Archeologové se zaměřili na areál zámeckého parku i okolí zahradního domu.

Archeologové se zaměřili na areál zámeckého parku i okolí zahradního domu. | foto: Jan Prostředník

Nejstarší zděnou stavbou v Jilemnici byl kostel, zjistili archeologové

  • 1
Zbytky středověkého kostela a ještě starší důkazy o osídlení Jilemnice odhalil archeologický průzkum u zámku, v němž žil hraběcí rod Harrachů. Z nálezů vyplynulo, že na území dnešní Jilemnice se lidé zabydleli mnohem dříve, než se o krkonošském městě objevila první písemná zmínka.

Archeologický průzkum se odehrával v září v parku u jilemnického zámku a v jeho okolí. „V zahradě pod zahradním domkem jsme narazili ve třech metrech pod zemí na zahloubené jámy z druhé poloviny třináctého století a na kulturní vrstvu s nálezy jen o něco málo mladšími,“ řekl archeolog Muzea Českého ráje Jan Prostředník.

„Jámy i kulturní vrstva předcházejí přibližně o sedmdesát let první písemnou zmínku o Jilemnici z roku 1350,“ doplnil Prostředník.

Archeologický výzkum vedl také k objevení nejstarší zděné stavby v Jilemnici. Byl jí středověký kostel. V areálu zahradního domku a v zahradě pod ním nalezli archeologové zeď vystavěnou z lomových kamenů. Další výzkum pomohl k určení období, kdy kostel vznikl. Jednalo se zcela jistě o 14. století.

„Z vyhodnocení nálezů a stavebněhistorického průzkumu snad vyplyne přesnější stanovení data, kdy v Jilemnici kostel stavěli. Již nyní je ale jasné, že jsme objevili zatím nejstarší zděnou stavbu ve městě. Naprosto jistě si zaslouží náležitou prezentaci a také ochranu,“ upozornil Prostředník.

Jak se ukázalo při archeologickém výzkumu, dvanáct metrů dlouhá kostelní zeď tvořila severní okraj presbytáře. Loď kostela pak pokračuje až do zámeckého parku někam do prostoru kašny. Zeď lodi kostela, odhalená sondou před průčelím zahradního domku, má šířku jeden a půl metru.

„Celý půdorys kostela se vědci pokusí vykreslit při měření cesiovým magnetometrem. V severní zdi presbytáře je proražený výklenek, jehož význam zatím neznáme. Rovněž se tam nachází pískovcové ostění sanktuária - nejposvátnějšího místa v katolických kostelích, kam kněží ukládali liturgické nádoby se svátostí - patenu na hostii a kalich,“ dodal Prostředník.

Kostel zanikl při požáru

Kostel sv. Alžběty, kde spočívaly ostatky majitelů jilemnického panství, připomínaly písemné doklady z 16. století. Kostel zanikl při požáru v roce 1788 a rakve s ostatky majitelů jilemnického panství našly nové místo v kryptě kostela sv. Vavřince.

Archeologický průzkum si vynutily chystané úpravy zámeckého parku, spojené s rekonstrukcí cest. Podpořil jej Liberecký kraj, vykopávky v zahradě a před pivovarským domem hradila jilemnická radnice.