Jeho odpůrci o něm mluví jako o člověku, jehož metody připomínají pikle tajné policie. Tauchman sám o sobě říká, že bojuje s mocnými a bohatými, kteří si myslí, že mohou vše.
„Nechceme nikoho dostat do tepláků - tedy do vězení, jak kolem sebe někdy slyšíme,“ tvrdí Tauchman. „Snažíme se především odhalovat promyšlené systémy na vyvádění veřejných peněz do soukromých kapes.“
Jaroslav Tauchman V roce 2008 nastoupil do společnosti Čmelák, spojené se současným ekonomickým náměstkem ze Změny Janem Korytářem. Krajské protikorupční pracoviště vzniklo na začátku loňského roku, vede ho ředitelka Daniela Fialová a pracuje tam ještě Miroslav Kroutil. |
Na Gymnáziu F. X. Šaldy si vás pamatují jako vlasatou máničku a metalistu v tričku Iron Maiden. Jak se z někoho takového stane bojovník proti korupci?
Metal mám rád, ale chytil mě více punk. Byl víc politický. Politika mě zajímala vždycky. Po vysoké škole jsem nastoupil do novin, ale šéfredaktorka mi tam říkala: „Tohle nepiš, to nemůžeme.“ Tak jsem šel k Honzovi Korytářovi a na webu Náš Liberec mě nikdo neomezoval.
Před komunálními volbami jste na Našem Liberci odkryl, že primátora Batthyányho (ANO) dopadli policisté v roce 2011, jak řídil auto s více než jedním promile alkoholu. Batthyány pak odmítl koalici se Změnou Jana Korytáře. Nakonec se obě strany spojily a ovládly radnici, ale prý vám to Korytář hodně vyčítal.
S Korytářem jsme se tehdy pohádali, zpětně to vidím taky jako blbost. Později jsem mluvil i s Batthyánym. Říkal mi, jak žil v představě, že Náš Liberec je pátou kolonou Změny. Ale už jsme si to vyříkali.
A není Náš Liberec pátou kolonou Změny? Řada lidí vás obviňuje, že sháníte kompromitující materiály na politické konkurenty Změny.
S Honzou Korytářem se bavíme jak o Našem Liberci, tak také o tom, čím se zabýváme v protikorupčním pracovišti. Ale spolupracujeme i s politiky z jiných stran. A rozhodně nám Honza Korytář nestojí za zády a nenakazuje nám, co bychom měli dělat. To je něčí paranoia nebo účelové pomluvy. Místní oligarchie, její média i politici se o nás snaží vytvářet fámy, jde o jejich strategii.
Hejtman Půta vás označil za Korytářovu tajnou policii.
Politici hodně mluví o boji proti korupci, ale jak přijde řada na konkrétní kauzy, často se stahují. Hejtman se do nás dal poté, co jsme začali upozorňovat na podezřelé kroky kolem zakázky na zajištění veřejné autobusové dopravy v Libereckém kraji. Kdybychom se do ní ale nepustili, mohl by Liberecký kraj platit za veřejnou autobusovou dopravu mnohem víc, než by musel.
Další kauzou, kde jste se střetli s hejtmanem, se stala přestavba zchátralého kostela sv. Máří Magdalény na Centrum podpory geotermálního využití energie. Hejtmana policie nakonec obvinila z přijímání úplatku. Jakou roli jste v kauze hráli?
My jsme trestní oznámení kvůli kostelu na nikoho nepodávali, což je další rozšiřovaný blud. Ale ani jsme hejtmana neposílali na benzinové pumpy, aby se tam scházel s lidmi, které policie později zatkla a obvinila. Může si za to sám a teď jen kope kolem sebe. Projekt podporovaný Evropskou unií jsme označovali za podezřelý už od roku 2009. Takže mluvit o nějakých konstrukcích ušitých na hejtmana je nesmysl. Podle našich odhadů byla rekonstrukce kostela předražená o dvacet až dvacet pět milionů korun.
Před lety jste podali za Čmeláka trestní oznámení kvůli obchodům s pozemky a budovami ve Sportovním areálu Ještěd. Exprimátor Kittner, jeho náměstek Pavel Krenk a bývalý městský zastupitel Jiří Zeronik skončili jako obžalovaní u Krajského soudu. Kittnera však při procesu navrhl zprostit obžaloby sám státní zástupce. Soudce uznal za nevinné také Krenka a Zeronika. Považujete to za vaši porážku?
Ne. Po odvolání státního zástupce bude soud s Krenkem a Zeronikem pokračovat. Stále jsme přesvědčeni, že při nevýhodných obchodech s pozemky na Ještědu přišlo město o dvacet tři milionů korun a mělo by po bývalých představitelích Sportovního areálu Ještěd vymáhat náhradu škody.
Na co se chystáte v nejbližší době?
Rádi bychom rozkryli systém, jakým se v minulosti na liberecké radnici rozhodovalo o zakázkách. Soukromá firma na nich bohatla a město přicházelo o peníze, když doplácelo na chyby ve výběrových řízeních. Například za přestavbu bývalých lázní na galerii dostal Liberec pokutu více než sedm milionů korun.
Liberec, Liberec, jen samý Liberec. Zajímáte se vůbec jako krajské protikorupční pracoviště i o jiná města?
Jistě, například se brzy zaměříme na přidělování zakázek na jablonecké radnici. Ale podrobnosti si zatím nechám pro sebe. Ostatně se zabýváme i velkými krajskými zakázkami.
Váš zesnulý otec pracoval jako okresní státní zástupce, maminka je soudkyně na penzi. Jakou školu máte vy a hodí se vám nějak při rozkrývání komplikovaných kauz?
Já jsem vystudoval historické vědy na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Tam jsme se dost dopodrobna učili práci s prameny, což se mi asi hodí, po archivech chodím dost často. Vlastně se teď na protikorupčním pracovišti věnuji nejmodernější historii Liberce a Libereckého kraje.
V protikorupčním pracovišti působíte tři. Z jakých peněz vlastně žijete?
Dostáváme příspěvek od ministerstva vnitra - z programu prevence kriminality. Další peníze získáváme od nadací nebo z grantů, jako například od Open society Fund. Shánění peněz pro nás je nikdy nekončícím bojem. Přitom si myslím, že jsme zachránili veřejné kase pěkných pár desítek milionů.
Jaké jsou vaše platy?
Výrazně méně než český průměr, který je zhruba dvacet pět tisíc korun.
O vás osobně se říká, že jste svými názory hodně nalevo?
To je pravda. Diplomovou práci na univerzitě jsem psal o vývoji československého marxismu. Svými názory stojím asi nejblíže k ideovým základům socialistických stran. V podobě, jakou v Liberci až dosud měly, jsem je však nikdy volit nemohl. Na to je moc dobře znám.
Čelil jste někdy trestnímu oznámení nebo žalobě?
K soudu mě chtěla dát pouze Investorskoinženýrská společnost, ale žaloba byla tak absurdní, že jsem se těšil, až se začne projednávat. Společnost ji ale nakonec pár dní před začátkem soudu stáhla.
Vyhrožoval vám někdo?
Vážně nikdo, jen jednou na mě jeden mladík něco pokřikoval. Ale to byl spíš takový smutný případ.
Prohrabáváte se kauzami, na nichž není skoro nic dobrého? Baví vás to, nebo jste z nich špatný?
Zatím si myslím, že moje práce má smysl, protože hájím veřejný zájem. Ale přiznám se, že z toho velkého množství negativních informací někdy špatně spím. Nejde jen tak vypnout hlavu.
