Stavba se o dva až tři měsíce protáhne. „Důvodem je zpoždění dodávek materiálu,“ řekl Pytloun.
Co už mělo dnes spět k dokončení? „První etapu přestavby bychom chtěli mít hotovou do konce letošního roku; půjde o lůžkovou část, lobby s recepcí, kavárnu a restauraci,“ plánoval ještě v červnu Pytloun.
Hotel bude čtyřhvězdičkový, jakkoli budou pokoje odpovídat pětihvězdičkové úrovni.
„Po rekonstrukci tu zbude z původních sto šedesáti sto pět pokojů. Včetně přistýlek se tu bude moci ubytovat asi dvě stě čtyřicet lidí,“ řekl Pytloun.
Imperial byl postaven v době obrovského rozkvětu Liberce za první republiky, ještě než na pohraničí dopadla průmyslová krize.
Vyrostl podle návrhu místního architekta Pavla Zeha v roce 1930. Nechal si ho postavit provozovatel kavárny Radio na dnešním Sokolovském náměstí a také majitel hotelu Terminus Franz Fiedler.
Jedná se téměř o konstruktivistickou stavbu, jejíž fasáda nese znaky art deca i funkcionalismu.
Spolu s dalšími budovami, jako jsou Kavárna Nisa a obchodní domy Dunaj či Brouk a Babka, měl dát i Imperial Liberci vzhled evropského velkoměsta.
Tyto vize ale záhy zbrzdila krize ve třicátých letech a nakonec zcela zhatila druhá světová válka. Po ní doplatil hotel na změnu režimu, která se podepsala i na necitlivé rekonstrukci interiéru v roce 1986.
Začínal tu zpěvák Jiří Schelinger
Z art deca nezbylo uvnitř prakticky nic. „Jen schodiště, dlaždičky kolem něj a dochovaly se nám asi tři talíře,“ upřesnil Pytloun.
Po adaptaci mohl hotel poskytnout ubytování 250 hostům ve 114 pokojích a dvou apartmánech.
Nechyběla vlastní restaurace, noční klub, snack bar Zlatý kohout a stylová pivnice Staročeská jizba - obě posledně jmenovaná místa by mimochodem měla fungovat i po rekonstrukci.
K tanci a poslechu vyhrávaly od počátku v Imperialu kapely; v barové skupině tu začínal třeba zpěvák Jiří Schelinger.
Po revoluci hotel sloužil dokonce svého času také jako hotel hodinový.
„Jednou jsme stěhovali z Imperialu zpěváka Richarda Müllera, který u nás vystupoval. Nezamlouvala se mu tam upoutávka na hodinový hotel,“ vzpomínala kdysi Ivana Plechatá z Domu kultury.
Imperial po pádu socialismu získali v restituci původní majitelé - Němci. O své vlastnictví však přišli, hotel se po libereckém lyžařském mistrovství světa uzavřel a disponovalo jím ministerstvo financí.
Od roku 2010 se jej snažilo prodat v dražbě; to se nakonec povedlo o dvě léta později, až když původní cena klesla ze sedmdesáti milionů na pětadvacet.
Imperial tehdy koupil autobazarník Josef Lank. Znovuobnovení hotelu na rozdíl od současného majitele neplánoval.
