Až důkladné prozkoumání torza omšelého náhrobku a rozvalin v rohu hřbitova...

Až důkladné prozkoumání torza omšelého náhrobku a rozvalin v rohu hřbitova přineslo zjištění, že pietní místo je dnes již k nepoznání. | foto: Tomáš Lánský, 5plus2.cz

Čtyřicet let se klaněli sovětské armádě, teď jsou z hrobu ruiny

  • 4
Nic víc než rozvaliny nezbylo z kdysi honosného válečného hrobu v Jezvé, kam celá obec chodila čtyřicet let klanět se osvoboditelům. Důvod? Jsou v něm pohřbení rudoarmějci. Na problém poukázal novoborský badatel Josef Doškář.

„Je to velká ostuda. O řadu pomníků a hrobů z války je pečováno, tenhle už mnoho let zarůstá plevelem, jak jej vandalové zničili,“ myslí si Doškář.

Podle něj je nezájem o hrob dán hlavně porevoluční atmosférou, kdy se o hroby sovětských vojáků přestala veřejnost zajímat.

„V Jezvé je navíc rozšířen názor, že na hřbitově žádní rudoarmějci pochováni nejsou. Prý si to vymysleli komunisti, aby měli kam chodit 9. května a na výročí VŘSR,“ vysvětluje Doškář, proč zničený hrob léta nikomu nevadil.

Hrob objevil v podstatě náhodou. Při mapování trasy pochodů smrti, které na konci druhé světové války přes Českolipsko šly, chtěl zdokumentovat i v knihách zmiňovaný hrob vojáků a zajatců zabitých nacisty.

Přestože existovalo několik fotografií s čestnou stráží pionýrů u hrobu, na hřbitově žádný nemohl najít. O existenci hrobu však svědčilo i dobové hlášení velitele českolipské SNB.

Až důkladné prozkoumání torza omšelého náhrobku a rozvalin v rohu hřbitova přineslo zjištění, že pietní místo je dnes již k nepoznání.

„Prozatím jsem ostudné místo osadil informační cedulí, aby návštěvníci věděli, kdo tu leží. Víc udělat nemohu. Mluvil jsem se starostou a ten přislíbil pomoc,“ podotkl Doškář.

Jan Mečíř, starosta Stružnice, pod kterou Jezvé spadá, potvrdil svůj záměr hrob opravit. „Sám jsem o tom neměl tušení. Považoval jsem to jen za jakési rozvaliny, ta informace mě šokovala. Něco s tím uděláme,“ sdělil starosta.

Němci hnali Českolipskem stovky sovětských zajatců

Kdo vlastně v hrobě leží? Za rudoarmějce byl po válce označen snad každý padlý. Je zřejmé, že padlí byli Sověti - od 20. do 28. dubna 1945 tudy nacisté hnali až 350 sovětských zajatců denně.

Pochod šel od Litoměřic, Úštěku a Kravař k České Lípě přes Zahrádky směrem na Děčín. Smyslem pochodů smrti bylo znemožnit vězňům záchranu spojenci a cestou je zlikvidovat.

Pochody byly ke konci války čím dál více chaotické, jak se prostor pro ústup Němcům zužoval. Ještě v lednu přitom šéf SS Heinrich Himmler hřímal: „Do rukou nepřítele nesmí padnout jediný živý vězeň!“ Díky tyfové nákaze a slepé oddanosti esesáků se jeho záměr téměř podařil.

O hrob by se podle Josefa Doškáře měli začít zajímat i archeologové. Není totiž vyloučeno, že za hřbitovní zdí leží v masovém neoznačeném hrobě další desítky mrtvých vojáků.

Informaci naznačuje také českolipský historik Ladislav Smejkal.
„V 70. letech jsem mluvil se svědkem, který tenkrát mluvil o asi padesátce mrtvých vojáků a vězňů z pochodu smrti. Tenkrát jsem tu informaci nebral moc vážně, ale dnes, když už máme zmapované pochody smrti v našem okrese, se ta informace zdá čím dál pravděpodobnější,“ konstatoval Smejkal.

Kolem Jezvé totiž jeden z těchto pochodů v roce 1945 šel.