Cedule zákaz vstupu – nebezpečí zřícení jsou minulostí. Burk dnes vypadá zhruba tak, jak si ho nechal doktor Jan Josef Antonín Eleazar Kittel postavit v roce 1747.
„Z původního Burku zbyly zděné konstrukce, které jsme doplnili a opravili. A z původního roubení je tu maximum toho, co šlo zachovat. Dochovala se také spousta vnitřního vybavení, jako jsou dveře a další dřevěné prvky,“ uvedl Jan Sedlák, který na rekonstrukci monumentálního historického domu dohlíží.
Podle něj provázely rekonstrukci stále nějaké překážky.
„Byla to obrovská výzva, zázrak a hlavně spousta práce řady lidí. Nejvíc mě těší, že se oproti původnímu projektu podařilo zachovat patrovou černou kuchyni. Tu jsme vlastně objevili až při stavebních pracích,“ přiblížil Sedlák.
„Patrová černá kuchyně jako součást roubeného či hrázděného domu je dnes skutečnou raritou. Zřejmě si tam doktor Kittel připravoval různé léky a směs. Možná odtud pramení i pověsti o tom, že uměl čarovat, a že komínem v černé kuchyni vylétával ven na svém kouzelném plášti,“ doplnil.
Kdyby žil Kittel dnes, byl by ověnčen řádkou doktorských a profesorských titulů delších než jeho už tak dlouhé jméno. Na svou dobu byl neobyčejně vzdělaný a uměl léčit i to, co jiní nezvládli. Místo toho se mu ale i po staletích přezdívá ďáblův doktor, Faust Jizerských hor či černokněžník ze Šumburku.
Je zázrak, že se obci podařilo Burk zakoupit, říká exstarosta
„Když je někdo hodně nemocný, pořád se tu ještě užívá rčení – tomu ani Kittel nepomůže,“ říká Richard Hübel, bývalý starosta Pěnčína, díky kterému se obec před lety do záchrany tehdy ještě obří ruiny pustila.
„Ten dům mě fascinoval už jako malého kluka. Je zázrak, že se obci podařilo Burk před lety zakoupit. Nebylo to jednoduché. O prodeji jsme se soukromým majitelem jednali šest let. A když už jsme se dohodli, tak najednou řekl, že nám to prodá bez pozemků okolo. Takže další horečná jednání,“ vzpomíná Hübel.
Ani poté, co už bylo vše smluvně zpečetěno, nebyla situace jednoduchá. I když na záchranu Burku přispělo ministerstvo kultury, Liberecký kraj, Evropská unie i soukromí dárci, rekonstrukce probíhala velmi pomalu.
„Dneska už to bude šestnáct let. Z obecní kasy jsme na to každý rok dávali milion až milion a půl korun, což občas vzbuzovalo velké debaty. Jsme malá obec, takže to pro nás byl velký finanční zásah. Ale věřím, že otevření Burku nám to vynahradí v rámci cestovního ruchu. Že to sem přitáhne turisty, a to i zahraniční,“ sdělil starosta Pěnčína Ivan Matějček.
V obnoveném Burku, který původně sloužil nejen Kittelově rodině, ale i jako sanatorium, bude od srpna k vidění výstava nejen o životě a počinech slavného doktora, ale i o lidové architektuře, historii Pěnčína a okolí, budou se tam pořádat různé přednášky či workshopy. Své místo tam bude mít i informační centrum.
