Důchodce si pronajal horské bunkry. Chce je vrátit do podoby z roku 1938

  12:40aktualizováno  12:40
Důchodce Jiří Dušek z Jablonce nad Nisou si pronajal několik vojenských bunkrů v pohraničí. Stará se o ně a vrací je do podoby, kterou měly v roce 1938.

Důchodce Jiří Dušek z Jablonce udělal z betonové pevnůstky pod Štěpánkou vojenské minimuzeum. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

I když betonový půlkruhový bunkr pod jizerskohorskou rozhlednou Štěpánkou vypadá zvenčí docela mohutně, místa uvnitř je tak málo, že je těžké si představit, jak tam mohlo žít a bojovat sedm lidí.

Na prohlídku „řopíku“, jak se říká malým betonovým pevnůstkám v českoněmeckém pohraničí, zved důchodce Jiří Dušek z Jablonce nad Nisou.

Fotogalerie

Když nechal vysokohorské turistiky, vrátil se do Jizerek, a propadl kouzlu pohraničního opevnění. Řopík pod Štěpánkou je mezi pěti bunkry, o které se stará, a které si pronajal. Za pronájem řopíku pod Štěpánkou platí Dušek tisíc korun ročně.

„Mám v tom ale i možnost sbírat dříví a chodit po pozemku. Les totiž patří soukromníkovi. Od správy krkonošského parku, která vlastní ostatní bunkry, je mám zhruba o 300 korun levněji,“ říká Dušek.

Po sedmi letech práce a shánění ho vrátil do podoby ze září roku 1938. „Vlastně se tu nikdy nebojovalo, protože po Mnichově v září 1938 dostali vojáci rozkaz stanoviště vyklidit. Pravdou ale je, že tu trávili na podzim 1938 několik týdnů v pohotovosti. To už je na slušnou ponorku, navíc byli pořád v napětí, kdy vypukne boj a odkud přijde nepřítel,“ vypráví Dušek.

Komůrky spojené úzkou chodbičkou

Vnitřek pevnůstky připomíná brýle - dvě malé komůrky jsou spojené úzkou chodbičkou. První komůrka je zařízená stejně jako v době, kdy sloužila svému účelu.

Malý stolek, nad ním průzor a do něj kouká hlaveň lehkého kulometu, zavěšeného na popruzích, aby se s ním dalo otáčet, samozřejmě jen v úhlu, který malé okno dovolí. U něj se tísnili střelec, navigátor a plnič kulometu. „Zas tak lehký ale nebyl, měl devět kilo, takže kdyby se postavil na stůl, pěkně by skákal,“ poznamenává Dušek. Kulomet ZB vzor 26 není původní, je to zbraň vyrobená v roce 1930 pro vývoz do Jugoslávie.

„Střelec prakticky nic neviděl, takže si musel nakreslit, kam má střílet. V liště si udělal zářezy a podle nich pak pouštěl palbu. Průzor je malý, navíc se tu nesmělo svítit kvůli vyzrazení. Navigoval ho velitel pomocí periskopu. Když se měnil směr palby, poklepal mu na rameno. Uvnitř byl totiž takový rachot, že by povel neslyšel,“ vysvětluje Dušek.

Za námi na stěně visí popruhy s čutorou a brašnami velké polní. V nich měli vojáci všechno potřebné v maximálně úsporné verzi. Vybavení je původní.

Plná polní vážila dvacet kilogramů

„V malé polní nosili vojáci lahev na vodu, meltu, suchary, pytlíček s břitvou, strojkem na holení, štětkou, kartáčkem na zuby, mýdlem a tohle je solnička,“ ukazuje náš průvodce na malou kulatou dřevěnou dózičku, která vypadá spíš jako na prstýnky.

Plná polní měla 20 kilogramů, zbraň čtyři, k tomu ještě vojáci měli u pasu bodák, lopatku a helmu. „To všechno nesli na sobě a ještě museli jít nebo běžet, hloubit zákopy a bojovat. Takže žádná legrace to nebyla,“ konstatuje Dušek.

Pod věšáky s „polními“ byly v původním řopíku ještě naskládané bedny s náboji. „Těch bylo deset. Tenhle kulomet byl bumbrlíček. Zhltal dvě stě ran za minutu. Aby ho mohli rychle krmit, vymysleli i speciální plničku, do ní se najednou vešly čtyři pásky s dvaceti náboji,“ říká Dušek.

Kromě toho, že byl v minikomůrce hluk, se tam strašlivě prášilo. Větrání měl na starosti další z posádky. Ve spojovací chodbičce točil ventilátorem, který vydával kvílivý zvuk, jako když loď zabloudí v mlze. Musel točit hodně rychle, jinak by se osazenstvo udusilo. A ještě hlídal okénkem vstup do bunkru.

Druhá místnůstka zatím připomíná spíš skladiště. „Bude ale vypadat podobně jako ta první. Do 25. dubna, kdy oficiálně otevíráme sezonu, bude zařízená. Dotáhnu sem i svoji největší raritu - originál čističku na kulomet,“ slibuje Dušek.

Zařízením navíc jsou malá kulatá kamínka - bubínek. „Ten tu nebyl. Bunkr sloužil jen, když nebyl sníh -tedy na jaře, v létě a na podzim. Vevnitř je stálá teplota čtyři až pět stupňů, a díky kamínkům tu můžu přespávat. Mám tady složené i americké lehátko. Výhodou je, že když se vzbudím, můžu zatopit přímo z postele,“ směje se Dušek.

Bunkry mi zpestřily důchod, říká Dušek

Když se k řopíku před sedmi lety dostal, byl prázdný. „Zbyly tu jen střílny a konzoly na ventilátory. Zařízení jsem sehnal od známých, na Aukru, nebo pokupoval od lidí, kteří tu o kus dál také upravovali řopík. Protože to ale bylo za totality a narazili na spoustu problémů, tak toho nechali,“ líčí Dušek. Většinu věcí dělal sám, pomohl mu i syn.

