej snažilo prodat v dražbě; to se nakonec povedlo o dvě léta později, až když původní cena klesla ze sedmdesáti milionů na pětadvacet. Imperial tehdy koupil majitel autobazaru Josef Lank. Znovuobnovení hotelu na rozdíl od současného majitele neplánoval.

„V dnešní konkurenci typu Zlatý lev nebo Babylon je to strašně těžké, otevřít tu další ubytovací zařízení,“ dodal tehdy.

,