Za 365 dní prošlo turnikety téměř půl milionu návštěvníků. Centrum se tak řadí k nejnavštěvovanějším atrakcím kraje.
„Za loňský rok navštívilo iQlandii tři sta sedmdesát tisíc lidí, dnes se toto číslo pohybuje něco málo pod půl milionem. Musím se přiznat, že jsem mile překvapen, jelikož jsme v původních odhadech počítali s číslem o třetinu nižším,“ pochvaluje si ředitel science centra Pavel Coufal.
Třetinu návštěvníků tvoří školy. Dvacet procent lidí, co projdou turnikety, jsou cizinci. Z tohoto počtu je zhruba třetina Němců a třetina Poláků. Zbytek tvoří ostatní národnosti.
Zahraničním návštěvníkům musela iQlandia přizpůsobit i lektorské programy. Workshopy, science show nebo seznamování s vědou v laboratořích vedou lektoři od letošního ledna nejen v češtině a angličtině, ale i v němčině.
V létě k nim přibude polská verze. „Nejvíc pyšní jsme na zavedení badatelských aktivit, které probíhají minimálně třikrát denně v jednotlivých expozicích. Jedná se například o rozložení elektrospotřebiče do nejmenších součástek, ukázku Teslova transformátoru nebo výrobu nanovlákna,“ uvedla hlavní manažerka programu Jana Havlíková Bittnerová.
Na vrub velké návštěvnosti jde i fakt, že odhadem do pěti procent exponátů bývá mimo provoz.
„Je to daň za to, že jsme interaktivní. Ale v Evropě bývá u podobných center v průměru mimo provoz kolem deseti procent, tak jsme na tom ještě dobře,“ nastínil Pavel Coufal.
Některé sofistikované systémy jako robot Thespian nebo planetárium se opravují na dálku ze zahraničí a lidé to ani nepostřehnou.
Novinky připravuje iQlandia i do budoucna. Z kabiny lokomotivy na nádvoří chce vytvořit simulátor jízdy vlaku. Chystá i expozice Tajné zbraně II. světové války nebo Svět ve tmě. Lidé si v ní vyzkoušejí, jak zvládají běžný život nevidomí.
„Naše roční náklady sahají k částce padesát jedna milionů korun. Na rozdíl od dalších tří velkých českých science center bohužel nemáme žádné peněžní zdroje z veřejných rozpočtů a veškerý provoz tak musíme uhradit z darů a ze vstupného,“ uvádí Coufal.