„Museli jsme vyvézt nepořádek, co byl uvnitř, pokácet stromy a upravit terén v okolí. Vlastně jsem si tím zpestřil důchod. Je to lepší, než sedět na přehradě a krmit kačeny,“ konstatuje devětašedesátiletý Dušek.

Vojáci museli nakonec po Mnichovské dohodě pevnůstku opustit bez boje 1. října 1938. „Nechtěli, vzbouřili se, tak je museli odsud vyhnat. Vzali veškeré vybavení. Podle dohody mohli do osmi dnů vystěhovat majetek, který ještě v objektu zbyl. A to také udělali, navíc ze vzteku podpálili i výdřevu. Ta nevyhořela úplně, ale bunkr žárem popraskal, takže Němcům byl na nic,“ dodal Dušek.

V Novém Jičíně vítaly wehrmacht slavobrány. Zábor zachytily barevné snímky

Vítáme vojáky práce a míru! Tak zní nápis na jedné ze tří slavobrán na cestě,...

Seriál Přesně osmdesát let uplynulo od okamžiku, kdy do většinově německého Nového Jičína přijel na...

Zvítězilo barbarství, napsal po Mnichovu voják na zeď bunkru Jeřáb

Součástí pevnosti Dobrošov je i srub Jeřáb, svobodník Eduard Zicháček tam...

VIDEO Seriál Tito vojáci si říkali „jeřábi“ a chtěli bránit Československo před Hitlerem. Tvořili nouzovou...

Ze zámku čněly kulomety, armáda mohla z Račic řídit odpor vůči Hitlerovi

Hlavní štáb československé armády v zámku v Račicích nenašel zrovna nenápadné a...

VIDEO Seriál Pokud by se na přelomu září a října roku 1938 Československo vzepřelo mnichovskému diktátu a šlo do...

Mohlo české těžké opevnění v roce 1938 odolat útoku wehrmachtu?

Porážka bez boje

Jak a kde se stavělo těžké opevnění Československa, jaké byly jeho nedostatky, co by jedly osádky...

Naše letectvo by nemělo šanci. Československé bombardéry v roce 1938

Mělo by naše vojenské letectvo šanci?

VIDEO Je výhodnější vyrábět vojenská letadla ze dřeva, nebo hliníku? Jsou jednoplošníky lepší? Najít...

Kdyby nepřišla zrada spojenců, do bojů by se zapojily stovky řopíků

Stěny pevnůstek byly maskovány tmavou omítkou nebo nejrůznějšími maskovacími...

Mnichovská zrada promění Benešovu linii opevnění v nekonečné tuny nevyužitého betonu. To však zatím...

Ostravica granica. Oblast Těšínska po Mnichovu zabraly polské jednotky

Říjen 1938: Polské tanky v Českém Těšíně před hotelem Piast.

VIDEO Seriál Nejen Němci nebo Maďaři. Před osmdesáti lety využilo politicky příznivé situace a agónie...

Nejčtenější

Dopravu v Česku na řadě míst komplikuje sníh, na D1 na Vysočině ležel strom

Sníh na dálnici D1 u Měšína (Vysočina) - 11.12.2018

Dopravu v Česku komplikuje sněhová pokrývka. Na Vysočině jsou silnice sjízdné jen se zvýšenou opatrností, v kraji...

Nahá těla stoupala mezi zasněženými smrčky. Otužilci vyrazili na Ještěd

Skupina otužilců vyrazila pěšky na Ještěd.

Bez bundy, dokonce i bez mikiny nebo trička. Jenom v botách, kraťasech a kulichu vyrazila v sobotu šestice otužilců na...

Lyžařům hrozí problémy na cestě do Jizerek, spolek zablokoval solení silnic

Ilustrační snímek

Silničáři v Jizerských horách nesmí solit důležité vozovky, které protínají místní chráněnou krajinnou oblast. Důvodem...

Jablonec - Slavia 0:2, lídr zase vítězí, v hlavní roli video

Slávisté Josef Hušbauer (vlevo) a Miroslav Stoch se radují z gólu v zápase s...

V nejvyšší soutěži vyhráli popáté v řadě, na čele mají znovu čtyřbodový náskok na druhou Plzeň. Fotbalisté Slavie...

KOMENTÁŘ: Je čas vymazat Liberec. Česko, země sportovním akcím zaslíbená

Finští fanoušci během finálového zápasu mistrovství světa proti Švédsku.

Medaili, o které snili, nemají, a po dvou letech jsou zase ve sportu, jemuž i nadále vévodí čtyři stejné země, až těmi...

Další z rubriky

V práci to je jiné, říká záchranář, který ve svém volnu oživil chlapce

Jan Nevřela pomohl v létě zachránit život dvanáctiletému chlapci, který se...

Několik pracovníků záchranné služby si v pondělí odneslo ocenění za svoji činnost. Jeden z nich zachránil život...

Negramotný muž přišel o peníze a hrozilo mu umrznutí, pomohli strážníci

Strážník František Pittner a zachráněný Srb Demi se i přes jazykovou bariéru...

Mimořádnou empatii prokázali strážníci v České Lípě, kteří pomohli cizinci v nouzi. Negramotnému muži ze Srbska, který...

Zabíjení kaprů je drastické, hlásaly aktivistky. Ryby vyměnily za psy

Aktivistky protestovaly proti zabíjení kaprů na veřejnosti.

Psí maso za 80 korun, kožich za 450, vykuchání psa za 35. S takovou nabídkou se v neděli objevila před libereckým...

Najdete na iDNES.cz