O tom, že pod Chotovickým vrchem byla rakousko – uherskou armádou rozprášena armáda českých vzbouřenců o počtu asi 700 lidí, historici dobře vědí. Deset vůdců povstání bylo týden nato zastřeleno, zbytek putoval na frontu nebo byl uvězněn v terezínské pevnosti.
Při samotném střetnutí však údajně zemřeli jen tři čeští rebelové - kulometčík Franz Schuss, civilista Růžička a voják Vojtěch Krumpos.
Doškář si chtěl ověřit tyto informace a při tom mimo jiné potvrdil, že voják Vojtěch Krumpos, jehož hrob nalezl, byl nejspíš jedinou obětí střetnutí.
„V archivu v České Lípě jsem našel údaj, že Vojtěch Krumpos, domobranecký střelec, svobodný rolník z Nouzova, zemřel 22. května 1918 ve 20.40 na následky střelného zranění břicha, levého stehna a levé paže. Zápis byl psán kurentem, který jsem si nechal přeložit. Zápis dokládá, že Krumpos byl pohřben dva dny poté na Lesním hřbitově do hrobu č. 65, v sekci XX. Po několika návštěvách českolipského archivu se mi podařilo najít plán hřbitova včetně sekcí a číslování hrobů. Když letos slezl sníh, snadno jsem podle plánu našel sekci XX i hrob číslo 65. Hrob byl dobře identifikovatelný podle starých smaltovaných čísel,“ popisuje svůj objev Doškář, jinak též člen Svazu bojovníků za svobodu a Československé obce legionářské.
Hrob Krumpose nechal od dubna evidovat jako válečný hrob a označil jej dřevěným křížem s cedulkou. Zároveň začal pátrat po dalších dvou obětech, o nichž literatura hovoří.
Tam ale narazil na informační vakuum. A to Doškáře přivedlo k provokativní myšlence, že žádné další oběti střetnutí nebyly.
„Hrob Františka Schusse se nepodařilo najít. Neexistuje jediná zmínka o tom, že by byl pohřben v Novém Boru, Chotovicích nebo ve Skalici. Zavádějící jsou i informace o tom, že pocházel z Nemanic. Navštívili jsme obec Nemanice u Domažlic, německy Wassersuppen, a její hřbitov. Nikde nic. Navštívili jsme matriku v Klenčí, kde je vedená matrika obce Nemanice. Oslovili jsme Nemanice u Budějovic. Nikde nic. Oslovili jsme německého historika Grubera, který tuto německy osídlenou oblast historicky zpracoval a zpracovává. Dotázali jsme několika archivů v SRN. Nikde se nic nenašlo.“
Nacisté vyhodili pomník do vzduchu
O padlém civilistovi či rekrutovi Růžičkovi není vůbec nikde žádná zmínka. „Krumpos byl tedy patrně jedinou obětí z boje pod Chotovickým vrchem,“ myslí si Josef Doškář.
Rebelové z Rumburku ale neměli klid ani po smrti. Pět let po vzpouře jim byl na hřbitově vztyčen pomník, který vytesal český sochař Karel Dvořák.
Hrob Vojtěcha Krumpose, který nechal Doškář označit dřevěných křížem a informacemi o vojákově smrti.
„Pomník se stal pro místní Čechy posvátným místem, kde se scházely tisíce lidí. Zastoupení zde byli především sokolové a později legionáři. Ještě v srpnu 1938 zde byl mimořádný legionářský sněm a přísaha věrnosti republice. Dva roky na to nacisté vyhodili pomník do vzduchu a jeho trosky zakopali za budovou WC vedle hlavního vchodu u Lesního hřbitova,“ připomíná Josef Doškář.
Novoborská Společnost pro obnovení pomníku Rumburským hrdinům v roce 2015 s pomocí města pomník na místo vrátila.
