Česká republika se zřejmě vzdá 368 hektarů půdy. O největší díl má přijít...

Česká republika se zřejmě vzdá 368 hektarů půdy. O největší díl má přijít Frýdlantsko - část z něj je na snímku. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Udělá to jen zlo, komentují starostové z pohraničí vracení půdy Polsku

  • 60
Vyrovnání územního dluhu Polsku je znovu aktuální. Po letech se blíží rozuzlení a Česká republika se zřejmě vzdá necelých čtyř set hektarů půdy. O největší díl má přijít Frýdlantsko. Místním lidem, se to nelíbí, obavy mají také starostové obcí.

„Od stolu udělají na mapě čáru, odmáznou pastvinu a ani se na ni nikdo nepřijde podívat. Nikoho nezajímá, že tu žijí lidi a louky obhospodařují,“ živě gestikuluje Jaroslav Třešňák, který bydlí se synem na statku v Srbské ve Frýdlantském výběžku jen co by doslova kamenem dohodil od polské hranice.

S velkou pravděpodobností i část pozemků obhospodařovaných jeho synem připadne Polsku.

Farmářova otce rozčiluje nejistota i přezíravý přístup státu. „Proč zrovna tady? Ať se to řeší v Jizerkách, Krkonoších. Ne tam, kde žijí lidi,“ nechápe Jaroslav Třešňák senior. „Do těch zarostlých pozemků se investovala obrovská práce, nastrkala spousta peněz, aby se z nich udělaly pastviny a dotace by se měly zahodit. Když pozemky připadnou Polsku, nechají je zase zpustnout. Poláci se o ně nebudou starat, všichni odcházejí do vnitrozemí.“

Ani Poláci nejásají

Kolem opravovaného domu a kotce s vlčákem jdou právě domů dva Poláci, kteří na statku v Srbské pracují. Ani oni z chystaného rozšíření Polska nejásají. „Ať dají ty pozemky, kde se nic neinvestovalo,“ myslí si o chystaném převodu jeden z nich.

O případných kompenzacích se zatím nemluví. Pokud by ale musel farmář Třešňák podstatně omezit činnost nebo třeba i skončit, zaměstnanců by se to dotklo. A nejen jich.

Jan Zajíček opravuje v nedalekém stavení Lipový dvůr auta a zemědělskou techniku. Je z velké míry závislý na tom, jak se farmáři Třešňákovi s jeho stády bude dařit. Tvrdí, že mu dává více než polovinou zakázek.

Opravář zemědělských strojů Jan Zajíček ze Srbské.

V létě Jan Zajíček pomáhá i na loukách. „Tady se jinak podniká těžko. Odešly fabriky, odcházejí lidi, teď má být Frýdlantsko zase bité, jestli přijde o pozemky. Z toho mála, co zůstalo, budeme mít ještě méně,“ smutní automechanik.

Ani on nechápe, proč by se měly Polákům dávat právě pozemky na Frýdlantsku. „Proč tady? Myslím, že by i Poláci spíš uvítali, kdyby jim to vrátili tam, kde mají doly. Tady musejí přejíždět lesy a louky, nejsou tu domy, odkud by mohli pozemky obhospodařovat. Působí to na mě tak, že nějací úředníci rozhodují jen podle mapy. Nikdy jsem ostatně neviděl, že by sem zajeli a něco zjišťovali,“ říká Jan Zajíček.

Velké obavy mají i starostové obcí Frýdlantska. Odkrojení hranic by se týkalo katastrů obcí Horní Řasnice, Bulovka, Heřmanice a Kunratice.

Lidé mají zkaženou náladu, říká starosta Heřmanic

Obce zastupuje starosta Heřmanic Vladimír Stříbrný. Také jeho rozčiluje, že je seznam pozemků stále tajný.

„U lidí je poznat zkažená nálada. Myslím, že to poznamená i vztahy k Polákům, které už mnohdy nejsou dobré. Nejvíc nám ale vadí, že s námi nikdo nejedná. Je to o nás bez nás. Seznam je navíc pořád tajný a nevíme, jakých pozemků se to týká,“ vylíčil Vladimír Stříbrný obavy starostů. „Nikdo nám ani neřekl, jak by to bylo s kompenzacemi. Zemědělce to může finančně položit. Mají leasingy na techniku, zaměstnance,“ dodal starosta Stříbrný.

Jeho obec Heřmanice před rokem 2010 souhlasila s tím, že se vzdá tří hektarů. Šlo o podmáčené pozemky, co nejsou vedeny jako zemědělská půda. Dnes je jasné, že stát bude chtít odkrojit z Frýdlantska mnohem víc, než o čem se před lety jednalo.

Mohlo by jít o více než sto hektarů. O mnohem větší území by tudíž přišly i Heřmanice. Protože se musí jednat o státní pozemky, může jít o státní lesy nebo parcely pozemkového fondu.

„Na obce to bude mít finanční dopad. Chodí jim dotace z rozpočtového určení daní na rozlohu. Pokud by třeba obec přišla o čtyřicet hektarů, určitě to pocítí,“ obává se starosta Stříbrný.

„Místo toho, aby stát pomohl, nám to ještě ztíží“

„Vůbec se nám to nelíbí a nevím, proč to tady chtějí brát. Ať se to vrací tam, kde ten dluh vznikl. Kromě toho, že to udělá jen zlo a vyvolá větší antipatie vůči Polákům, odnáší to zase už tak bité pohraničí. Místo toho, aby nám stát pomohl, ještě nám to ztíží,“ posteskl si Radek Haloun, starosta Horní Řasnice.

Obec před lety odmítla, aby se z jejího katastru odkrojila část území. Nesouhlasila se směnou ani s finanční náhradou.

„Nelíbí se mi, že si stát dělá s pozemky na našem katastru co chce a vůbec s námi nikdo nekomunikuje. I když mě před lety ujišťovali, že vláda bude brát zřetel na stanovisko zastupitelstva, není to pravda. Co budou chtít, to udělají,“ je přesvědčen starosta Haloun.

Také on se bojí toho, že obec přijde o část dotací. „Když nám vezmou padesát hektarů, bude to mít vliv na rozpočet. Pro takovou malou obec jako jsme my to mohou být velké peníze,“ poznamenal Radek Haloun.

Ministerstvo vnitra tvrdí, že se s prozatím tajným materiálem starostové už brzy seznámí.

„Ministr vnitra požádá předsedu vlády České republiky o jeho odtajnění, aby mohli být představitelé krajů, respektive obcí seznámeni s rozsahem schválených kompenzačních ploch,“ uvedla Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Problematika územního dluhu je podle ní citlivá, proto byl materiál vládou projednán ve stupni utajení „Vyhrazené“. Po odtajnění budou prý obce seznámeny i s aspekty souvisejících kompenzací.

Handlování dvou zemí v Evropské unii o pozemky už zaujalo i ruskou televizi a možná nakonec poslouží k propagandistickým účelům Putinovu režimu. Jako protiklad anexe Krymu.

„Ozval se mi starosta Bílé Vody, že ho kontaktovala ruská televize a že budou chtít mluvit i se mnou. Působí to na mě tak, že by se to mohlo posunout někam úplně jinam. Mám obavu z toho, jak reportáž nakonec vyzní,“ přidal starosta Heřmanic Stříbrný.