době největší slávy měl mimoňský hřebčín devět stálých zaměstnanců. Teď zůstává jediný - správce Miroslav Zimola, kterému je z prodeje smutno. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Koně mu svěřil i prezident Čečny. Teď hřebčín v Mimoni obtížně hledá kupce

  • 1
Sedmdesát koní ve stájích, několik vítězů Velké pardubické, koně čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova. To vše bude už brzo slavnou minulostí bývalého Pulcova hřebčína Mimoň, který je na prodej. V úterý se konala přímo na místě první prohlídka pro potenciální zájemce dražby. Nepřišel nikdo.

V poslední době se hřebčín, který byl založen v roce 1965, proslavil především tím, že v něm měl a dodnes má ustájeno osmnáct špičkových koní kontroverzní čečenský prezident Ramzan Kadyrov. Toho ochránci práv viní z mučení, únosů a zabíjení svých odpůrců.

Kadyrov má v Mimoni ustájené velmi drahé koně. Nejdražší stál v Americe přes dva miliony dolarů a nejnovější přírůstek do jeho malého stáda byl za sedm a půl milionů korun. Jeho koně trénuje kdysi slavný žokej Arslangirev Šuvajev.

I bez koní kontroverzního prezidenta, jenž je osobním přítelem Vladimíra Putina, má hřebčín slavnou minulost. Nejenže ho nový majitel postavil celý na nohy, ale odchoval zde slavné koně jako Eliška Přemyslovna nebo Sixtin. Na mimoňském závodišti se jezdily do roku 2011 překážkové rovinové dostihy, pravidelně se zde konal Prezidentský pohár. Areál si oblíbil Václav Klaus, který dostihy několikrát s manželkou navštívil.

Před pěti lety se dostali do černých čísel, ale nepomohlo to

"Trénoval zde mimo jiné Josef Andrés, jehož syn Dušan vyhrál Velkou pardubickou," připomněl Miroslav Zimola, správce, který se na obnově chátrajícího areálu podílel velkou měrou.

S majitelem hřebčína Zbyňkem Pulcem se zná desítky let. Pracuje u něj ve firmě, která vybavuje banky skladovými systémy.

V době největší slávy měl hřebčín devět stálých zaměstnanců. "Před pěti lety jsme se dostali konečně do černých čísel. Obdělávali jsme sto dvacet hektarů luk, dělali kvalitní seno ze sedmi trav a prodávali ho ostatním hřebčínům. Za sezonu jsme vydělali na senu půl milionů korun. Ale pak se to nějak zvrtlo," vysvětlil správce.

Sám majitel Zbyněk Pulec přednedávnem pro MF DNES přiznal, že se areálu zbavuje s těžkým srdcem, ale že už ho nemá z čeho dotovat. Náklady na provoz hřebčína totiž nelze získat jen z vlastních výnosů stájí a areálu.

Jeden kůň stojí ročně až šedesát tisíc korun, připuštění klisny až osmdesát tisíc. To je třeba vynásobit počtem koní, který činil v dobách největší slávy několik desítek kusů.

Majitel hřebčína se ještě nevzdává, hledá zachránce

"Myslím, že napoprvé se nikdo do dražby, která se bude konat 10. dubna, nepřihlásí. Není doba na kupování takových nemovitostí. Obávám se, že cena, která je dnes třináct milionů korun, půjde ještě dolů," říká zástupce dražebníka Michal Skuhra.

Nicméně to majitel Zbyněk Pulec ještě nevzdává. Právě v těchto dnech je v Uzbekistánu a shání nějakého strategického partnera, který by mu pomohl hřebčín zachránit. "Každou chvíli může zavolat a říct mi, že je všechno jinak, že se areál neprodává," vysvětluje Miroslav Zimola.