Tehdy na projekt nové radnice posuzovali 177 návrhů z celé střední Evropy. "Nakonec zastupitelstvo odsouhlasilo projekt libereckého architekta Karla Wintera. Již v lednu 1933 proběhlo první zasedání městské rady a budova se otevřela veřejnosti," říká jablonecký místostarosta Petr Vobořil.
Radnici Winter navrhl jako polyfunkční stavbu, která nebyla pouze moderním sídlem městské správy, ale stala se také společenským a kulturním centrem poskytujícím obyvatelům města další rozmanité služby.
Své kanceláře zde měly jednotlivé městské podniky, v parteru se nacházely obchody, byla tu rozsáhlá pohostinství a jeden z největších biografů v tehdejším Československu.
Stavba radnice
"Sál o kapacitě více než tisíc míst k sezení nebyl určen jen ke sledování filmů, ale rovněž pro pořádání koncertů a varietních programů," popisuje Vobořil.
Pohostinství nenávratně zaniklo
Kavárna pro 550 osob zabírala přibližně polovinu prvního poschodí a skládala se z několika oddělených částí včetně terasy. Za svůj elegantní interiér se nemusela stydět ani vinárna. Restaurace měla jednodušší vybavení ve stylu lidových pivnic.
"Veškeré pohostinství postupně zaniklo, protože nebylo výdělečné. Jejích návrat není možný. V dnešní době si na sebe vydělá sotva malá hospoda," říká pamětník a jablonecký zastupitel Václav Vostřák.
Co se dochovalo, je vnější vzhled budovy. I po 78 letech. "Jiný osud čekaly interiéry, které patřily k tomu nejcennějšímu, co budova ve svém vnitřku ukrývala," říká místostarosta.
V administrativní části se velmi brzy začalo měnit funkční využití kanceláří, s čímž byla spojena likvidace původního nábytku. Mnohé prostorné kanceláře byly příčkami rozděleny na menší místnosti.
V zasedacím sálu stála orlice
"Veškeré vnitřní zařízení v pohostinství bylo zničeno včetně kavárenského podniku. Na jeho místě je dnes obřadní síň a kanceláře," podotýká Vobořil.
Při různých úpravách radnice změnili značnou část vnitřních prostorů a zmizel odtud veškerý původní nábytek. Například malý zasedací sál byl vyzdoben orlicí s roztaženými křídly. "Za války ho přeměnili ve sňatkovou síň," připomíná Vobořil.
Protože dnes budova není v dobrém stavu, hovoří se o její rekonstrukci již několik let. Na přestavbu by město potřebovalo necelých 600 milionů korun. Ty ale nemá. Proto zatím jen vymění okna, propojí jednací síně a modernizuje toalety.
