Hřibovité houby začnou růst až jako poslední v druhé polovině září.

Hřibovité houby začnou růst až jako poslední v druhé polovině září. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Déšť zachránil podhoubí na poslední chvíli. Houby mají opět šanci růst

  • 4
Až měsíc může podle mykologů trvat, než se obnoví růst hub. Vleklá vedra a málo vlhkosti totiž zahubily jejich podhoubí. Uplynulé deštivé dny tedy zoufalou situaci v lesích nevyřeší. Najít houby je teď možné jen na náhodných či velmi izolovaných stanovištích.

„Spadl nám záchranný balíček v podobě deště, přirovnal bych to k hodu šestkou v Člověče, nezlob se. Přišlo to na poslední chvíli. Podhoubí je ale totálně vyschlé, zdecimované, musejí se znovu rozvinout houbová vlákna, spojit se do větších celků a vytvářet plodnice. Ten proces bude trvat tři až čtyři týdny,“ mírní nadšení houbařů mykolog Zdeněk Pelda.

Do té doby se bude podhoubí zotavovat. Jako první se mohou objevit kotrče kadeřavé, jejichž podhoubí je hluboké a mohlo srpen přečkat, nebo luční houby, vatovci, žampiony a špičky. „Příroda nesplnila plán a věřím, že v září to dožene,“ podotýká Pelda.

Bídnou úrodu hub v lesích způsobila právě srpnová sucha. Přežít je dovedly jen houby rostoucí poblíž potoků, mokřadů a bažinatých oblastech. Takových je ale na Liberecku jen málo nebo jsou obtížně přístupné, celá letní úroda tedy vůbec nevyrostla.

„Odhaduji, že jsme přišli o celou třetinu letošní úrody hub. Mám doma připravené sklenice na zavařování hub, ale ještě jsem žádnou nenaplnil, našel jsem jen hrst lišek,“ smutní liberecký mykolog a předseda zdejšího mykoklubu Josef Sedláček.

Pryč je podle něj celá úroda holubinek a jiných letních druhů. Situaci spraví prý až druhá půlka září, kdy by se díky vláze posledních dnů mohly objevit hřibovité druhy, klouzky a růžovky.

„Jako dlouholetý pozorovatel počasí jsem stejnou situaci zažil v roce 2006, kdy v srpnu byla sucha. Houby se pak objevily až v říjnu,“ připomíná Pelda. „Příroda je naprogramovaná, že když se neuplatnila v letní sezoně, dožene to na podzim. Mohlo by to skončit i houbovou explozí.“

V uplynulém týdnu spadlo v Libereckém kraji až 90 milimetrů vody na metr čtvereční. Liberec si připsal 75 milimetrů, Chrastava 50, Hamr na Jezeře 90 mililitrů. To pro obnovu podhoubí postačuje. „Byl to kvalitní déšť. Trval dlouho a byl vydatný,“ pochvaluje Pelda.

Mykologové ale varují, že podzimní úrodu ovlivní i uschlé a spadané listí.
„Některé stromy už jsou holé jako na podzim. To způsobí, že stromy méně stíní a podzimní slunko bude víc vysušovat půdu,“ varuje Zdeněk Pelda.

Přesto zůstává mykolog optimistou. „Jednu dobrou stránku to má. Lesy zůstaly uchráněny masových nájezdů prázdninových houbařů.“