„Hrad otevřeme už v pátek třetího dubna,“ řekl nový kastelán na Bezdězu Kamil Seidl. „V kapli vystavíme dřevořezbu Kladení Krista do hrobu, objevenou loni v březnu mým předchůdcem Janem Juričkou. Je více než tři sta let stará.“
Dřevořezba se dá vidět na Bezdězu pouze výjimečně. Loni královský hrad ozdobila při oslavách 750. výročí jeho založení.
Bezděz letos obsadí řemeslníci. Na jaře se pustí do rekonstrukce chátrající břidlicové krytiny nad gotickou kaplí. „Nelze ji stále jen látat,“ upozornil Seidl. „Takovou kapli jako na Bezdězu nenajdete skoro v celé střední Evropě.“
Opravy se dočká i štít kaple. Lešení ji olemuje už v dubnu.
Dělníci ho postaví tak, aby ochránilo návštěvníky hradu, pokud by se břidlice uvolnila a spadla ze střechy dolů. Rekonstrukce kaple vyjde zhruba na milion korun.
Národní památkový ústav připravuje rovněž výměnu více než třicet let staré nákladní lanovky, s jejíž pomocí se na více než 600 metrů vysoký a obtížně přístupný vrchol dopravuje všechno důležité – nevyjímaje pitnou a užitkovou vodu.
„Domluvili jsme se s Vojenskými lesy a statky, aby nám prodaly pozemky pod lanovkou,“ uvedl ředitel památkářů v Libereckém kraji Miloš Kadlec. „Až je získáme, požádáme o dotaci. Na Bezdězu nejde pouze o lanovku, počítáme tam i s vrtem, abychom mohli nahoru dostat pitnou vodu. Chceme tam také vybudovat kanalizaci.“
Na Bezdězu scházejí klasická WC a turisté tam musí vzít zavděk mobilními toaletami. Nový kastelán vymyslel s kamarádem z turistického spolku výšlap na lyžích na Bezděz. Bude se konat na konci léta a recesisté se na něj vypraví z železniční zastávky v obci.
Ve Frýdlantu a na Grabštejně kácejí staré a nebezpečné stromy
Na hradu Frýdlant ukážou památkáři dosud nespatřené monstrance a kalichy, uložené v depozitáři. Ve Frýdlantě pokračuje obnova zámeckého parku, spojená s kácením.
Stromy šly k zemi i na Grabštejně a další tam ještě padnou. Mnoho z nich uvnitř ztrouchnivělo a hrozilo, že se zřítí.
„Prosíme návštěvníky, aby dbali výstražných cedulí a neohrožovali svou neukázněností životy své či druhých,“ prohlásila krajská mluvčí památkářů Lucie Bidlasová.
Na Grabštejně „vstoupí“ do prohlídkového okruhu patronka hradu svatá Barbora – přesněji její gotická socha. Dlouho se zdálo, že nenávratně zmizela. Loni ji však objevil pod střechou Oblastní galerie v Liberci Marius Winzeler, ředitel Žitavských městských muzeí.
Podařilo se ji zrestaurovat díky benefičním koncertům chotyňského rodáka, operního pěvce Luďka Veleho.
Památkáři na letošek upravili všude zlevněné vstupné na 70 procent běžného. Podle Kadlece však návštěvníci památek zaplatí zhruba stejně peněz jako loni.
