Hledači narazili ve Frýdlantu na odpor kastelánky a také Národního památkového úřadu.

Hledači narazili ve Frýdlantu na odpor kastelánky a také Národního památkového úřadu. | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

Jantarová komnata je na zámku ve Frýdlantě, tvrdí hledači z Německa

  • 109
Generace hledačů pokladů pátrají po Jantarové komnatě, unikátním historickém díle nezměrné hodnoty, ztraceném po roce 1945. Dva pátrači z Německa, Erich Stenz a Georg Mederer, jsou přesvědčeni, že se nalézá ve sklepeních zámku ve Frýdlantu.

„Dalšímu výzkumu prý brání české úřady,“ informovala ve čtvrtek na svém webu bavorská rozhlasová a televizní společnost Bayerischer Rundfunk.

Stenz, který kdysi pracoval pro Spolkovou zpravodajskou službu BND, se odvolává na svědectví ženy, která byla na zámku jako kuchařka.

Ta údajně viděla, jak vojenská kolona přivezla bedny se šperky, zlatem a obrazy a jak vojáci náklad ukryli ve sklepení. Stenz tvrdí, že se ženou, která již zemřela, osobně hovořil.

Jantarová komnata

Jantarovou komnatu v roce 1716 daroval ruskému caru Petru I. pruský panovník Bedřich Vilém.

V roce 1941 ji Němci u Petrohradu demontovali a až do jara 1945 byla uložena v Königsbergu, dnešním Kaliningradu.

Od roku 1945 po ní hledači pokladů neúspěšně pátrají, a to například v Krušných horách, na Šumavě či v Rakousku.

Někteří vědci se domnívají, že komnatu zničila sovětská vojska při dobývání Kaliningradu, nebo že jsou skvosty stále zasypány v ruinách sklepení tamního zámku, kde byly uloženy.

Její přesnou kopii, mohou turisté vidět od roku 2003 v Petrohradu.

„Výpověď této ženy je pro mě absolutně důvěryhodná,“ řekl Stenz. Proto se vydal spolu s Medererem do Frýdlantu, kde se vydávali za turisty.

Při prohlídce zámku se od průvodce vzdálili, aby si prohlédli katakomby. Zde objevili zvláštní zeď, která podle nich byla postavena dodatečně a za kterou poklad může být.

Svědectvím má být notový zápis

Stenz se později dozvěděl o jistém radiovém vysílání s velmi zajímavým obsahem. Za radiogramem stál údajně Martin Bormann, který byl osobním tajemníkem nacistického vůdce Adolfa Hitlera.

Bormann pak podle obou Bavorů přikázal Jantarovou komnatu převézt na území Sudet. Dokládá to prý také údajný Bormannův notový zápis, kde je údajně skrze šifru přesně uvedeno místo uložení pokladu.

Hledači se do Frýdlantu vydali znovu, aby v bádání pokračovali. Podle svých slov však narazili na odpor kastelánky a také Národního památkového úřadu, který zámek spravuje.

Dvojice údajně například požádala o nahlédnutí do konkrétních plánů stavby, ale šéf památkového úřadu je prý odmítl. Další výzkum tak mají znemožněn.

Stenz je přesvědčen, že české úřady a vláda se obávají skandálu, který by s nálezem souvisel.

Hledali tu, ale nic nenašli, říká památkář

Česká strana popisuje příběh jinak. „Pánové přišli na naše generální ředitelství v roce 2014. Byla s nimi uzavřena smlouva o spolupráci a v prosinci jsme se sešli s tím, že do začátku sezony provedou za dohledu odborníků průzkum vytipovaných míst,“ říká ředitel územní památkové správy na Sychrově Miloš Kadlec.

Loni v březnu průzkum začal. „Místa, která byla uvedena ve smlouvě, prohledali a nic nenašli. Tím to skončilo. Mimochodem, dodnes nám nedodali výsledky průzkumu, ačkoliv se k tomu ve smlouvě zavázali,“ popsal Kadlec.

Výpověď údajné zámecké kuchařky je nutné podle Kadlece brát s rezervou. „Pátrali jsme po všech památkách v kraji, odkud by bylo vidět z kuchyně ke sklepení. Ani jeden takový objekt tu není,“ řekl.

Na zámek sice opravdu směřovala v roce 1945 zásilka beden, poklad v nich ale nebyl. „Šlo o knihy z berlínské knihovny,“ dodal Kadlec.

,