I v první republice měla politika nejen své oblíbené, ale i raději zapomenuté hrdiny. Něco se nafouklo, jiné zase zametlo pod kobereček. Po 1945 se v tom pokračovalo dále.

Je dobře mít badatele a historiky. Jen je otázkou komu opravdu věřit. V době socialismu, zde byli oficiální historici jež dodávali svoje fakta do učebnic dějepisu. Po roce 1990, se našli nový jež ty socialistické upravují na dnešní víru. Až příjdou historici za třicet let, tak bude pravda zase jiná.

Myslíš ta "fakta" o tom, jak nás osvobodila jenom Rudá armáda, jak za první republiky byla jenom bída, jak nás chtějí imperialisti napadnout a zničit atd.?

V první republice nebyla vzpoura uznána viz. mnohé dokumenty zveřejněné v jedněch rumb. novinách. Podporu měli u komunistů, vedení vzpoury mělo blízko k bolševikům.

K.čj.17827-pres./2.odděl.1932. V Praze dne 4.května 1932.

Věc: Memorandum rumburských vzbouřenců....1./ Podle soudních spisů jest prokázáno, že rumburská vzpoura byla vojenskou vzpourou, která neměla ničeho společného

s národním odbojem. Důvody vzpoury byly čistě materielní – nespokojenost mužstva.

2./ Jako každá vojenská vzpoura jest i rumburská vzpoura špatným příkladem působícím na vojenskou kázeň a z toho důvodu

nemůže vojenská správa podporovati uznání snah organizace rumburských vzbouřenců.

1 příl. a S před.......nebo

1./ Rumburská vzpoura nebyla aktem národnostním resp. nesměřovala proti rakousko-uherskému státu z důvodu bojů za národní osvobození, nýbrž rumburská vzpoura byla vojenskou hladovou vzpourou, vyplývající jednak z důvodů materielních, jednak z nevůle odejíti na frontu.

Osnovatelé vzpoury byli většinou vojíni býv. zajatci, kteří v zajetí do čs. zahraničního vojska nevstoupili a dali přednost

návratu ze zajetí při výměně zajatců před vstupem do čs. zahraničního vojska a účasti v bojích za národní osvobození.

2./ Vojenská správa nemůže podporovati snahu Sdružení o uznání rumburské vzpoury z důvodů výchovných. Uznání vojenské vzpoury tohoto druhu působilo by jistě neblaze na vojenskou kázeň. Zdroj:1./ Vojenská kancelář prezidenta republiky, Praha.V Praze dne 30. května 1932 číslo 3/2009, ročník II.